Narodil se Kristus Pán
Narodil se Kristus Pán je česká vánoční píseň, původně husitská z 15. století.[zdroj?]
Text
Tento staročeský nápěv neobsahoval zvětšenou kvartu v začátku, tak jak ji ve všech moderních úpravách bez výjimky slýcháme dnes. Tento čtyřhlasý nápěv z doby Jana Husa v přepisu do současné notace je v příloze níže.
Šestisloká staročeská varianta vánoční písně z doby Husovy (za pozornost stojí rozdílný text v refrénu v páté a šesté sloce):
1) Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet' nám, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
2) Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
3) Člověčenství naše, veselme se,
ráčil vzíti na se, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
4) Goliáš[pozn. 1] oloupen, veselme se,
člověk jest vykoupen, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
5) Ó milosti Božská, budiž s námi;
dejž, ať zlost ďábelská nás nemámí.
Pro Syna milého, nám narozeného,
smiluj se nad námi!
6) Dejž dobré skončení, ó Ježíši,
věčné utěšení věrných duší!
Přijď nám k spomožení, zbav nás zatracení
pro své narození.
Historie
Nejstarší notované zápisy této koledy pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Ve Franusově kancionálu z roku 1505 nacházíme incipit této písně, v Graduálu Českého muzea stříbra v Kutné Hoře celý notový zápis. V obou pramenech je píseň zapsána v třídobém rytmu (tempus perfectum), text je v české i latinské verzi En virgo parit filium.[3][4]
Dále se vyskytuje v řadě dalších pramenů, například v roce 1522 v utrakvistickém Miřínského kancionálu (Kněze Václava Miřínského písně staré gruntovní a velmi utěšené).
Šestisloká píseň uvedená shora má první čtyři sloky zakončené refrénem Z života čistého, z rodu královského, již nám narodil se. (var.: ...nám nám narodil se). Pátá a šestá sloka jsou novější a nemají tento refrén, vyšly v roce 1636 ve slovenském evangelickém zpěvníku Cithara sanctorum, vydaném Jiřím Třanovským v Levoči. Prapůvod těchto novějších slok je ale již znám z Jistebnického kancionálu z roku 1420.[zdroj?]
Píseň vyšla v Jednotném kancionálu (č. 201), Evangelickém zpěvníku (č. 281, s. 412–413; 1979), zpěvníku Buď tobě sláva (č. 68, s. 113; 1983), Já, písnička (první čtyři sloky, s. 164; druhý díl 1993) a mnoha dalších.
Přibližně od roku 1520 je doložena německá verze pod názvem Freu' dich Erd' und Sternenzelt, která byla zpívána zejména Němci v českých zemích.
Skladatelské inspirace
Téma české vánoční hymny Narodil se Kristus Pán zpracovali ve formě varhanního postludia četní varhaníci. Jednota Musica sacra opublikovala taková postludia jednak v ediční řadě Varhanní preludia VI. Preludia na písně z Kancionálu – Vánoční; dále je pravidelně vydává jako přílohy Zpravodaje Musica sacra od autorů:
- František Fiala (Zpravodaj Musica sacra 5/2018)
- Karol Frydrych (Zpravodaj Musica sacra 5/2018, Zpravodaj Musica sacra 5/2019)
- Petr Chaloupský (Zpravodaj Musica sacra 5/2018)
- Jiří Lang (Zpravodaj Musica sacra 5/2019)
- Ondřej Múčka (Zpravodaj Musica sacra 5/2019)
- David Postránecký (Zpravodaj Musica sacra 5/2018)
- Vojtěch Říhovský (Zpravodaj Musica sacra 5/2019)
Odkazy
Poznámky
- V některých novějších kancionálech je namísto jména Goliáš užito jméno Beliáš, odkazující k Bélialovi. Tím se z alegorického obrazu stává přímý odkaz na ďábla. Nejedná se však o jméno, které by bylo obsaženo v původních verzích písně, jak mylně tvrdí některé zdroje (např. zde). Původní je jméno Goliáš, jméno Beliáš se objevuje až ve verzích z 19. století. [2]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Narodil se Kristus Pán na Wikimedia Commons 
Rozcestník Narodil se Kristus Pán ve Wikizdrojích- Narodil se Kristus pán – notový materiál v PDF, harmonizace Jiří Strejc
- J. Lauschman, Narodil se Kristus Pán, 1935[nedostupný zdroj]
- Freu dich, Erd und Sternenzelt
- Elthin - Narodil se Kristus Pán - původní melodie z 15. století