Ludvík Bohumil Kašpar

Studoval na gymnáziích v Praze a v Těšíně, poté dva roky právo a následně bohosloví na univerzitách v Basileji, ve Vídni a v Edinburgu. Od roku 1865 byl farářem evangelického sboru helvetského vyznání v Hradišti u Nasavrk, v roce 1890 přesídlil do Prahy, do evangelického sboru na Královských Vinohradech. Vedle duchovní péče se věnoval vydavatelské činnosti. V roce 1868 založil Spolek Komenského, který podporoval vydávání evangelických časopisů, nábožensky vzdělavatelné literatury a misijně orientovaných traktátů. Velký význam měly tato publikační aktivity pro nedělní školy, zakládané u nás po vzoru zahraničních protestantských církví. O necelých dvacet let později Kašpar podnítil také vznik evangelického spolku Comenium, jehož posláním bylo šíření čtenářských edic významných děl české reformace, zejména bratrské.[2] Programově se totiž snažil do církve implementovat teologické dědictví a zbožnost jednoty bratrské. Za tímto účelem vydal kralický překlad Nového zákona s teologickými poznámkami bratrských překladatelů. Vydával také bratrské katechismy a spisy Jana Amose Komenského. Důležitou roli hrála v jeho činnosti duchovní hudba, jím vydané kancionály výrazně ovlivnily ráz českého nekatolického duchovního zpěvu. Kašpar sám řadu písňových textů složil, jiné překládal, zejména z angličtiny. V církevním tisku publikoval pod pseudonymy Bohumil Krajan, J. Stránský, J. Záleský.