Naděžda Munzarová

Vyrůstala v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod), kde její otec Josef Musílek pracoval jako železničář.

V období 1946–52 studovala na Tylově gymnáziu v Hradci Králové, kde byla činná v ochotnickém souboru Mladá scéna, v tanečním souboru Letecké vojenské akademie, v Sokole, Junáku... V letech 1953–1957 studovala na právě vzniklé loutkářské katedře na DAMU (dramaturgie, režie, loutkoherectví, design), o které jí pověděl Luděk Munzar. V letech 1960–1968 byla odbornou asistentkou – obor herectví s loutkou na AMU.

V letech 1953–1968 (už při studiích na DAMU) pracoval celý první ročník (Musílková, Koutná, Vidlař, Podsedník, Stoklasa, Bálik, Čvančarová, Kuemell) externě v Československé televizi, především v dětském vysílání. (Jaroslav Vidlař, N. Musílková a Libuše Koutná byli po absolutoriu v roce 1957 angažováni natrvalo). Zůstala 2 roky a od roku 1959 hrála v mnoha pořadech, seriálech a televizních pohádkách až do odchodu ze země v 1968 externě). Vodila loutky medvídka Emánka spolu s Ondřejem Sekorou a Milošem Nesvadbou vytvořila, vodila a mluvila Kačenku (pořad pro mateřské školy Mateřinky). V prvních živě vysílaných verzích seriálů např. Broučcích (1958) vodila Broučka, Medvídka Pú...). Ve filmu hrála s loutkami a technikou černého divadla až do svého odchodu z Československa v říjnu 1968 pod režiséry – Jan Švankmajer – Rakvičkárna, Vojtěch Jasný – Až přijde kocour, Zdeněk Syrový -Pinochiova dobrodružství, v televizi pak – Jan Valášek, František Filip, Albert Mareček, Libuše Koutná, Svatava Rumlová, Vlasta Janečková, s moderátorkami Štěpánkou Haničincovou a Pavlínou Filipovskou. Loutkám propůjčovali hlasy přední herci – Jiřina Jirásková, Karel Höger, František Filipovský, František Bejvl, Vlastimil Brodský, Alena Kreuzmannová, Aťka Janoušková a mnoho dalších umělců. Od 1959 pracovala v "Černých" divadlech – Jiřího Srnce, Lamkovi a Státní divadelní studio, (Semafor, Divadlo Na zábradlí, Činoherní klub). Souběžně hrála s loutkami několik let v inscenaci Národního divadla Lesní panna, ve Vinohradském Dantonova smrt, v komedii Neposedný duch a v divadle Laterna magika.

Dne 12. června 1957 se vdala za herce Luďka Munzara. V roce 1962 se jim narodila dcera Johana. Po rozvodu v roce 1964 se 28. ledna 1967 se provdala ze spisovatele a herce Ivana Krause. Dne 3. října 1968 odjeli s divadelní skupinou na zahraniční zájezd, z kterého se mohli vrátit až po roce 1990.

V zahraničí působili ve Wiesbadenu v trikovém studiu a na zájezdech divadla Velvets. V letech 1972–1992 pracovali oba v TV-SWF Baden-Baden v mnoha seriálech pro děti a souběžně pak od roku 1975 už sami dva po třicet let ve Francii a v Monaku Olympie, Crazy Horse, Loews hotel – show Folie Russe a v mnoha evropských televizích a kabaretech, kde občas ještě vystupují.

• Naděžda Munzarová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Naděžda Munzarová ve Filmové databázi
• Naděžda Munzarová na Kinoboxu.cz

• Naďa Munzarová: žena Ivana Krause, Vlasta magazíny^{[nedostupný zdroj]}