Zákon o zrušení šlechty v Rakousku

Zákon o zrušení šlechty v Rakousku, respektive Německém Rakousku (německy Adelsaufhebungsgesetz) byl zákon přijatý parlamentem nově vzniklého státu Německé Rakousko 3. dubna 1919 po rozdělení rakousko-uherské monarchie na malé nástupnické státy. Téhož dne vstoupil platnost také bezprecedentní Zákon týkající se vyhoštění habsbursko-lotrinské dynastie a převzetí jejich majetku, tzv. Habsburský zákon.

Adelsaufhebungsgesetz / Zákon o zrušení šlechty
Gesetz vom 3. April 1919 über die Aufhebung des Adels, der weltlichen Ritter- und Damenorden und gewisser Titel und Würden.[1]
Předpis státu
Druh předpisuSpolkový ústavní zákon (ústavní zákon)
Obvyklá zkratkaStGBl. Nr. 211/1919
Údaje
Schváleno3. dubna 1919
Platnost10. dubna 1919
(= datum zveřejnění)
Související předpisy
I Nr. 2/2008 (1. BVRBG)
změněn 1. ledna 2008

Podobná nařízení v dalších nástupnických státech monarchie

V monarchiích Maďarsku (s krátkou republikánskou přestávkou), Rumunsku, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Itálii nevznikla potřeba nové právní úpravy šlechtictví. V Československu, kde sídlilo nebo vlastnilo pozemky velké množství šlechtických rodů někdejší Habsburské monarchie, byly zrušeny šlechtické tituly zákonem ze 3. prosince 1918. Jmenné přívlastky a tituly odkazující ke šlechtickému původu byly zakázány.[2] V Polsku byla šlechta zrušena v letech 1921–1935.

Iniciativy k novelizaci zákona

V dubnu 2015 byl v Národní radě předložen návrh Zelených pod vedením Daniely Musiolové, k aktualizaci Šlechtického zákona, s hlavním požadavkem na zpřísnění postihů trestního ustanovení.[3][4] Ze strany vládních stran SPÖ a ÖVP byla vyjádřena podpora návrhu, strana NEOS podpořila návrh na celkovou revizi smyslu zákona.[5] Návrh však nebyl přijat. Podobný příspěvek poslance za Zelené, Sigrida Maurera byl v roce 2017 příslušným ústavním výborem Národní rady odročen na neurčito.[6]

V souvislosti s Maurerovým návrhem se novinář Hans Rauscher ironicky vyjádřil o „srdnatém a statečném nasazení v boji s nejpalčivějšími problémy naší doby“ a iniciativu označil jako „oživování 100 let staré fobie z aristokracie“.[7]

Kuriozity

Podle rozsudku Zemského správního soudu ve Vídni z roku 2019 měl Karel Habsbursko-Lotrinský uvedený zákon porušit, když své internetové stránky pojmenoval karlvonhabsburg.at. Od trestu však muselo být upuštěno, neboť vyměřená pokuta 20 000 rakouských korun je irelevantní. Je tudíž z právního hlediska nejasné, zda má být použit přepočtový kurz rakouských korun, aby mohla být uložena pokuta.[8]

Reference
  1. Zákon ze 3. dubna 1919 o zrušení šlechty, světských titulů rytířských a dámských řádů a jejich titulů a poct.
  2. Die Abschaffung des Adels, der Titel und Orden im czechischen Staate. In: Neue Freie Presse. Wien, Nr. 19497, 4. prosince 1918, S. 5.
  3. www.parlament.gv.at – Entschließungsantrag 1065/A(E) „Bestrafung verbotener Adelstitel-Führung“
  4. diepresse.com - "Höhere Strafen für „Adelige“ gefordert"
  5. diepresse.com – „Adelstitel: Auch Koalition für höhere Strafen“
  6. "Adelige" müssen weiterhin nur 14 Cent Strafe zahlen Die Presse, 3. Mai 2017
  7. Die Adelsgefahr Der Standard, 4. Mai 2017
  8. "karlvonhabsburg.at" verstößt gegen Adelsaufhebungsgesetz v Salzburger Nachrichten ze 14. března 2019, aktualizováno 15. března 2019

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adelsaufhebungsgesetz na německé Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.