Plitvická jezera

Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovićem, Kněz název odvodil z názvu jedné z řek, na kterých krasová oblast leží, a která na konci parku ústí do řeky Korany. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v roce 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté jim byl park zpřístupněn. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.[1]

Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený[2], turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. Je na výběr 6 variant prohlídkových tras, které trvají od 3-6 hodin. K nejvýše položenému jezeru (Prošćanské jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parník[3].

Největší a nejhlubší je jezero Kozjak s plochou 81,5 hektarů a nejvýše položené je Prošćanské jezero s nadmořskou výškou 636,6 m n. m. Celková rozloha jezer je 217 ha. Celkem se nacházejí na 5 řekách. Park leží ve vápencové proláklině, která vznikla mimo jiné i erozí travertinových bloků. Ke vzniku teras přispívají unikátní bakterie žijící v mechu a trávě. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové po tmavě modrou v závislosti na množství minerálů a organismů ve vodě.[4]

Voda v jezerech však v poslední době (2018) již není pitná díky fekálnímu znečištění z nadměrného turismu a ilegální výstavby (nulová kanalizace/žumpy) kolem jezer. Kvůli současnému stavu UNESCO zvažuje odebrání statutu světového dědictví.[5]

• Řeky
  • Korana
  • Matica
  • Bijela rijeka
  • Crna rijeka
  • Ljeskovac
  • Sartuk
  • Plitvica – spadá do kaňonu 78 m vysokým vodopádem Veliki slap
  • Rječica – soustava osmi jezer, z nichž největší je jezero Kozjak.
• Jezera[6]

Lesní porost je mezi odborníky[3] pokládán za jeden z nejzachovalejších svého druhu v Evropě.[13] V parku rostou i vzácné rostliny, které jsou přísně chráněné. V rámci národního parku jsou nepřístupná místa, kde rostou endemity, např. louka s 42 druhy orchidejí a 16 druhů lilií. V lesích žijí velké šelmy, jako jsou medvědi, vlci nebo rysi, ale také vysoká a černá zvěř. Dále žijí v jezerech různé druhy ryb a raci. Jejich lovení je zakázáno.

Na Plitvických jezerech byly natočeny některé scény pro film Poklad na Stříbrném jezeře podle románu Karla Maye. Dokonce si v národním parku lze nechat uspořádat svatební obřad.[14]

• 
  Vstup do národního parku
• 
  Ptačí pohled na Dolní Plitvická jezera
• 
  Vodopády na Horních Plitvických jezerech
• 
  Vodopády v létě
• 
  Podvodní život
• 
  Národní park v zimě
• 
  Křišťálová voda v jezeře
• 
  Panorama jezer
• 
  Modrá Jeskyně
• 
  Šupljarská jeskyně