Mystacina větší

Mystacina větší byla středně velkým netopýrem, dosahovala velikosti kolem 9 cm, rozpětí křídel činilo až 31 cm a hmotnost až 35 g. Příbuznou mystacinu novozélandskou (M. tuberculata), k níž byla historicky řazena jako její poddruh, velikostí přesahovala i o třetinu. Vyznačovala se podsaditým tělem se špičatýma ušima a krátkým ocasem, srst měla hnědé zbarvení. Mystaciny nebyly příliš dobrými letci a málokdy vystoupaly do výšky větší než tři metry. Složená křídla mohla naopak sloužit jako „běžné“ přední končetiny a umožňovala jejich nositeli prodírat se podrostem.[4][5]

Mystacina větší byla či je endemitem Nového Zélandu. Ze subfosilních záznamů vyplývá, že obývala Severní a Jižní ostrov, nicméně v době evropské kolonizace byl její výskyt omezen na ostrůvky v okolí Stewartova ostrova (jako ostrov Big South Cape).[6][3] Domovinu mystacin větších představovaly lesy, přičemž hřadovaly v jeskyních, norách mořských ptáků a možná také ve stromových dutinách.[4][6] O chování tohoto druhu se mnoho neví. Ve svém areálu výskytu zastupoval nebo zastupuje ekologickou roli hlodavců, kteří na ostrov nepronikli.[3] Asi tak hodinu až dvě po západu slunce začaly být mystaciny aktivní. Skladba potravy zůstala u mystaciny větší neznámá, nicméně očekává se, že se podobala složení potravy mystaciny novozélandské, tj. jídelníček zahrnoval členovce, ovoce, nektar a pyl, případně i ptačí holátka. Systém páření byl zřejmě monogamní, zdá se, že se rodiče pářili pouze jedenkrát za rok a narodilo se (duben–květen) jim jedno mládě.[4]

Již zhruba v 19. století v době evropské kolonizace obývala mystacina svůj zmenšený areál výskytu[6] a poslední netopýři žili na ostrovech Big South Cape a blízkém ostrovu Putauhina.[7] Pro mystacinu větší se stala hlavní hrozbou introdukce krys ostrovních (Rattus exulans).[6] Na ostrovy došlo v 60. letech 20. století k zavlečení krys a pokles byl velice rychlý. Mystaciny nebyly pozorovány už v roce 1967.[3] Roku 1988 mystacinu větší Mezinárodní svaz ochrany přírody označil za vyhynulou. Na obou ostrovech později došlo k vyhubení nepůvodních krys (populace mystacin novozélandských se rovněž po vyhubení nepůvodních predátorů stala stabilnější[7]) a po těchto krocích přišla hlášení o spatření netopýrů na Putauhině a na Big South Cape. Byla zaznamenáno také echolokace, jíž mohl tento druh vydávat.[6] Došlo k přeřazení mezi kriticky ohrožené druhy[7] a v tomto ohledu je třeba nutně provést další průzkumy. Jakákoli zbývající populace by byla nepatrná, zahrnovala by méně jak 50 dospělců.[6] Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin mystacinu větší nezaznamenává.[4]