Krysa ostrovní

Krysa ostrovní (Rattus exulans), někdy též potkan maorský, je menší druh hlodavce zřejmě původem z Číny (Tchaj-wanu), ale kvůli kolonizaci žijící na většině tichomořských ostrovů, směrem na jih od jihovýchodní Asie až po Nový Zéland, kam se dostal jako „černý pasažér“ na velkých kánoích převážejících prasata, psy a jiné živočichy. Vyskytuje se v různých stanovištích (od travních porostů až po lesy, toleruje různé klimatické režimy), včetně těch vytvořených člověkem, vždy záleží jen na dostatečném zdroji potravy a množství úkrytů. Obvykle se vyskytuje v nadmořské výšce 0–1000 metrů. Druh je hojný, populace stabilní a klasifikován je jako málo dotčený.[2][3][4]

Krysa ostrovní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Čeleď	myšovití (Muridae)
Rod	Rattus
Binomické jméno
Rattus exulans (Peale, 1848)
Rozšíření (červeně) Rozšíření (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krysa ostrovní má štíhlé tělo, špičatý čenich, velké kulaté uši a relativně štíhlé nohy. Měří celkem 11–15 cm (včetně kroužkovaného ocasu, který je přibližně stejně dlouhý jako tělo) a váží okolo 40–80 gramů. Samice má osm bradavek. Jedinci se od se mohou lišit v závislosti na tom, v jaké zeměpisné šířce se nacházejí. Ukázalo se, že některé krysy mají odlišné rozměry lebky, v chladnějších oblastech větší. Charakteristickým znakem je tmavý vnější okraj na horní straně zadních nohou v blízkosti kotníku, zbytek je světlý.[2][3][4]

Jako většina jiných hlodavců je aktivní hlavně v noci. Není dobrým plavcem, ale zato umí obratně lézt po stromech a může na nich i hnízdit. Rozmnožuje se až čtyřikrát ročně, přičemž rozhodujícím faktorem jsou vnější podmínky. Samice je gravidní 19–24 dní a mívá zhruba 1–11 mláďat. Velikost vrhu se odvíjí od množství potravy a okolních podmínek obecně. Odstavena jsou ve věku 2–4 týdnů. Pohlavně vyzrálá bývají v 8–12 měsících. Živí se rostlinami, semeny a ovocem, hlavně pak cukrovou třtinou na které je často závislá (u některých populací tvoří až 70 % potravy), způsobuje tak velké škody v zemědělství a bývá hubena. Stejně tak v případě, kdy redukovala některé ohrožené druhy ptáků požíráním jejich vajec, třeba na Novém Zélandu velmi vzácného papouška kakapo. Aby získala další nutné bílkoviny, požírá též ještě žížaly, pavouky, cikády, ještěrky nebo červy.[2][3][4]