Mystacinovití

Mystacinovití
	Ilustrace mystaciny novozélandské
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	letouni (Chiroptera);
Podřád	netopýři (Microchiroptera);
Čeleď	mystacinovití (Mystacinidae); Dobson, 1875
Rod	Mystacina (Mystacina); Gray v Dieffenbach, 1843
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mystacinovití (Mystacinidae) je čeleď neobvyklých netopýrů, kteří se endemitně vyskytují na Novém Zélandu. Čeleď zahrnuje pouze jediný rod mystacina (Mystacina).

Mystacinovití představují jedinou čeleď savců endemickou Novému Zélandu.[1]

Klasifikace

Mystacinovití náleží do nadčeledi Noctilionoidea, prastaré skupiny netopýrů z období Gondwany, ze které se mystacinovití vydělili patrně někdy před 51–41 miliony let.,[2] nicméně lze se setkat s udávaným rozpětím vydělení od 35 až do 68 milionů let. Každopádně to je až poté, co se novozélandský kontinent vydělil z Gondwany (circa před 80 miliony lety).[3] Nejbližší příbuzné mystacinovitých patrně představuje široce rozšířená čeleď listonosovitých.[4]

Čeleď zahrnuje pouze jeden rod mystacina (Mystacina) se dvěma druhy:

Mystacina větší (Mystacina robusta) – s největší pravděpodobností vyhynulá, poslední pozorování mystaciny větší je z 60. let 20. století
Mystacina novozélandská (Mystacina tuberculata)

Nadto se do čeledi řadí i některé fosilní taxony jako rod netopýrů Icarops známý z australských nálezů z období oligocénu a miocénu[5] nebo novozélandský raně miocenní rod Vulcanops.[6]

Odkazy

Reference

HAND, Suzanne J; WEISBECKER, Vera; BECK, Robin MD; ARCHER, Michael; GODTHELP, Henk; TENNYSON, Alan JD; WORTHY, Trevor H. Bats that walk: a new evolutionary hypothesis for the terrestrial behaviour of New Zealand's endemic mystacinids. S. 169. BMC Evolutionary Biology [online]. 2009. Roč. 9, čís. 1, s. 169. DOI 10.1186/1471-2148-9-169. (anglicky)
MILLER-BUTTERWORTH, Cassandra M.; MURPHY, William J.; O'BRIEN, Stephen J.; JACOBS, David S.; SPRINGER, Mark S.; TEELING, Emma C. A Family Matter: Conclusive Resolution of the Taxonomic Position of the Long-Fingered Bats, Miniopterus. S. 1558. Molecular Biology and Evolution [online]. 2007-07. Roč. 24, čís. 7, s. 1558. DOI 10.1093/molbev/msm076. (anglicky)
Lloyd 2005, s. 113.
KENNEDY, Martyn; PATERSON, Adrian M.; MORALES, Juan Carlos. The Long and Short of It: Branch Lengths and the Problem of Placing the New Zealand Short-Tailed Bat, Mystacina. Molecular Phylogenetics and Evolution. 1999-11, roč. 13, čís. 2, s. 405–416. Dostupné online [cit. 2020-12-08]. DOI 10.1006/mpev.1999.0660. (anglicky)
HAND, S. J.; MURRAY, P.; MEGIRIAN, D.; ARCHER, M.; GODTHELP, H. Mystacinid Bats (Microchiroptera) from the Australian Tertiary. S. 538–545. Journal of Paleontology [online]. 1998. Roč. 72, čís. 3, s. 538–545. Dostupné online. ISSN 0022-3360. (anglicky)
HAND, Suzanne J.; BECK, Robin M. D.; ARCHER, Michael; SIMMONS, Nancy B.; GUNNELL, Gregg F.; SCOFIELD, R. Paul; TENNYSON, Alan J. D. A new, large-bodied omnivorous bat (Noctilionoidea: Mystacinidae) reveals lost morphological and ecological diversity since the Miocene in New Zealand. S. 235. Scientific Reports [online]. 2018-12 [cit. 2020-11-14]. Roč. 8, čís. 1, s. 235. DOI 10.1038/s41598-017-18403-w. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mystacinovití na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Hand2009-1] HAND, Suzanne J; WEISBECKER, Vera; BECK, Robin MD; ARCHER, Michael; GODTHELP, Henk; TENNYSON, Alan JD; WORTHY, Trevor H. Bats that walk: a new evolutionary hypothesis for the terrestrial behaviour of New Zealand's endemic mystacinids. S. 169. BMC Evolutionary Biology [online]. 2009. Roč. 9, čís. 1, s. 169. DOI 10.1186/1471-2148-9-169. (anglicky)

[2] MILLER-BUTTERWORTH, Cassandra M.; MURPHY, William J.; O'BRIEN, Stephen J.; JACOBS, David S.; SPRINGER, Mark S.; TEELING, Emma C. A Family Matter: Conclusive Resolution of the Taxonomic Position of the Long-Fingered Bats, Miniopterus. S. 1558. Molecular Biology and Evolution [online]. 2007-07. Roč. 24, čís. 7, s. 1558. DOI 10.1093/molbev/msm076. (anglicky)

[FOOTNOTELloyd2005113-3] Lloyd 2005, s. 113.

[4] KENNEDY, Martyn; PATERSON, Adrian M.; MORALES, Juan Carlos. The Long and Short of It: Branch Lengths and the Problem of Placing the New Zealand Short-Tailed Bat, Mystacina. Molecular Phylogenetics and Evolution. 1999-11, roč. 13, čís. 2, s. 405–416. Dostupné online [cit. 2020-12-08]. DOI 10.1006/mpev.1999.0660. (anglicky)

[5] HAND, S. J.; MURRAY, P.; MEGIRIAN, D.; ARCHER, M.; GODTHELP, H. Mystacinid Bats (Microchiroptera) from the Australian Tertiary. S. 538–545. Journal of Paleontology [online]. 1998. Roč. 72, čís. 3, s. 538–545. Dostupné online. ISSN 0022-3360. (anglicky)

[6] HAND, Suzanne J.; BECK, Robin M. D.; ARCHER, Michael; SIMMONS, Nancy B.; GUNNELL, Gregg F.; SCOFIELD, R. Paul; TENNYSON, Alan J. D. A new, large-bodied omnivorous bat (Noctilionoidea: Mystacinidae) reveals lost morphological and ecological diversity since the Miocene in New Zealand. S. 235. Scientific Reports [online]. 2018-12 [cit. 2020-11-14]. Roč. 8, čís. 1, s. 235. DOI 10.1038/s41598-017-18403-w. (anglicky)