Mravenčák

Mravenčák je neovulkanický vrch a přírodní památka v severní části Doupovských hor. Nachází se na pravém břehu řeky Ohře jižně od Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Důvodem k vyhlášení přírodní památky byla ochrana skalnatého vrcholku s teplomilnou stepní květenou.

Mravenčák
Pohled z pastviny západně od Kotviny
Vrchol531 m n. m.
Prominence93 m ↓ jižní sedlo
Izolace0,6 km → Černý vrch
Poloha
StátČesko Česko
PohoříDoupovské hory / Jehličenská vrchovina / Martinovská hornatina
Souřadnice50°22′20″ s. š., 13°10′47″ v. d.
Mravenčák
Horninaleucitický tefrit
PovodíOhře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Mravenčák
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Plošina na vrcholu skály
Základní informace
Vyhlášení22. listopadu 1990
VyhlásilOkresní národní výbor Chomutov
Nadm. výška490–531 m n. m.
Rozloha0,77 ha[1]
Poloha
StátČesko Česko
OkresChomutov
UmístěníLestkov u Klášterce nad Ohří
Další informace
Kód1507
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Historie

Vrch je v historických pramenech označován mimo jiné také jako Hackelberg, Häckelberg, Hekberg, Kegelberg nebo Mravenečník.[2] Kopec býval v minulosti odlesněn a hospodářsky využíván. Dokladem lidské činnosti jsou pozůstatky louček a staré ovocné stromy v lese.[2] Chráněné území na vrcholové části kopce bylo vyhlášeno 22. listopadu 1990 okresním národním výborem v Chomutově s evidenčním číslem 1507.[3]

Přírodní poměry

Kopec se nachází na severním okraji Doupovských hor. Vznikl ve třetihorách průnikem magmatu skrz horniny krystalinika zastoupené ortorulami a migmatity. Samotné těleso vrchu je tvořené leucitickým tefritem. Horniny vystupují na povrch na jihozápadním úbočí v podobě tři až šest metrů vysoké skalní stěny,[4] ve které se střídají polohy pevného tefritu s polohami tufů. Skalní výchoz bývá nazýván jako Jakubova skála nebo Čertův zub. Na jeho úpatí se hromadí zvětraliny, na které níže ve svahu navazují sutě pokryté tenkou a skeletovitou vrstvou půdy.[2]

Kuželovitý suk s nadmořskou výškou 531 metrů geomorfologicky spadá do celku Doupovské hory, okrsku Jehličenská vrchovina a podokrsku Martinovská hornatina.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Mravenčák nachází v mírně teplé oblasti MT2 s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a ročním úhrnem srážek 600–650 milimetrů. Půdní pokryv tvoří eutrofní kambizemě.[2]

Přírodní památka

Předmětem ochrany je skalnatý vrcholek s kolmou stěnou s teplomilnou stepní květenou. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.[3] Území v nadmořské výšce 490–531 metrů s celkovou rozlohou 1,5 hektaru je přibližně z jedné poloviny tvořené lesními pozemky (0,72 hektaru) a na zbývající část připadají ostatní skalnaté plochy (0,78 hektaru).[2]

Flóra

Botanicky nejcennější částí přírodní památky je skalní bradlo na jihozápadním úbočí, na němž roste koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Ve smíšeném lese patří k silně ohroženým rostlinám huseník chudokvětý (Arabis pauciflora) a malá populace kakostu rozkladitého (Geranium divaricatum) ve světlomilné doubravě ve východní části chráněného území. Cenný je také smíšený les s křovinným lemem, který se na území přírodní památky blíží přirozeným lesům. V lese mimo chráněné území však převažuje modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies).[2] Vzhledem ke špatně dostupnému terénu plní les v přírodní památce ochranou funkci půdy na strmých svazích, a není hospodářsky využíván.[4]

K dalším významným druhům rostlin na lokalitě patří bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kavyl Ivanův (Stipa joannis).[4]

Ohrožení

Rostlinná společenstva v chráněném území jsou ohrožována šířením plevelných rostlin z okolních lesů, rozrýváním půd divokými prasaty, rozděláváním ohně a poškozováním rostlin turisty a také zarůstáním náletovými křovinami.[2]

Přístup

Po jižním a západním úbočí vrchu vede lesní cesta, po které je vyznačená červená turistická trasa z Klášterce nad Ohří ke zřícenině hradu Egerberk a dále přes Úhošť do Kadaně.[6]

Reference
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ONDRÁČEK, Čestmír. Plán péče o přírodní památku Mravenčák pro období 2008–2017 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012-12-06 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
  3. PP Mravenčák [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
  4. Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Mravenčák, s. 94.
  5. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.