Motorová vozidla Walter

Vznik dílny zámečníka Josefa Waltra na výrobu a opravu jízdních kol (Josef Walter, mechan. dílna na Smíchově), ke kterým nakupoval součástky od britské firmy BSA, na Smíchově ve Smetanově ulici čp.753 (nyní Kořenského 753/12) se datuje rokem 1898. V roce 1901 se stěhuje do větší dílny v Kinského ulici čp.218 (nyní Štefánikova 218/3). Tato dílna měla již 8 obráběcích strojů a byl zde vyroben první motocykl Walter s jednoválcovým motorem 2 k (1903). V roce 1905 se opět stěhuje do nové provozovny v ulici Na Zatlance čp.1120/6, kde bylo vyrobeno 30 motocyklů, v roce 1905 první dvouválcový motor 4 k a v roce 1908 první motorová tříkolka C2. V roce 1911 zakládá společnost J.Walter a spol., která úspěšnou výrobu motocyklů a motorových tříkolek postupně rozšířila na výrobu automobilů Walter. V roce 1919 je tato společnost přejmenována na Akciovou továrnu automobilů Josef Walter a spol. a posléze v lednu 1932 se změnil název společnosti na „Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory“. Po II. světové válce se znárodněný podnik jmenoval Letecké závody n.p. a od roku 1949 Motorlet n.p.

Dvojité „W“ bylo znakem továrny Walter v letech 1911–1945. V roce 1949, aby potvrdilo proběhlou společenskou změnu, se otočilo o 180° a bylo z něho „M“ (jako Motorlet). V roce 1995 opět provedlo obrat o 180° a vrátilo se do původní pozice „W“.[2]

Nejprve se Josef Walter zabýval výrobou jízdních kol, motorových kol a motocyklů. S konstrukcí prvního motorového kola bylo započato v roce 1900, ale dokončeno bylo až v roce 1902 a mělo jednoválcový motor o objemu 299 cm³ a výkon 2 k/1,5 kW. Tento typ získal stříbrnou medaili průmyslové jednoty na Jarní hospodářské výstavě konané v Praze v roce 1903.[3] V roce 1905 firmu přestěhoval do nových dílen v ulici Na Zatlance. Byla zde kovárna, lakovna, moderní stroje a také konstrukční kancelář. Od toho roku (1905) začal vyrábět motocykly. Na mezinárodní výstavě aut, motocyklů a kol konané v Praze v Průmyslovém paláci od 23. do 25. dubna 1905 vystavoval Josef Walter 3 stroje jednoválcové, které hned začal prodávat, a 3 stroje dvouválcové,[4] které se dostaly do prodeje v roce 1907.

První byl s jednoválcovým motorem (typ A) s objemem válce 331 cm³ a výkonem 2,5 k/1,8 kW. Typ A z roku 1911 měl objem 427 cm³ a výkon 3 k/2,2 kW. Druhý motocykl (typ B) vyráběl od roku 1907. Byl to silnější dvouválec s vidlicovým uspořádáním, kde nově vyřešil přesnost zapalování použitím excentrických kol rozvodu, o objemu 499 cm³ a měl již výkon 4 k/3 kW. I u tohoto dvouválce motory modernizoval a zvyšoval jejich objem válců a výkon. V roce 1907 byl typ B modernizován – plochý řemen byl nahrazen válečkovým řetězem a přibyla lamelová spojka. V roce 1907 byla vykonána dálková jízda Praha–Terst a zpět se dvěma motocykly Walter B (dvouválec 6 HP) a Walter A (jednoválec 3 HP). Na cestě měřící 1665 km „ani stroje, ani gumy nevolaly po pomoci svých pánů“ – Jozy Papeže a dr. Dittricha.[5] Tyto motory typu B pak začal používat pro stavbu motocyklů se „sajdkákárou“. Silnější dvouválcové motocykly s větším objemem válců a výkonem byly právě vhodné pro provoz s postranním vozíkem, které začal nabízet od roku 1908.

Walter od roku 1910 vyráběl i tříkolky (též byl používán název tricar, cyclecar nebo trimobil), které také úspěšně prodával. První byla dvousedadlová tříkolka Walter C2 s dvouválcovým vzduchem chlazeným motorem o objemu 1020 cm³ a výkonem 7 k/5,1 kW. Později se prodával i dodávkový model CN4 a čtyřsedadlový C4. Tato vozidla měla jedno kolo vpředu a dvě vzadu, dvoustupňovou převodovku a pohon z motoru přenášel řetěz. Druhá tříkolka vyráběná od roku 1912 (typ Walter D) byla vybavena čtyřválcovým motorem o objemu 1,25 l a výkon 12 koní. Tříkolka typu D měla již čtyřstupňovou převodovku navíc se zpáteční rychlostí a pohon z motoru na zadní hnanou nápravu přenášela kardanova hřídel.[6] V období 1910 až 1913 bylo vyrobeno a prodáno téměř 900 tříkolek. Walter vyvážel své motocykly a tříkolky do zemí bývalé rakousko-uherské monarchie, na Balkán a do carského Ruska.

Motocykly, motocykly s postranním vozíkem a tříkolky Walter byly úspěšné v soutěžích a závodech. Od roku 1906 až do vypuknutí I. světové války pravidelně vítězily v soutěžích Praha–Tábor–Písek–Dobříš, v závodech do vrchu Zbraslav-Jíloviště, na závodech mezi 19. a 23. km na silnici Praha–Dobříš atd. V roce 1913 zaznamenal Walter se svými tříkolkami řadu úspěchů v Dolním Rakousku, mj. ing. Tobek zvítězil 1. června na Riederbergu a dosáhl nejlepšího času mezi cyclecary (2. Hunek), v jízdě kolem Dolních Rakous opět vítězství a řidič Hunek zvítězil v červenci ve třídě cyclecarů v jízdě kolem Semmeringu a získal cenu Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt).[7][8] Na 4. ročník závodu Zbraslav-Jíloviště (5. dubna 1914) v kategorii motocyklů do 750 cm³ (III. kat., motorová kola) bezpečně zvítězil Novotný na Walteru v čase 4:54,6 min. a stal se i celkovým vítězem kategorie motorových kol. Na 2. místě v III. kategorii skončil na stejném stroji Kratochvíle.[9]

Po I. světové válce prodává Walter licenci k výrobě tříkolek včetně rozpracovaných dílů firmě Šibrava (Jaroslav Šibrava, Praha VII, Vltavská 866). Byly vybaveny dvouválcovým motorem o objemu 1248 cm³ a stavěly se ve dvou- i čtyřsedadlovém provedení vč. nákladní verze. Tříkolky pojmenované Trimobil byly vyráběny nejvíce v nákladní verzi v letech 1921–1925.

Po I. světové válce se na krátký čas vrací výroba motocyklů. Nejprve je to vojenský motocykl ing. Zubatého, Walter 706 cm³ (čtyřdobý vzduchem chlazený zážehový dvouválec SV s protiběžnými písty – boxer, vrtání 75 mm, zdvih 80 mm), který byl vyvíjen za první světové války, avšak licence je krátce po válce prodána firmě Automontage Jos. Janatka ze Smíchova, která měla výrobní závod v Radlicích. Motocykl byl vyráběn pod značkou Itar.

Posledním motocyklem (ing. Josef Plocek) z Jinonic byl typ M 922, vyráběný od roku 1921. Byl to čtyřtaktní dvouválec s hliníkovými písty do V, rozvod OHV, objem válců 750 cm³ (75x85 mm) a výkon 8 k/5,9 kW. Měl v jednom bloku s motorem 3rychlostní převodovku, která byla oddělena od motoru lamelovou spojkou. Stroj měl 2 brzdy (ruční, nožní) a byl vybaven startérem, dynamo-elektrickým osvětlením a tachometrem. Dosahoval maximální rychlosti 90 km/h.[10] Byl dodáván ve velkých počtech československé armádě. Vyráběl se i s postranním vozíkem. S tímto motocyklem v závodní úpravě (výkon 14,7 kW, max. rychlost 150 km/h) dosáhl mnoha úspěchů v závodech začínající závodník Bohumil Turek (1922–1926).

• 
  Walter Typ A na výstavě na zámku Valtice 2018
• 
  Walter Typ A (1911) na Automobilových klenotech 2019
• 
  Walter Typ A (1911) na Automobilových klenotech 2019
• 
  Walter Typ B
• 
  Walter Typ B (1913) v expozici na hradě Kámen 2019
• 
  Walter typ B (1913) v expozici na hradě Kámen 2019
• 
  Walter Typ B s přívěsným vozíkem (1909) v NTM 2018
• 
  Walter Typ C4 (1910) v Muzeu motorismu Znojmo 2019
• 
  Walter Typ C4 (1910) v Muzeu motorismu Znojmo 2019
• 
  Walter Typ D (1913)
• 
  Walter M 922 (1923)
• 
  Walter M 922, Bohumil Turek v plném tempu (1926)

V roce 1913 vyrobil v nové továrně v Praze Jinonicích první osobní automobil. Jednalo se o automobil Walter W-III, po něm rychle následovaly W-II a W-I. Na posledním, předválečném (12.-19. dubna 1914, XI. ročník) mezinárodním automobilovém salonu v Praze vystavovala fa. Josef Walter a spol. 3 varianty vozů s jednotným podvozkem, dvou- a čtyřsedadlové vozy W-I a W-II a šestisedadlový cestovní vůz a luxusní limuzína Walter W-III.[11] Až do první světové války se Waltrovy vozy také úspěšně účastnily motoristických závodů. Zákazníky vozy přesvědčily svou spolehlivostí, rychlostí a jízdní stabilitou. Vyráběly se i počátkem první světové války (1914–5), ale potom jejich výroba byla zastavena.

Během první světové války byly provozy továrny těžce poškozeny, výroba automobilů byla obnovena v roce 1919. Od roku 1919 do roku 1927 byly vyráběny automobily řady Walter WZ („Z“ – konstruktér ing. Zubatý). Od roku 1924 až do roku 1928 byly vyráběny automobily řady Walter P („P“ – konstruktér ing. Plocek).V roce 1928 byla zahájena výroba vozů Walter 4-B a Walter 6-B. („B“ – konstruktér ing. Barvitius). Tyto automobily byly také velmi úspěšné a na jejich základě byly postupně (1930–1932) vyvíjeny typy Walter Standard, Walter Super 6, Walter Regent a luxusní Walter Royal. Posledním automobilem byl sportovní Walter Standard S z roku 1934.[12]

V licenci zde byly později vyráběny (1931–1937) i automobily Fiat, například Fiat 514 (Walter Bijou), Fiat 508 (Walter Junior), Fiat 522C (Walter Princ), Fiat 522L (Walter Lord). Naposledy byly automobily Walter vystaveny na pražském autosalonu v roce 1935 (a to pouze dříve představené modely Regent, Bijou, Princ a Lord), v roce 1936 se jinoničtí autosalonu už nezúčastnili. V průběhu roku 1936 byla v podstatě zastavena výroba a v roce 1937 se jen doprodávaly dříve rozpracované automobily.[1]

V letech 1946 až 1951 se podílela továrna Walter ještě na jednom typu osobního automobilu. Vyráběla kompletní podvozek (šasi a motor) automobilu Aero Minor s dvouválcovým dvoutaktním motorem a pohonem předních kol. Finalizace vozu byla prováděna v Letovu Letňany (nyní Latecoere Czech Republic s.r.o.). Tento typ byl velmi úspěšný a účastnil se závodů 24 hodin Le Mans, Rallye Monte Carlo, Raid Polski, Alpská jízda a Bol d'Or. Krátce po zahájení výroby dochází k paradoxní situaci. Britská firma BSA zahájila jednání o nakoupení licence. Když Josef Walter zahajoval podnikání, nakupoval pro výrobu jízdních kol součástky od britské firmy BSA. O 50 let později tatáž firma má zájem nakoupit licenci k automobilu, na kterém se továrna Walter významnou měrou podílí. Přestože byl zájem ve vývoji tohoto vozu pokračovat (Československý projekt 1946–1948, vozítko Minicar 1948 a modernizovaný Minor III 1951), k naplnění tužeb konstruktéru nedošlo. Od roku 1951 byly v Jinonicích vyráběny už jen letecké motory.[13]

• 
  Walter WZ závodní (1921) na výstavě sportovních automobilů ČVUT 2017
• 
  Walter P II (1925) na 110 let autoklubu Liberec 2015
• 
  Walter P IV (1928)
• 
  Walter Standard 6 (1931) v hale NTM 2018
• 
  Walter Super 6 (1930) touring na Zbraslav - Jíloviště 2018
• 
  Walter Super 6 (1930) touring na 1000 mil čs. 2019
• 
  Walter Super 6 (1930) kabriolet na Veteránech Moravským Slováckem 2018
• 
  Walter Regent (1932) na výstavě automobilů ČVUT 2016
• 
  Walter Regent, kabriolet Sodomka (1932) na Zbraslav-Jíloviště 2020
• 
  Walter Royal (1931) po renovaci společností Hicar 2017

• 
  Walter Bijou (1931) v Muzeu historických vozidel v Pořežanech 2018
• 
  Walter Junior (1933) limuzína na Tachlovickém trojúhelníku 2018
• 
  Walter Junior (1934) limuzína na Českobrodském okruhu 2018
• 
  Walter Junior (1933) roadster na Českobrodském okruhu 2018
• 
  Walter Junior (1934) kabriolet na Veteránech Moravským Slováckem 2018
• 
  Walter Junior SS (1935) v Telči 2018
• 
  Walter Princ (1934) kabriolet na Veteránech Moravským Slováckem 2018
• 
  Walter Lord (1932) limuzína v Roztokách 2019
• 
  Walter Lord (1932) limuzína v Muzeu motorismu Znojmo 2019
• 
  Walter Lord (1935) hasičský vůz v Kamenici n.L. 2019

K výrobě osobních automobilů se záhy připojuje i výroba užitkových automobilů. Z počátku to byly pouze dodávkové a sanitní verze osobních automobilů jako např. WZ, Bijou a Junior v provedení se skříňovou karoserií či jako otevřený valník. Od roku 1924 jsou vyráběny samostatné nákladní vozy, autobusy a další typy užitkových vozidel. Byly vyráběny buď s původními motory z osobních automobilů (Comercial/4B, PN (I-VI serie)/WIZI a P, Universal/Super 6, D-bus a hasičský V-12/Royal) a nebo s originálními motory a podvozky (PN/VII-XVI serie, FN/FNA, Diesel 3t a 5t, Ideal). Samostatnou kapitolu tvoří licenční (Junkers) nákladní automobily s dieselovými motory Walter Diesel 3t a 5t. Po II. světové válce se krátce vyráběly benzínové motory pro nákladní automobily Praga RN (továrna Praga byla v podstatě zlikvidována americkým náletem 6 týdnů před koncem války) a poslední verze úspěšných nákladních vozů vlastní konstrukce PN (XV. a XVI. serie). Užitková vozidla se v Jinonicích vyráběla v letech 1920–1950.

• 
  Walter PN (1924–1946)
• 
  Walter Comercial (1930–1935)
• 
  Walter FN/FNA (1930–1935)
• 
  Walter FNA, tahač (1931)
• 
  Walter D-Bus (1931–1934)
• 
  Walter Universal, valník (1931–1936)
• 
  Walter Diesel 5 t s motorem SA-12 (1931–1936)
• 
  Walter Diesel 3 t s motorem SA 9 (1932-1936)
• 
  Walter Ideal, valník (1934–1936)