Walter FN

Walter FN/FNA byl nákladní automobil vyráběný v letech 1930–1935 firmou Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol., Praha XVII - Jinonice ve verzích s nosností 3,5 t (FN) a až 4,5 t (FNA). Navazoval na její první nákladní typ vyráběný od roku 1924, Walter PN (Plocek – Nákladní). Ve stejném období 1930–1935 se vyráběl i slabší a menší Walter Comercial. Typ Walter FN/FNA byl odbornými komentáři vyzdvihován za trvanlivost podvozku, rychlost a pružný ekonomický chod motoru. Za nástupce automobilů Walter FN/FNA lze považovat automobily s podobnou resp. ještě větší nosností Walter Ideal (5t) a Walter Diesel SA12 (5t).[1]

Walter FN/FNA
Walter FNA valník (1931)
VýrobceWalter
Roky produkce1930-1935
Místa výrobyPraha XVII - Jinonice
PředchůdceWalter PN
NástupceWalter Ideal (1934-1936), Diesel (1931-1936)
Karoserievalník, tahač, autobus, hasičský automobil
DesignérIng. František Adolf Barvitius
Druh pohonupohon zadních kol
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

K výrobě osobních automobilů Walter se záhy připojuje i výroba nákladních automobilů, autobusů a speciálních užitkových vozů. Užitkové a nákladní automobily a také autobusy firma Walter a spol. vyráběla po celé meziválečném období.

Rok 1930 byl u továrny Walter velmi významný díky představení mnoha novinek. U osobních automobilů to byly nové typy Standard 6 a Super 6, u užitkových automobilů typy Comercial a FN/FNA. Ve výrobě zůstávaly i dříve představené modely Walter 4-B a Walter 6-B u osobních aut a nákladní verze Walter PN.[2] Nelze opomenout ani závodní automobil Walter Super 6B, který se v roce 1930 úspěšně představil v závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště a na Masarykově okruhu v Brně. Waltrova továrna v roce 1930 nabízela 7 různých typů sériových, osobních a užitkových automobilů.[3] Představení typu FN veřejnosti proběhlo na podzimním pražském autosalonu v říjnu 1930 (XXII. ročník, 22.-29. října), kde byl součástí tovární expozici v tzv. Strojírně.[4] O rok později byl představen modifikovaný typ FNA, který se vyráběl až do roku 1935.

V roce 1934, kdy výroba automobilky Walter vrcholila, byly na autosalonu v Praze vystaveny osobní automobily vlastní konstrukce Super 6 a Regent, licenční automobily Junior, Bijou, Princ a Lord[5] a užitkové automobily PN, FNA, Universal 2,5t, Ideal 5-6t, Diesel 2,5t a 5t.[6] Mimo to byly ještě vyráběny nákladní automobily Walter 1000 a Walter 1500 o nosnosti 1,0-1,5 t a Comercial 1,5 tuny.[7] Továrna Walter pokrývala v nákladních vozech rozpětí nosnosti od 1 do 6 tun. Tuto nabídku doplňovala skříňová dodávka Walter Junior o nosnosti nákladu 250 kg.[8] a valník Walter Bijou s nosností až 400 kg. Ještě pro rok 1935 nabízela jinonická továrna 22 variací osobních a užitkových automobilů.[9]

Walter FNA (1931) motor

Motor

Klasický zážehový, čtyřdobý čtyřválcový motor 4R s rozvodem SV pro typ FN (1930) měl objem válců 5195 cm3 (vrtání 105, zdvih 150 mm).[10] Stejný motor poháněl i o rok později představený typ FNA (1931-5).[3] Dosahoval výkonu 44,1 kW/60 k při 1800 ot/min. Stupeň komprese 4,85:1. Válce motoru byly odlity ze speciální šedé litiny. Hlava válců byla snímatelná pro snadnější čistění kompresních prostorů a pro příp. zabrušování ventilů. Motorová skříň byla uzavřena spodním, odlitým víkem z hliníkové slitiny, které současně bylo sběračem oleje. Motor byl uchycen v rámu třemi patkami, přední s pružnou podložkou a obě zadní s "ložisky" Silentblok. Čtyřikrát zalomený klikový hřídel byl uložen ve třech ložiscích, jejichž pánve byly vylity kompozicí. Ojnice I-průřezu byly vylisovány z chromniklové oceli, písty z hliníkové slitiny. I vačkový hřídel byl uložen ve třech ložiscích. Mazání motoru bylo tlakové, cirkulační. Olej byl tlačen čerpadlem s regulačním ventilem přes filtr do vrtaného klikového hřídele a rozvodového mechanismu. Termosifonové chlazení. Elektromagnetické zapalování s elektrickým spouštěčem Scintilla a s magnet-dynamem Scintilla GN 4 S (12 V, 100 W-WG) s automatickou změnou předstihu. Karburátor Zénith 42 UH. Z palivové nádrže na 100 l bylo palivo dopravováno ke karburátoru dvojitou elektromagnetickou pumpou. Spotřeba 30-36 l benzínu na 100 km. Náplň oleje 6 kg. Maximální rychlost 50-60 km/h dle typu karoserie. Tato rychlost by mohla být snadno překonána, protože výkon motoru byl tak vysoký, že musel být omezován regulátorem.[11]

Jednodesková spojka společně s převodovkou 4+Z byly přimontovány přímo na motor. Motory pro typy FN resp. FNA neměly žádného motorického předchůdce z osobních automobilů a byly tedy originální konstrukce.[1]

Walter FN (1930) podvozek

Podvozek

Nízký, robustní rám ze dvou podélných nosníků a šesti příček z ocelového plechu byl vybaven kapalinovými brzdami Lockheed, které působily na všechna kola obou náprav a s podtlakovou servobrzdou Bosch-Dewandre. Ruční brzda ovládaná pákou na převodové skříni působila pouze na zadní kola. Dvounápravový vůz měl klasický obdélníkový, žebřinový rám s tuhými nápravami, odpérovanými listovými péry (plochá, poloeliptická) s hydraulickými tlumiči, a měl snadno ovladatelné transmisní ústrojí (spojka, čtyřrychlostní skříň a zadní osa s kuželovým ozubením Gleason).[12] Rám byl konstruován hlavně se zřetelem na rychlou a pohodlnou hromadnou autobusovou dopravu.[13]

Rozvor 4800 mm, rozchod vpředu 1780 mm a vzadu 1685 mm. Pro autobusy měl podvozek prodloužený rozvor na 5900 mm, se kterým dosahoval rychlosti max. 55 km/h.[11] Vzdálenost od země činila v zatíženém stavu jen 59 cm. Hmotnost podvozku 2300 kg, nosnost 4200 kg. Pneumatiky 36×8,25“ pro autobusy a 34×7“ pro nákladní dopravu. Na zadní nápravě byla kola montována dvojmo (dvoumontáž).[4]

Karoserie

Valník

Byl dodáván s krátkým nebo dlouhým šasi podle přání zákazníka. Kabina pro 3 osoby, velká ložná plocha 4,2x2,15 m, později 4,5×2,2 m tj. až 9,9 m2 se sklopnými postranicemi a zadní stěnou. Valník mohl být dodán i jako třístranný sklápěč. Nosnost 3,5 t (FN), později až 4,5 t (FNA). Dodával se i „pivovarský“ valník bez postranic pro přepravu sudů. V roce 1930 se samotný rám valníku prodával za 108 000 Kč a vybavený valník za 116 000 Kč, v únoru 1931 byly ceny mírně sníženy (podvozek 105 000 Kč, valník 114 000 Kč). V roce 1934 se valník FNA už prodával "jen" za 74 000 Kč,[14] o rok později - po dalším snížení cen - se prodával za 69 000 Kč.[15]

Walter FNA (1931), nákladní sklápěč

Skříňový vůz

Tuto variantu nejvíce využívaly zasilatelské a stěhovací společnosti. Délka skříňové nástavby dosahovala délky 6 m.[16]

Tahač

Tahač sloužil pro dopravu velmi dlouhých předmětů, především v lesním hospodářství při přepravě kmenů. Speciální provedení tahače s návěsem mělo přívěsný, dvoukolový vozík. Celková nosnost byla zvýšena na 6,5 t.[3]

Walter FNA (1931), tahač

Cisterna, hasičské vozy

Cisternový vůz s tankem na přepravu kapalin, zpravidla benzínu s kapacitou 3500 l. Byl vyráběn i v provedení jako hasičský cisternový vůz.[10]

Walter FN, autobus (1930)

Autobus

Walter autobus SunSaloon (1930)

Autobus FNA měl kapacitu pro 22 sedících a 14 stojících pasažérů (24-36 osob).[17] V roce 1930 se samotný podvozek FN prodával za 109 000 Kč, autobus v základní výbavě za 165 000 Kč. O rok později došlo k mírnému snížení cen (FNA) na 106 000 u podvozku a u kompletního autobusu na 150 000 Kč. Autobus FNA v provedení de luxe byl za 160 000 Kč.[11] Luxusní autokar SunSaloon (1930) byl pro 37 osob sedících ve směru jízdy a měl shrnovací, odsouvací střechu. Autobusy byly pro nepřízeň počasí za příplatek vybaveny účinným větráním a topením.[4][18] K zvláštní výpravě dály patřily: příčná sedadla, kompresor na huštění pneumatik, horská vzpěra, hodinky, stírače předních skel a druhé rezervní kolo s pneumatikou. Maximální délka karoserie činila 5850 mm, šířka 2200 mm, výška uvnitř kabiny 1920 mm, celková délka vozu 7300 mm, šířka 2250 mm a výška 2850 mm.

Walter FNA, autobus (1932)

Autobus typu FNA byl například využíván pro přepravu na trase Kolín - Lázně Poděbrady nebo v Brně, kde sloužil v letech 1937–1945. Současně s ním byly provozovány Elektrickými dráhami města Brna další tři autobusy na tomto podvozku, avšak s dieselovým motorem Walter Diesel SA12 (1936–1947).

Odkazy

Reference

  1. TOŠNAR, Libor; SOMMER, Bohumil. Motocykly, tříkolky, automobily (1901-1951). Nový signál, Motorlet. Roč. 1981-2.
  2. KUBA, Adolf. Automobil v srdci Evropy. I. vyd. Praha: NADAS, 1986. 312 s. S. 115–118, 307.
  3. KRÁL, Zdeněk. Motorismus v srdci Evropy. I. vyd. Praha: REBO International CZ spol. s r.o., 2015. 304 s. ISBN 978-80-255-0987-6. S. 122–125.
  4. HEINZ, Vilém. XXII. mezinárodní výstava automobilů v Praze - Akciová továrna na automobily a letecké motory J. Walter. Auto. 15.10.1930, roč. 12 (1930), čís. 10, s. 769–771. Dostupné online.
  5. Walter v r. 1934. Měsíc. Únor 1934, roč. 3, čís. 2, s. 31–32. Dostupné online.
  6. Československé automobilky na Autosalonu. Walter v roce 1934. Polední list (Nedělní list). 1934-04-08, roč. 8, čís. 98, s. 14. Dostupné online.
  7. Je třeba rázně se postavit. Polední list. 1934-02-07, roč. 8, čís. 38, s. 5. Dostupné online.
  8. TUČEK, Jan. Vůz nové generace. Automobil. Duben 2020, roč. 64, čís. 4, s. 78–80.
  9. Naše modely 1935. Naše ceny 1935. Letem světem. 1935-02-19, roč. 9, čís. 19, s. 19, 21. Dostupné online.
  10. ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Hasičská vozidla. II. vyd. Brno: CPres, 2017. 216 s. ISBN 978-80-264-1388-2. S. 169–172.
  11. HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (III). 1. vyd. Praha: Corona, 2008. 200 s. ISBN 978-80-86116-42-6. S. 141–144, 166–171.
  12. Walter F.N.A.. Mlynář. 1933-12-15, roč. 54, čís. 50, s. 586. Dostupné online.
  13. HEINZ, Vilém. 24. mezinárodní výstava automobilů v Praze - Walter. Národní listy. 8.4.1934, roč. 74 (1934), čís. 96, s. 15–16.
  14. Inzerát Walter. Typ. Červenec 1934, roč. 8. (1934), čís. 7, s. 379. Dostupné online.
  15. PETŘÍK, Václav. Walter. I. vyd. Brno: 735. ZO Svazarmu při Ped. Fak. UJEP, 1988. 63 s. S. 45–48.
  16. ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Encyklopedie nákladních automobilů. I. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 222 s. ISBN 978-80-251-1718-7. S. 165–168.
  17. HEINZ, Vilém. J. Walter a spol.. Auto. 15.10.1931, roč. 13 (1931), čís. 10, s. 679–681. Dostupné online.
  18. ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Autobusy: České a slovenské autobusy, trolejbusy a minibusy od r. 1900 do současnosti. II. vyd. Brno: CPress, 2018. 240 s. ISBN 978-80-264-2231-0. S. 115–120.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.