Walter Comercial

Výroba nákladních automobilů a autobusů byla v jinonické továrně zahájena v roce 1924, kdy na silnice vyjel Walter PN. Rokem 1928 nastává příznivý obrat ve vývoji a výrobě automobilů původní konstrukce Walter. Je opuštěna jednotná řada WZ resp. její pokračování řada P, která byly ve výrobě od roku 1919, resp. od roku 1924. Walter přichází s novou řadou čtyřválcových (4 B) a šestiválcových motorů (6 B). "B" - používané v označení vozů znamená, že jejich konstruktérem byl ing. František Adolf Barvitius. Tyto výkonné motory byly využívány i v nákladních vozech. Lehký nákladní automobil Comercial s motorem z osobního automobilu Walter 4 B měl nosnost 1,5 t.[2] Tento nákladní automobil byl poprvé veřejnosti představen na XXII. mezinárodní výstavě automobilů v Praze, která se konala v říjnu 1930. Byl to nejlehčí typ o nosnosti 1,5 tuny. Podvozek s nízkým rámem se však hodil jak pro účely rychlé nákladní dopravy, tak i pro menší autobusy.[3]

Automobily Walter Comercial a jeho varianty byly robustní, pevné, trvanlivé a nenáročné na údržbu. Jejich obsluha byla maximálně usnadněna a zjednodušena, aby vyžadovala co nejméně práce a pozornosti. Byly bezpečné, snadně se ovládaly a bylo pamatováno i na pohodlí řidiče. Účelně řešené karoserie a jejich speciální adaptace je předurčovaly pro různé účely a použití.[4]

Walter Comercial, valník fy. Buzek (1930)

Vůz označovaný rovněž jako HP 8/35 měl zážehový, kapalinou chlazený řadový, čtyřdobý čtyřválec (R4), se snímatelnou hlavou o objemu 1908 cm³ (vrtání 75, zdvih 108 mm), dva visuté ventily/válec a rozvod OHV. Dosahoval výkonu 25,7 kW/35 k při otáčkách 2500 ot./min a kompresním poměru 5,5:1. Pro hasičský vůz byl výkon zvýšen na 37 k a od roku 1934 výkon stoupl až na 40 k při otáčkách 3000 ot./min. Vůz měl spotřebu 15-18 l benzínu na 100 km[5]

Walter Comercial, valník fy. Kitziberger (1932)

Motor s blokem ze slitiny hliníku tvořil s převodovkou jeden celek. Písty rovněž z hliníkové slitiny byly typu Nelson-Bohnalite. Klikový hřídel spočíval ve třech ložiskách. Po pravé straně měl motor dynamo, po levé karburátor Zenith HAK 30 (později Zenith UH 30). Startér typu RJVC4C byl od firmy Bosch a baterie Varta 3Bf6 dávala proud zapalování. Magneto pro dynamoakumulátorové zapalování s automatickou regulací předstihu zážehu dodávala švýcarská firma Scintilla, popř. Bosch IMU 4 A. Tlakové oběžné mazání s ozubeným čerpadlem doplňoval již čistič oleje. Vodní termosifonové chlazení podporovaly voštinový chladič a ventilátor. Jednokotoučová suchá spojka přenášela hnací sílu na čtyřstupňovou převodovku se zpátečkou (4+Z). Řadicí páka byla umístěna na víku převodovky uprostřed kabiny vozu. Samosvorné šnekové řízení bylo pravostranné.[1]

Tento motor byl ve výrobě až do roku 1935 a přežil svého původního nositele Walter 4 B (1928–1930) o 5 roků.

Walter Commercial, autobus (1930)

Nízký, prohnutý rám dával tomuto nákladnímu automobilu dobré jízdní vlastnosti. Jízda s ním byla zpříjemněna dokonalým pérováním, podporovaným použitím "abnormálně velkých balonů".[3] Všechna mazací místa na podvozku byla osazena maznicemi Técalémit. Spojovací hřídel přenášel hnací sílu na kuželové soukolí u zadní nápravy.[6]

Brzdy byly původně mechanické, táhlové na zadní nápravě a na bubnech předních kol byly servobrzdy Poulet. Konečné řešení od roku 1931 představovaly expanzivní hydraulické brzdy Lockheed na všech čtyřech kolech, což tehdy byla novinka v konstrukci nákladních automobilů. K tomuto řešení továrna přistoupila po dobrých zkušenostech, které získala po dlouhodobém ověření tohoto systému u osobních vozů.[7]

Půleliptická listová péra s výkyvnými závěsy doplňovaly tlumiče. Podvozek byl osazen diskovými koly Kromag 28x5/18 SS, později Hering 32x6 SS. Podvozek s rozchodem kol 1400 mm a rozvorem 3200 mm měl hmotnost 1100 kg a byl společný pro všechny nástavby. Rozměr pneumatik 757x145 (30x6,75") resp. později SS 20x7“. Palivová nádrž na 120 l. Samotný podvozek v roce 1930 stál 59000 Kč, v roce 1931 57500 Kč a o rok později 49800 Kč.[8]

Walter Commercial, autobus Čedok (1930)

Nejvíce byl využíván pro potřeby rychlé nákladní dopravy (max. rychlost 55 km/h), pro karoserie speciálních účelů (sanitní, hasičské, kropicí a policejní vozy) a také pro menší autobusy.[9] Dnes bychom je označili jako minibusy. Tyto užitkové automobily řady Comercial byly označovány jako všestranně použitelné: skříňové dodávkové vozy, dokonale řešený sanitní vůz, který vynikal důmyslnou konstrukcí odpérovaného zavěšení nosítek a vyhovoval tak všem požadavkům pohodlné dopravy raněných i na velké vzdálenosti, po osazení cisternou jako kropící nebo hasičský vůz. Pohotovostní hmotnost byla 2600 kg, nosnost 1500 kg.[6]

Ceny těchto automobilů se od prvního představení v roce 1930 postupně snižovaly. Na konci výroby v roce 1935 se prodávaly v důsledku světové hospodářské krize ale také v důsledku racionalizace výroby v jinonické továrně až o 40 % levněji než při zahájení výroby.[8]

Walter Commercial, autobus (1931)

• valník

Valník se prodával za velmi příznivou cenu 39000 Kč (1935), avšak až po dramatickém snížení cen v důsledku světové hospodářské krize. V roce 1932 stál 54800 Kč a při zahájení výroby v roce 1930 přes 63000 Kč. Samotné šasi valníku stálo v říjnu 1930 (při zahájení výroby) 59 000 Kč, v říjnu 1931 byla cena snížena na 57 500 Kč. Dodával se jako otevřený valník, popř. jako „zaplachtovaný“ valník. Kabina měla šikmou přední stěnu. Boční postranice valníku byly sklopné. Jeden z těchto vozů vlastnila i firma Zahradnictví Beneš, jejíž provoz byl "přes ulici" na východ od areálu továrny. Po roce 1940 Antonín Kumpera od Františka Buzka pozemky odkoupil a v letech 1942–1943 zde byla postavena největší výrobní hala továrny tzv. Iranhala.[10]

• sanita

Walter Comercial, sanitní vůz (1932)

Sanitní vůz vystavený na pražském autosalonu v roce 1931 měl odpérovány i závěsy nosítek. Vyhovoval dle komentáře všem požadavkům pohodlně dopravy raněných i na velké vzdálenosti.[3] Byl původně určen pro přepravu 2 osob (dvoulůžkový). V roce 1932 byl nabízen s přepravním prostorem se čtyřmi lůžky, se speciálními odpérovanými závěsy a odděleným místem pro lékaře včetně nezbytného vybavení (skříňka s léky a nástroji pro první pomoc). Cena byla stanovena na 55000 Kč (1935).

• hasičský a kropicí vůz

Walter Comercial, kropící vůz (1931)

Hasičská stříkačka měla mírně upravený motor na vyšší výkon, který pak dával 27,2 kW/37 k při 3000 ot/min. Připojený snímek z testování kropicího vozu byl pořízen nedaleko továrny, pod přírodní památkou Vidoule.

• autobus

Autobus Comercial měl původně kapacitu max. 15 osob sedících na podélných lavicích, v roce 1931 byla kapacita zvýšena na 12-20 osob podle uspořádání sedadel. Jezdil například u soukromého dopravce na lince Praha – Barrandov. Tato linka byla provozována za spolufinancování majitelů Filmové továrny AB na Barrandově, bratrů Miloše a Václava Havlových. V říjnu 1930 se autobus v kompletní výpravě prodával za 92000 Kč (samotné šasi za 59 000 Kč), v roce 1931 za 89000 Kč (šasi za 57 500 Kč) a o rok později za 79000 Kč. K základnímu vybavení bylo možno přiobjednat za příplatek topení, druhé rezervní kolo s pneumatikou, hodinky na přístrojovou desku, horskou vzpěru atd. Délka karosérií byla individuální podle požadavků dopravce. Maximální rychlost autobusu byla 55 km/h.[6]

Walter PN a Walter D-Bus v popředí, v pozadí Walter Comercial na stánku Walter při pražském autosalonu 1931