Josef Walter (podnikatel)

Josef Walter (19. prosince 1873 Vepřek u Mělníka[1]15. ledna 1950 Praha) byl průkopník českého motorismu, vynálezce, konstruktér, průmyslník, zakladatel firmy Walter.

Josef Walter
Josef Walter
Narození19. prosince 1873
Vepřek
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. ledna 1950 (ve věku 76 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Povolánípodnikatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
hrob Josefa Waltra na hřbitově Malvazinky v Praze.

Život

Josef Walter se narodil 19. prosince 1873 ve Vepřeku (dnes součást Nové Vsi) na Mělnicku jako páté dítě zámečníka a železničního strážce. Vyučil se nástrojářem v Kohoutově smíchovské továrně na mlýnské stroje a jízdní kola a pak přešel na pokračovací školu průmyslovou[2]. V roce 1898 si pronajal malou dílnu v dnešní ulici Kořenského. Její vybavení bylo jednoduché – vrtačka, výheň, kovadlina a drobné nářadí. Nejprve opravoval váhy a jízdní kola, postupně začal kola vyrábět. V roce 1900 se oženil s Barbarou Ballingovou, dcerou zámožného smíchovského klempíře. V roce 1901 se přestěhoval do větší dílny v Kinského ulici, kde byl zaveden elektrický proud. Díky věnu své manželky mohl zakoupit osm obráběcích strojů, zaměstnával tři dělníky a jednoho učně.[2] V té době jízdní kola zevšedněla a nastával čas motocyklů. I u nás Laurin & Klement v Ml. Boleslavi. V. Michl ve Slaném a p. Walter v Praze tedy se dali do motocyklů. Pan Walter pracoval ve svém od roku 1900 a vyšel s ním na veřejnost r. 1901.[3] První motorové kolo vyrobené podle Waltrovy konstrukce mělo jednoválcový motor o výkonu 3 HP. Za jeho vývoj Walter získal v roce 1903 na hospodářské výstavě Průmyslové jednoty pražské stříbrnou medaili.

Kapacita dílny už nestačila a tak se v roce 1905 výroba přestěhovala na Zatlanku, kde se v malé továrně začaly vyrábět motocykly. V roce 1907 zde byl vyroben první dvouválcový motor s novým řešením přesnosti zapalování. Velký úspěch měla výroba motorových tříkolek, kterou Josef Walter zahájil v roce 1908. Na první pohled vypadaly — pro své řízení — trochu exoticky, ale znamenitě se osvědčily a rozšířily. Zpočátku byly dvousedadlové, později čtyřsedadlové. Vzhledem k přijatelné ceně a kvalitě byly velmi oblíbené, vyvážely se i do ciziny. Josef Walter nezapomínal na propagaci, takže se v roce 1911 na jedné ze svých tříkolek vydal na propagační cestu do Kyjeva, aby získal tamní trh. Vrátil se s objednávkou na 50 kusů. Velký zájem byl i v Srbsku. Do začátku první světové války prodal více než devět set tříkolek.[2] Velký propagační význam měla i účast Waltrových strojů v závodech, na kterých často získávaly vavříny vítězství.

Vzhledem k nárůstu výroby bylo potřeba rozšířit podnik a vybudovat novou továrnu. Proto se Josef Walter v roce 1911 spojil s dalšími význačnými smíchovskými podnikateli a založil společnost Walter a spol. Začala se stavět továrna v Jinonicích, která byla dokončena v roce 1913.[4] Dne 10. července 1914 v poledních hodinách vypukl v továrně rozsáhlý požár, který zničil více než třetinu objektů.

Výroba byla rozšířena o čtyřsedadlový automobil Walter W-I s čtyřválcovým, vodou chlazeným motorem podle vzoru francouzské firmy Renault. Tento vůz už jako prototyp vyhrál Závod Zbraslav - Jíloviště.

V roce 1919 byla Waltrova společnost přejmenována na Akciovou továrnu automobilů Josef Walter a spol. Postupně došlo ke změně ve vedení továrny a neshodám, takže Josef Walter nejprve odstoupil z funkce ředitele společnosti a krátce poté i z funkce člena správní rady. Odešel z Jinonic v letech, kdy jiní už mají dost. Walter neměl. Počal čtvrtou éru svého života. Nebyl tak pošetilý, aby zakládal další továrnu na výrobu automobilů, dřel se a čekal, až mu vyroste nad vlastní finanční možnosti.

Začal roku 1922 s 12 stroji jako malý závod v Kříženeckého ul. č.p. 41 a na přilehlých parcelách v pražských Košířích (dnes Vrchlického 41/11, po roce 2006 byla továrna zbořena, v současnosti parcely ve vlastnictví NOVANEM s.r.o.[5]). V roce 1926 továrna vyrábí 16-18 tisíc ozubených kol ročně. Je vybavena 48 obráběcími stroji mj. moderními soustruhy, frézami, bruskami, automaty na hoblování atd. Továrna mimo obrobny má nářaďovnu a kalírnu. Vyrábí ozubená kola s čelním ozubením, šroubovým, šnekovým i s vnitřním ozubením.[6]

Po pouhých sedmi letech má největší speciální továrnu na ozubená kola na území celého bývalého Rakousko-Uherska. Zásobuje domácí trh a vyváží do Polska, Bulharska, Jugoslávie i do Rakouska, v roce 1927 vyrobil 36 000 kusů ozubených kol. A jděte se podívat na jeho stroje, a uvidíte, jak jde s duchem času. Továrna „Walter a synové“ vyrábí ozubená kola, součásti pro automobily a později i několik automobilů. Ty byly určeny pro vlastní rodinu, neboť Walter toužil — a kdo by se tomu divil — jezdit ve »vlastním« voze v plném slova smyslu.[3] Později Walter předal podnik synovi Jaroslavovi. Roku 1948 byla firma znárodněna. V roce 1950 Josef Walter zemřel. Jeho synové Jan a Jaroslav nastoupili do strakonické továrny ČZ. Jaroslav, který byl specialistou na závodní motocykly, se stal konstruktérem závodních strojů Walter a ČZ Strakonice.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Vepřek
  2. Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, 1. díl,. 1.. vyd. Praha: Perseus, 2006. ISBN 80-239-8554-X. S. 356.
  3. HEINZ, Vilém. Třicet let práce Jos. Waltra. Auto. Roč. 1928, čís. 5, s. 322. Dostupné online.
  4. GOMOLA, Miroslav. Josef Walter a spol. - akciová továrna na automobily a letecké motory. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 80-85991-23-3.
  5. Nahlížení do KN, KÚ Košíře, List vlastnictví 623 [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-10-30]. Dostupné online.
  6. HEINZ, Vilém. Návštěvou u p. Josefa Waltra. Národní listy. 21.2.1926, roč. 66. (1926), čís. 52, s. 10. Dostupné online.

Literatura

  • Masarykův slovník naučný, díl VII. Československý kompas Praha 1933; str. 810
  • Ottova encyklopedie. Česká republika 5 Věda. Technika. Rejstřík. str. 496 Ottovo nakladatelství s.r.o. 2006 ISBN 80-7360-456-6
  • Josef Walter a spol. Akciová továrna na automobily a letecké motory 1898-2003, nakladatelství AGM CZ, 2002, 232 str.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.