Moskva (raketový křižník)

Křižník Slava měl být využit při Maltském summitu, při setkání amerického prezidenta George Bushe a generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova ve dnech 2. až 3. prosince 1989. Americká delegace přitom měla svou odpočinkovou zónu na palubě raketového křižníku USS Belknap (CG-26). Kvůli rozbouřenému moři se setkání nakonec konalo na palubě sovětské výletní lodi Maxim Gorkij.[11][12] V prosinci 1990 se loď navrátila do Mykolajivu na generální opravu.[4]

15. května 1996 byl křižník přejmenován na Moskva.[2] Do služby se vrátil až v srpnu 1999.[4] Ve funkci vlajkové lodi Černomořské floty nahradil raketový křižník projektu 58 Admiral Golovko. V dubnu 2003 se účastnil cvičení s Indickým námořnictvem v Indickém oceánu. Bylo to největší cvičení^[čí?] za posledních 10 let^[kdy?]. Od té doby jsou ruské lodě pravidelnými účastníky indických cvičení.[13]

Za rusko-gruzínské války křižník Moskva operoval v oblasti a zúčastnil se střetu s gruzínskými hlídkovými loděmi.[11] Po ruském uznání nezávislosti Abcházie v roce 2008 byla loď umístěna u hlavního města Abcházie Suchumi. Na konci srpna 2013 byl křižník nasazen do Středozemního moře v reakci na nahromadění amerických válečných lodí podél pobřeží Sýrie.[14]

Mezi 17. a 21. květnem 2015 se podílela na společném rusko-čínském námořním cvičení ve Středozemním moři Joint Sea 2015,[15] a poté v červnu téhož roku operovala spolu s eskortní lodí Pytlivij a remorkérem Šachťor v Atlantiku.[16]

Po sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 24. listopadu 2015 tureckým letectvem byla Moskva, vybavená protiletadlovým raketovým systémem S-300,[17] nasazena nedaleko syrsko-turecké hranice,[18] aby prováděla letecké krytí ruských letadel v oblasti.[11] V lednu 2016 se vrátila do Sevastopolu, v její úloze u syrských břehů ji vystřídal křižník Varjag.[19]

Na motivy událostí u Hadího ostrova byla vydána ukrajinská poštovní známka, dva dny před potopením lodi[20][21]

Dne 24. února 2022 se při zahájení ruské invaze na Ukrajinu podílela spolu s hlídkovou lodí Projektu 22160 Vasilij Bykov na ostřelování ukrajinského Hadího ostrova.[22] Posádka Moskvy tehdy vyzvala ukrajinské obránce Hadího ostrova, aby se vzdali, což tito odmítli slovy překládanými jako „Ruská válečná lodi, jdi do prdele!“[3][23]

Dne 13. dubna vypukl na lodi požár následovaný explozí uložené munice. Loď se 14. dubna potopila.

Podle ukrajinských zdrojů byl křižník zasažen dvojicí protilodních střel Neptun, vypálených z pobřeží.[1][24][25] Loď se v té době nacházela asi 60 až 65 námořních mil (111 až 120 km) od Oděsy.[26] Útok střel byl koordinován s útokem dronu Bayraktar TB2, který měl zaměstnat protileteckou obranu křižníku a umožnit střelám proniknout k cíli.[27]

Ruské zdroje připustily, že na lodi vypukl požár a následně explodovala munice. Příčinu požáru však neuvedly. Loď byla vážně poškozena a posádka údajně zcela evakuována.[28] Později ministerstvo obrany oznámilo, že se loď potopila při vlečení do cílového přístavu. Podle ministerstva ztratila na rozbouřeném moři stabilitu.[29]

V pondělí 18. dubna se na sociálních sítích objevily fotografie a krátké video, údajně zachycující Moskvu krátce před potopením. Loď třídy Slava na snímcích je viditelně těžce poškozená a naklání se na levobok. Z trupu stoupá hustý černý kouř. Loď je zřejmě opuštěná, neboť není vidět posádka a chybí záchranné čluny. Oslovení analytici potvrdili CNN, že loď na snímcích skutečně vypadá jako Moskva. Na záběrech je rovněž vidět velký ruský remorkér, který se pokouší loď hasit. Kreml potvrdil, že jeho lidé záběry viděli, ale k jejich autentičnosti se odmítl vyjádřit.[30][31]

Pokud jsou výše zmíněné záběry autentické, střely zřejmě zasáhly střed trupu v blízkosti základny můstku.[30][31] Experti rovněž upozornili, že střelecký radar 3R41 Volna, umístěný na zadní nástavbě a určený k navádění protiletadlových střel systému S-300F, je na snímcích v tzv. transportní poloze (aretovaný dozadu), což by nasvědčovalo tomu, že nesledoval cíl.[30][31]

Osud posádky zůstává nejasný. Jisté je, že potopení se neobešlo bez obětí na životech, neboť i ruská strana již přiznala jednoho mrtvého námořníka. Obětí však pravděpodobně bylo více. Na palubě Moskvy bylo kolem 500 námořníků.

Původní údaje ukrajinské strany naznačovaly, že zemřela skoro celá posádka křižníku včetně kapitána Antona Kuprina. Podle těchto tvrzení křižník kolem 2.00 ráno 14. dubna vyslal volání o pomoc, na které reagovala turecká loď plující poblíž. Na její palubě se zachránilo 54 námořníků z celkového počtu 485, než se křižník kolem 3.00 potopil.[32][33][34][35][36]

Ruská strana v prvních reakcích uváděla pouze, že posádka byla evakuována a oběti nezmiňovala. V sobotu 16. dubna zveřejnilo ruské ministerstvo obrany video, na kterém se vrchní velitel ruského námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov setkává s námořníky zachráněnými z Moskvy. Záběry ukazují Jemenova stojícího venku před asi stovkou námořníků. Video mělo být natočeno v Sevastopolu. Úsek filmu, kde je zmiňován počet členů posádky a mrtvých, je však bez zvuku. Pravost videa nebylo možno ověřit z nezávislých zdrojů.[37] V úterý 19. dubna se v médiích objevilo jméno první potvrzené ruské oběti, kterou byl 19letý odvedenec Andrej Cyvov. Jeho smrt oznámilo ruské ministerstvo obrany jeho matce.[38] Další členové posádky jsou vedeni jako nezvěstní. Podle nezávislých ruských médií mohlo být obětí kolem 40. Ve vojenské nemocnici na Krymu se údajně mělo nacházet kolem 200 zraněných námořníků z Moskvy.[38]

Prokremelský web Readovka v pátek 22. dubna s odvoláním na zprávu ruského ministerstva zahraničí zveřejnil informace, mezi kterými byla uvedena i bilance obětí potopení Moskvy. Podle těchto údajů zahynulo 116 námořníků a dalších více než 100 bylo stále pohřešováno. Poté, co si zprávy povšimly a převzaly jí zahraniční agentury, web zprávu smazal s odůvodněním, že údajně šlo o útok proukrajinských hackerů.[39][40]

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moskva na Wikimedia Commons
• Guided Missile Cruisers – Project 1164 Atlant [online]. russianships.info [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
• LAGRONE, Sam. Warship Moskva was Blind to Ukrainian Missile Attack, Analysis Shows [online]. news.usni.org, 2022-05-05, rev. 2022-05-05 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky)