Morašice (okres Svitavy)

Obec Morašice se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží 5 km západně od Litomyšle. Žije zde 736[1] obyvatel.

Morašice
Centrum obce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 578428
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitomyšl
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°52′4″ s. š., 16°14′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel736 (2022)[1]
Rozloha12,42 km²
Nadmořská výška355 m n. m.
PSČ569 51, 570 01
Počet domů265 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduMorašice 96
569 51 Morašice u Litomyšle
[email protected]
StarostaKarel Rajman
Oficiální web: www.morasice.cz
Morašice
Další údaje
Kód obce578428
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kde se připomínají Předbor z Morašic a jeho syn Bludo.[3] Až do 18. století ves náležela k panství litomyšlskému. Název obce se odvozuje od vsi lidí Morašových.[4]

Exulanti

Stejně jako z mnoha jiných obcí (např. Dolní Újezd, Vlčkov, aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Morašic. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[5]bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[6] V době, kdy litomyšlské panství patřilo hraběti Václavovi Trauttmansdorffovi a začal zde působit jezuita Musca z Hradce po způsobu římské inkvizice (kolem roku 1735), z Morašic prokazatelně emigrovali:

  • Kristian Letochleb (1768 – 7.4.1745 Berlín), mlynář z Morašic,
  • Jan Letochleb (1715 Morašice – 2.11.1776 Berlín), měšťan ve Friedrichově městě, které spoluzakládal,
  • Václav Letochleb (21.10.1717 Morašice – 12.11.1778 Peitz u Chotěbuzi). Evangelický farář, studoval na univerzitě v Halle-Wittenbergu, ordinován byl v roce 1751, působil v exulanty založené Nové vsi (Postupim),
  • Dorota Rejmanová, roz. Letochlebová (30.9.1718 Morašice – 26.5.1780 Berlín).[7] Její manžel (původem z Jeníkovic) se stal v Berlíně fabrikantem,
  • Jan Soukup, kovář z Morašic.

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). V knize Běh života jsou publikovány výňatky z životopisů všech výše uvedených osob.[8] Vlastní dokumenty se nacházejí především ve státních archivech  a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku i v Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii i jinde.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Petra a Pavla
  • Karner (pozdně gotická kostnice)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
  • Roubený mlýn (ve zříceninách)
  • Fara
  • Rychta
  • Množství původních usedlostí

Části obce

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae I, ed. K. J. Erben, Pragae 1855 s. 290
  4. A. Profous, Místní jména v Čechách III, s. 131, dostupné online
  5. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1911 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
  6. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005
  7. ABU Rixdorf, A IV-2, str. 3–5
  8. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich + Exulant, 1999. Str.400–402, 476–477, 484–486

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.