Modlivý důl (Svojkov)
Modlivý důl je poutní místo se skalní kaplí u obce Svojkov na Českolipsku, je i zalesněným údolím s mnoha pískovcovými skálami na JZ straně kopce Slavíček. Skalní kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Skalní kaple v Modlivém dole | |
---|---|
Skalní kaple v Modlivém dole zasvěcená Panně Marii Lourdské | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
Okres | Česká Lípa |
Obec | Svojkov |
Lokalita | Modlivý důl |
Souřadnice | 50°43′35,2″ s. š., 14°36′15,56″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | českolipský |
Farnost | Sloup v Čechách |
Užívání | příležitostné |
Současný majitel | ČR, Lesy České republiky, s.p. |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Adresa | Svojkov |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis lokality
Na severovýchod 12 km od okresního města Česká Lípa mezi obcemi Sloup v Čechách a Svojkov je jeden z kopců severní části Ralské pahorkatiny Slavíček vysoký 535 m n. m. Kopec je na katastru č. 750 654 obce Sloup v Čechách, je zalesněný a vede na něj vyznačená odbočka z turistické trasy. Jižně od něj je kopec Tisový vrch (540 m n. m.). Oba jsou odděleny údolím – Modlivým dolem, jehož JZ nižší konec začíná v obci Svojkov. Celý důl (údolí) patří do katastru č. 761 214 obce Svojkov. Mezi Modlivým dolem a Slavíčkem je výše v terénu sedlo zvané Sedlo pod Slavíčkem. Pod oběma vrcholy je celá skupina pískovcových Svojkovských skal vč. věží (např. Českolipská či Novoborská věž), využívaných horolezci.[2][3]
Historie
Dříve se údolí jmenovalo Smolný důl (Pechgraben), protože zde uhlíři měli své milíře a smolné pece, v nichž vařili kolomaz.[4][5]
Protože se o dole tradovalo několik pochmurných pověstí (motivem byla láska a smrt), čeledín ze statku v roce 1704 pověsil v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. V roce 1760 pomocník sládka ze svojkovského pivovaru Metzer zde pověsil obrázek nový, vysvěcený.[6]. Místo začali navštěvovat pocestní a začali šířit pověsti o zázracích. Roku 1772 zbožná hraběnka Cervelliová (paní Czerwelli ze Svojkova) nechala postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsit proslulý obrázek. Už téhož roku sem bylo vypraveno z České Lípy první procesí. Koncem 18. století tuto původní kapličku nechala hraběnka Alžběta Kinská nahradit kapličkou vytesanou ve skále. Práci provedli zedník Josef Sacher ze Svojkova.[7][8]
Církev procesí ke kapli odmítala jako modlářství, přes faráře ve Sloupu, který nelibě nesl, že mu věřící občas místo do kostela chodili do lesa, byly odstraňovány lístečky modlících se prosebníků a další výzdoba. Instalované sochy svatých byly přeneseny v roce 1807 do kostela ve Sloupu. Proto na čas velká procesí do dolu ustala. Až morová epidemie podnítila roku 1832 konání nového procesí na tato místa. V roce 1836 sochař Antonín Wagner ze Sloupu v kapli upravil průčelí do gotické podoby, do kaple byl umístěn obraz Panny Marie od Eugenie Hauptmann – Sommerové. Kolem kaple byly zavěšeny svaté obrázky. Další velké procesí z České Lípy při moru bylo zaznamenáno roku 1850. Pomodlit se sem jezdíval v letech 1840 až 1850 i excísař Ferdinand V. Dobrotivý ze svého zámku v nedalekých Zákupech. Koncem 19. století byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a roku 1903 na pokyn hraběnky Kinské upravena jako lourdská jeskyně. Ze Svojkova od myslivny byla upravena křížová cesta.[9][10]
Během II. světové války a v letech po ní bylo poutní místo vč. křížové cesty poničeno, mnoho věcí se ztratilo. V roce 2001 byla na oltář dodána a vysvěcena nové socha Panny Marie na místo původní ukradené.[11]
V posledních letech se každého 1. května k zahájení mariánského měsíce zde koná mše svatá. Několikrát ji celebroval biskup Josef Koukl.[12][13]
Na skále naproti kapli byl založen malý horolezecký hřbitov, kde jsou dvě jména. Okolní skály jsou častým cílem horolezců.[9]
Více o dole
Na konci rokle bylo postaveno dlouhé schodiště k oratoriu, což byl upravený výklenek ve skále se skalní plastikou ukřižování. Zhotovil ji sochař Josef Max starší ze Sloupu. Plastika se nezachovala. Na počátku údolí u Svojkova byl na počátku křížové cesty postaven kříž. U něj je odbočka k Svojkovským skalám a na ní je upravená tůňka Pramen u Strážce.
Roklí – dolem vedou turisticky značené cesty, kterými se lze dostat i na vrchol kopce Slavíček. Mimo mezinárodní dálkové červené E10 a sloupské okružní přes celý důl až k Záhořínské rokli vede ze Zákup 11 km dlouhá turistická značená trasa 3953.[14]
Fotogalerie
- Rozcestník na vstupu do Modlivého dolu od Svojkova
- Pramen „u Strážce“ na začátku dolu
- Skalní kaple zasvěcená Panně Marii Lourdské
- Socha Panny Marie Lourdské v kapli
- Skála proti kapli – symbolický hřbitov horolezců
- Oratorium v závěru Modlivého dolu
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 139190 : Kaple skalní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Z České Lípy přes Sloup až do Pihele tmavýho, s. 32.
- Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
- Českolipsko průvodce, str. 32
- Modlivý důl. Českopis. Březen 2008, roč. 3, čís. 3, s. 12. ISSN 1801-7258.
- Českolipsko průvodce , str. 32
- RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Modlivý důl, s. 104.
- SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V Modlivém dole, s. 177.
- Časopis Českopis, str.12
- TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 5. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-289-4. Kapitola Modlivý důl, s. 84.
- Českolipsko do kapsy , str. 106
- Máchův kraj, str. 177
- Českolipsko průvodce, str. 33
- Mapa KČT 14
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Modlivý důl na Wikimedia Commons
- Na webu Českolipsko Archivováno 3. 1. 2009 na Wayback Machine
- Na webu Lužické hory