Římskokatolická farnost Sloup v Čechách

Římskokatolická farnost Sloup v Čechách (něm. Bürgstein) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Sloup v Čechách a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách.

Římskokatolická farnost
Sloup v Čechách
Základní údaje
Vikariátčeskolipský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. Ing. Pavel Morávek
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Sloup v Čechác
Území farnosti
Bukovany • Janov • Pihel • Radvanec • Sloup v Čechách • Svitava • Svojkov
Kontakt
Adresa sídlaSloupská 272, Nový Bor, 473 01, Česko
Souřadnice50°43′44,29″ s. š., 14°32′47,7″ v. d.
Telefon+420 487 728 808
+420 605 427 326
Webové stránkyfarnostnb.cz
E-mailfarnost.sloup@dltm.cz
IČO63778149
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

Původní kostel ve Sloupu byl vybudován již ve 14. století. Na jeho místě byl dnešní kostel vystavěn v 18. století.

Na „skalním hradě“ ve Sloupu žili v 17. a 18. století poustevníci (Ivanité, nejznámější byl asi Samuel Görner),[1] z jejichž dob se na hradě dochoval do skály tesaný jednolodní kostel a křížová chodba. V roce 1724 byla vybudována filiální kaple sv. Václava ve Svojkově.

Ve skalním údolí u Svojkova, v tzv. Modlivém Dole vzniklo v 18. století malé poutní místo, které bylo zpočátku církví neschváleno, a poutě sem zakazovány. V roce 1806 bylo poutní místo oficiálně uzavřeno, avšak v 19. století poutím sem již nikdo nebránil (prý se sem jezdil modlit i penzionovaný císař Ferdinand I. Dobrotivý, který měl letní sídlo na zámku v nedalekých Zákupech). V roce 1903 byla kaple upravena na Lourdskou jeskyni. Poutní místo je dodnes živé.

Fara ve Sloupu byla obsazena knězem až do 70. let 20. století, poté začala být administrována z Nového Boru, a tak je tomu až do 2. dekády 21. století. Za doby komunistické totality se o důchodce, ubytované na sloupském zámku staraly řeholní sestry sv. Vincence.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1635 Henricus Fritsch
  • 1647 Simon Gnold
  • 1657 Michaël Xerxen
  • 1660 Franciscus Jessel
  • 1664 Elias Gabriel Oppitz
  • 1674 Tobias Adalbertus Oppitz
  • 1685 Ignatius Tschakert
  • 1694 Carolus Aug. Tippelt
  • 1698 Georgius Anselmus Schubert
  • 1726 Joannes Pöschel
  • 1735 Joannes Georgius Mühlstein
  • 1751 Silvestr Oppitz
  • 1759 Joannes Elstner
  • 1777 Thoma Ruprecht, † 1. 8. 1805
  • 1805 par. vacat, cap. Franc. Handschel
  • 1805 Franc. Klein, n. 25. 4. 1754 Brervaldaviens (Slezsko), o. 20. 6. 1780, † 7. 8. 1828
  • 1828 Wenc. Dittrich, n. 26. 7. 1782 Bürgstein, o. 20. 8. 1805
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 Jos. Hegenbart, n. 12. 2. 1821 Niedericht. o. 25. 7. 1845, † 5. 1. 1871
  • 1872 Jos. Wilde, n. 6. 10. 1808 Widim, o. 28. 9. 1845, † 24. 5. 1888
  • 1888 Car. Watzina, n. 27. 12. 1829 Leitmeritz, o. 25. 7. 1854, † 14. 11. 1899
  • 1899 par. vacat, admin. interc. Joann. Košek
  • 1900 Franc. Pöppel, n. 13. 7. 1868 Sporitz, o. 20. 12. 1891, † 2. 8. 1936
  • 1937 par. vacat, admin. interc. Max Purkart
  • 1. 4. 1937 Carol. Weisse, n. 21. 10. 1904 Böhm. Kamnitz, o. 29. 6. 1929, exil 13. 5. 1946 Liel
  • 12. 5. 1946 Eduard Stolle, admin.
  • 1. 3. 1970 Jan Peprla, admin.
  • 1. 8. 1972 Ladislav Kubíček, admin.
  • 1. 8. 1975 Robert Vater
  • 1. 4. 1979 Josef Pavlas SDB, admin. exc. z Nového Boru
  • 1. 7. 2017 Pavel Morávek, admin. exc. z Nového Boru[2]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské Sloup v Čechách bližší informace o bohoslužbách 50°44′20″ s. š., 14°35′21″ v. d. farní kostel[3] 37403/5-3258 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2. Kaple Panny Marie Sněžné Pihel bližší informace o bohoslužbách 50°43′44″ s. š., 14°32′48″ v. d. kaple[4] —
3. Kaple sv. Antonína Paduánského Radvanec bližší informace o bohoslužbách 50°45′13″ s. š., 14°35′32″ v. d. kaple[5] —
4. Kaple Navštívení Panny Marie Svitava bližší informace o bohoslužbách 50°43′54″ s. š., 14°38′2″ v. d. kaple[6] —
5. Kaple sv. Františka z Assisi Záhořín neslouží se pravidelně 50°43′59″ s. š., 14°36′40″ v. d. výklenková kaple —
6. Kaple sv. Máří Magdaleny Bukovany bližší informace o bohoslužbách 50°43′45″ s. š., 14°34′23″ v. d. kaple[7] 23206/5-2869 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
7. Kaple sv. Josefa Bukovany bližší informace o bohoslužbách 50°42′58″ s. š., 14°34′30″ v. d. kaple[8] 15355/5-2867 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
8. Kaple sv. Václava Svojkov bližší informace o bohoslužbách 50°43′10″ s. š., 14°35′55″ v. d. kaple[9] 34059/5-3321 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
9. Kaple Panny Marie Lourdské Svojkov-Modlivý Důl 1. května v 15.00 50°43′35″ s. š., 14°36′16″ v. d. lourdská kaple 27918/5-3320 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
10. Kaple sv. Jana Nepomuckého Sloup v Čechách bližší informace o bohoslužbách 50°44′37″ s. š., 14°34′57″ v. d. kaple[10] 28529/5-3265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – děkanství Nový Bor, jehož součástí je i farnost Sloup v Čechách, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference
  1. KRAUS, Vladimír; HAMMER, Miroslav. Poustevníci na Skalickém vrchu [online]. 2013-10-08 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online.
  2. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
  3. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, Sloup v Čechách [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  4. Katalog biskupství litoměřického, kaple Panny Marie Sněžné, Pihel [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  5. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Antonína Paduánského, Radvanec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  6. Katalog biskupství litoměřického, kaple Navštívení Panny Marie, Svitava [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  7. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Máří Magdalény, Bukovany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  8. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Josefa, Bukovany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  9. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Václava, Svojkov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  10. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.