Mořic Deym
Mořic hrabě Deym, též Moriz Deym[1] (1808 – 17. června 1851 Mnichov[2][3]), byl český a rakouský šlechtic z rodu Deymů ze Stříteže, vysoký státní úředník a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Mořic Deym | |
---|---|
Poslanec Říšského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní str. (staročeši) |
Narození | 1808 |
Úmrtí | 17. června 1851 Mnichov (u Chebu) Rakouské císařství |
Příbuzní | Vlastimil Vojtěch Deym ze Stříteže (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Před rokem 1848 získal do majetku dvůr a panství Poutnov v západních Čechách.[2] V této době působil na vysokých úřednických postech monarchie. Byl radou vládního gubernia v haličském Lvově.[3] V roce 1846 se účastnil slavnostního otevření budovy Měšťanské besedy v Praze, tehdy jako pražský městský hejtman.[4] Hejtmanskou funkci zastával od roku 1845.[5] Ještě v roce 1846 byl ale vyslán do funkce vládního komisaře v Krakově, který byl tehdy právě přímo začleněn do monarchie po porážce tamního polského povstání a ukončení existence samostatného svobodného města Krakov.[3]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky.[2] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Mladá Boleslav. Profesně se uvádí jako soukromník.[6][7] Patřil k českému politickému táboru, Národní strana (staročeši), stejně jako jeho bratr Vojtěch Deym (1812–1863).[3] Nominaci Mořice Deyma za poslance sněmu navrhl František Ladislav Rieger.[8]
Po rozpuštění sněmu se stáhl z politiky.[3] Na jaře 1850 se v Londýně náhodně potkal s Františkem Ladislavem Riegrem a strávili spolu jistou dobu, přičemž Rieger coby znalec britské metropole mu dělal průvodce.[8]
Zemřel v červnu 1851 ve svém kočáře na cestě do Mariánských Lázní.[2] Příčinou smrti byla mrtvice.[1] K úmrtí došlo na silnici mezi Mnichovem a Rájovem u Chebu. Na místě pak tuto událost ještě v 2. polovině 20. století připomínal kamenný sloup.[5] Je pochován v hrobce na hřbitově v Teplé.[2] Poutnov následně koupil vévoda Alfréd Beaufort-Spontini, jenž ho začlenil do panství Bečov.[5]
Byl členem Maltézského řádu.[5]
Reference
- Laibacher Zeitung, 2. 7. 1851 [online]. dlib.si [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (německy)
- Poutnov [online]. hamelika.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (česky)
- Ottův slovník naučný, VII. díl. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. Kapitola Deym ze Stříteže, s. 446. (česky)
- Voršilská [online]. praha1.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-07. (česky)
- Městečko Mnichov u Mariánských Lázní [online]. hamelika.webz.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (česky)
- Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky)
- Osvěta: Listy pro rozhled v umění, vědě a politice, Z vlastních pamětí Fr. Lad. Riegra. [online]. archive.org [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (česky)