Mořic Deym

Mořic hrabě Deym, též Moriz Deym[1] (180817. června 1851 Mnichov[2][3]), byl český a rakouský šlechtic z rodu Deymů ze Stříteže, vysoký státní úředník a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Mořic Deym
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848  1849
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)

Narození1808
Úmrtí17. června 1851
Mnichov (u Chebu)
Rakouské císařství Rakouské císařství
PříbuzníVlastimil Vojtěch Deym ze Stříteže (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Před rokem 1848 získal do majetku dvůr a panství Poutnov v západních Čechách.[2] V této době působil na vysokých úřednických postech monarchie. Byl radou vládního gubernia v haličském Lvově.[3] V roce 1846 se účastnil slavnostního otevření budovy Měšťanské besedy v Praze, tehdy jako pražský městský hejtman.[4] Hejtmanskou funkci zastával od roku 1845.[5] Ještě v roce 1846 byl ale vyslán do funkce vládního komisaře v Krakově, který byl tehdy právě přímo začleněn do monarchie po porážce tamního polského povstání a ukončení existence samostatného svobodného města Krakov.[3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky.[2] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Mladá Boleslav. Profesně se uvádí jako soukromník.[6][7] Patřil k českému politickému táboru, Národní strana (staročeši), stejně jako jeho bratr Vojtěch Deym (1812–1863).[3] Nominaci Mořice Deyma za poslance sněmu navrhl František Ladislav Rieger.[8]

Po rozpuštění sněmu se stáhl z politiky.[3] Na jaře 1850 se v Londýně náhodně potkal s Františkem Ladislavem Riegrem a strávili spolu jistou dobu, přičemž Rieger coby znalec britské metropole mu dělal průvodce.[8]

Zemřel v červnu 1851 ve svém kočáře na cestě do Mariánských Lázní.[2] Příčinou smrti byla mrtvice.[1] K úmrtí došlo na silnici mezi Mnichovem a Rájovem u Chebu. Na místě pak tuto událost ještě v 2. polovině 20. století připomínal kamenný sloup.[5] Je pochován v hrobce na hřbitově v Teplé.[2] Poutnov následně koupil vévoda Alfréd Beaufort-Spontini, jenž ho začlenil do panství Bečov.[5]

Byl členem Maltézského řádu.[5]

Reference

  1. Laibacher Zeitung, 2. 7. 1851 [online]. dlib.si [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (německy)
  2. Poutnov [online]. hamelika.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (česky)
  3. Ottův slovník naučný, VII. díl. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. Kapitola Deym ze Stříteže, s. 446. (česky)
  4. Voršilská [online]. praha1.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-07. (česky)
  5. Městečko Mnichov u Mariánských Lázní [online]. hamelika.webz.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (česky)
  6. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
  7. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky)
  8. Osvěta: Listy pro rozhled v umění, vědě a politice, Z vlastních pamětí Fr. Lad. Riegra. [online]. archive.org [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.