Zbraslavská madona

Původ obrazu není znám. Historikové umění srovnávací analýzou obraz datují mezi léta 1340 – 1350 nebo 1350 – 1360. Raný charakter ryté kresby a pentimenti nalezené při restaurování dokládají, že nejde o pozdější kopii. Existence poutního obrazu je pro 14. století zaznamenána zápisem ze zasedání generální kapituly řádu cisterciáků.[1].

Barokní zbožná tradice jej od poloviny 17. století chybně spojovala se zakladatelem kláštera na Zbraslavi, králem Václavem II., který jej měl pořídit pro svou rezidenci a odkázat zbraslavskému kostelu roku 1305[2]. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v sutinách, restaurován a vystaven v nově založeném mariánském kostele roku 1654 a po zrušení kláštera přenesen na hlavní oltář farního kostela sv. Jakuba. Jeho současný stav je dílem radikálního restaurování Bohuslava Slánského z roku 1945[3], při kterém byly kromě přemaleb odstraněny všechny červené a čiré kaménky, jimiž byly konturovány obrysy koruny, spony, roucha a rámu. Při druhém restaurování po roce 1990 byl obraz zbaven nečistot, starších retuší a dřevěná deska zpevněna penetrací.

Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou rytou kresbou, na desce z lipového dřeva 89 x 59,5 cm. Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v inkarnátech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.[4]

Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení Krista a Marie. Alegorické ztotožnění Marie s Církví je charakteristické pro cisterciácké prostředí a pochází z kázání sv. Bernarda z Clairvaux.[5]

Kompozičně je obraz blízký typu Madony z Veveří či pozdější Madony římské, ale opakuje i některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby Tomassa da Modeny. Motiv Ježíška, držícího v ruce stehlíka (zde brkoslava), byl rozšířen v Itálii od počátku 14. století a objevuje se v Rajhradském brevíři královny Rejčky.[6] Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony – Hodegetrie, kde matka ukazuje na dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které více odpovídá představám věřících poloviny 14. století.[7]

Zbraslavská madona je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách. Byla původně určena pro kostel cisterciáckého Zbraslavského kláštera, kde byl pochován český král Václav II. a někteří příslušníci rodiny Přemyslovců a Lucemburků. Podle jedné domněnky obraz dal zhotovit samotný Karel IV.[8]

Madona zbraslavská se těšila velké úctě v českých zemích i v dolním Rakousku. Četné kopie obrazu pocházejí z doby baroka. Výběr:

• kostel sv. Gotharda ve Slaném
• kostel Všech svatých v Líšnici u Prahy
• kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli
• kostel sv. Marie Magdalény v Karlových Varech
• Muzeum Třešť[9]
• Moravská galerie v Brně[10]
• Poutní Mariánský kostel na vrchu Sallapulka, dolní Rakousko[11]

• Madoně Zbraslavské je zasvěcena 43. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, kterou založili jezuité v letech 1674–1690.

• 
  Madona s Ježíškem, zvaná Římská, 1350-1355, Národní galerie v Praze
• 
  Madona z Veveří (kolem 1350)

• Jiří Fajt, Štěpánka Chlumská, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 24-28
• Jiří Fajt, Jan Royt: České gotické umění, Karolinum, Praha 2002
• Jan Royt: Středověké malířství v Čechách, Karolinum, Praha 2002
• Jaroslav Pešina: Česká gotická malba, Odeon, Praha 1972
• Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 58-61
• Jan Royt, Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. Karolinum Praha 2011, s. 282, 289; ISBN 978-80-246-1691-9
• Augustin Sartorius, Marianischer Atlas, oder Beschreibung der Marianischen Gnaden-Bilder...in eine besondere Ordnung der Länder, Städte, und Oerther eingerichtet. Praha 1717, dostupné online

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Madona zbraslavská na Wikimedia Commons
• Národní galerie nikdy nezavírá: Mariánské obrazy: Madona z Veveří a Madona ze Zbraslavi, ČT 2012
• Zbraslavská Madona