Miroslav Macek

Vystudoval stomatologii na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, studium dokončil v roce 1967. V letech 1967–71 pracoval jako zubní lékař na Hornické poliklinice v Ostravě, v letech 1971–90 na Obvodním zdravotním středisku v Postřelmově.[1] Profesně je k roku 1990 uváděn jako lékař, bytem Zábřeh.[2]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 131 – Šumperk, Severomoravský kraj), jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů coby poslanec OF. V průběhu funkčního období se stal členem poslaneckého klubu nově zřízené Občanské demokratické strany.[3][4][5] Patřil k zakladatelům ODS. Již 4. března 1991 se stal místopředsedou přípravného výboru ODS. Do funkce místopředsedy strany ho zvolil ustavující kongres ODS v dubnu 1991.[6] Za ODS obhájil mandát ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.

V měsících před rozpadem Československa zastával významné posty v poslední federální vládě ČSFR (vláda Jana Stráského), v níž působil jako její místopředseda. Zároveň byl v tomto kabinetu pověřeným ministrem práce a sociálních věcí ČSFR a také působil jako předseda Federálního výboru pro životní prostředí. V roce 1992 byl za zrušení tohoto výboru nominován na cenu Ropák roku.[7]

V roce 1992 čelil aféře s privatizací Knižního velkoobchodu. Zjistilo se, že společnost, v níž měl Macek podíl, získala v privatizaci velký nemovitý majetek. Výkonná rada ODS poměrem 9:4 přijala Mackovo vysvětlení, nicméně jeho politická kariéra utrpěla a Macek během roku 1992 odešel z postu místopředsedy ODS. Do vedení strany se vrátil roku 1993 po 4. kongresu ODS v Kopřivnici, kdy se stal členem výkonné rady ODS za severní Moravu.[8]

V srpnu 1996 se stal tajemníkem ministra zdravotnictví Jan Stráského a po 7. kongresu ODS téhož roku v prosinci opět členem vedení strany. Během roku 1997 se postupně profiloval jako kritik vedení ODS a otevřeně nesouhlasil v některých bodech s předsedou Václavem Klausem. V září 1997 publikoval kritickou analýzu nazvanou Věc: Krize důvěry, kterou bez předchozí konzultace uvnitř strany zveřejnil. V analýze konstatoval, že strana nedokončila privatizaci a zúžila svůj transformační étos jen na ekonomiku. V listopadu 1997 dal k dispozici svou místopředsednickou funkci a 18. listopadu 1997 publikoval další analýzu Co dělat, v níž navrhoval zahájit přípravu na předčasné volby. Po takzvaném Sarajevském atentátu, při němž koncem listopadu Ivan Pilip a Jan Ruml vyzvali v nepřítomnosti Václava Klause k jeho rezignaci, se ovšem postavil za tehdejšího předsedu ODS. Na mimořádném kongresu ODS v prosinci 1997 byl zvolen místopředsedou strany.[9]

Posléze působil jako stínový ministr zdravotnictví. V roce 2001 čelil další aféře. Byl kritizován za svou roli poradce a konzultanta pro Erste Bank při privatizaci České spořitelny, která mu měla vynést mnohamilionový honorář. 11. září 2001 reagoval rezignací na post místopředsedy ODS a oznámil, že se o tento post nebude ucházet ani na následujícím kongresu.[10]

Politicky se profiluje jako výrazný odpůrce socialismu a levice. Také souhlasil s vedením ODS ve věci zdrženlivého a spíš nesouhlasného postoje k zásahu NATO proti srbsko-černohorské Jugoslávii a veřejně zásah kritizoval.[11]

12. dubna 2012 ve svých glosách uvedl, že u příštích voleb „nebude taktizovat“ a bude volit Stranu svobodných občanů a také že se „vynasnaží o tom přesvědčit co nejvíce lidí“.[12] Jeho další vztah k ODS se bude podle glosy z 30. srpna 2013 vyvíjet podle úbytku lidí z kandidátek, kteří „mohou za její současný stav“.[13]

• Paul Emil Erdman: Miliardová tutovka (The Billion Dollar Sure Thing; R, Praha, Cesty 1996)
• Edgar Allan Poe, : Krkavec (The Raven; B, Praha, Martin Dyrynk 1992; in: Havran / Krkavec, Praha, Nadace Lyry Pragensis 1993)
• William Shakespeare : Sonety (Sonnets; BB, Praha, Lyra Pragensis 1992; Praha, Nadace Lyry Pragensis 1996; Praha, AudioStory 1996, zvukový záznam)
• „Jak se stát labužníkem aneb Kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich)“.
• Saturnin se vrací, 2017
• Samomluvy Miroslava Macka, 2018
• 3 x na horké stopě: Povídky ve stylu klasických detektivních škol, 2018
• Tři muži v automobilu, 2019
• Ona a já aneb manželem snadno a rychle: Úsměvné příhody mladého páru na startu společné cesty životem, 2020
• Saturnin zasahuje, 2020
• Záhada zamčeného pokoje: Tucet detektivních povídek, 2021
• Saturnin se představuje, 2021
• Řada glos na jeho webu Viditelný Macek a Virtually.cz i v tisku