Úsobí

Úsobí (německy Pollerskirchen) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 694[1] obyvatel. Protéká tudy Úsobský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Úsobí
Úsobské náměstí
znak
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0631 569658
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
Okres (LAU 1)Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°30′51″ s. š., 15°30′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel694 (2022)[1]
Rozloha12,97 km²
Nadmořská výška555 m n. m.
PSČ582 53, 582 54
Počet domů271 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseÚsobí 43
582 54 Úsobí
[email protected]
StarostaIng. Karel Kameník
Oficiální web: www.usobi.cz
Úsobí
Další údaje
Kód obce569658
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Počátky obce sahají do přelomu 13. a 14. století s první písemnou zmínkou kolem roku 1307. V latinských textech je název uváděný jako Ausobium, v německých Pollerskirchen. Od roku 1653 je užíván název obce Ausoba, později Ousobí a od roku 1920 je dnešní název Úsobí.

Roku 1789 bylo Úsobí povýšeno privilegiem císaře Josefa II. na městečko (městys) a byl mu udělen městský znak a prapor. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Grünhofu za jehož působení dosáhlo Úsobí největšího hospodářského rozvoje.[3]

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[4]

Vývoj počtu obyvatel Úsobí[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 445 1 543 1 509 1 462 1 572 1 577 1 390 957 1 043 901 840 709 706 659

Pamětihodnosti

Kostel svatého Petra a Pavla

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Petra a Pavla (Úsobí).

Původně gotický kostel svatých apoštolů Petra a Pavla je zmiňován již ke konci 13. století. Přestavba kostela do dnešní podoby proběhla v letech 1759 – 1760 a byla provedena stavitelem Aiglem z Jihlavy. V těchto letech byla vztyčena před farou socha Piety a postavena na bývalém hřbitově před kostelem nová kostnice a kaple sv. Barbory.

V roce 2009 začala několikaletá generální rekonstrukce kostela. Jednalo se o největší zásah od roku 1907, během kterého byla zajištěna statika budovy, zachráněno rozpadající se kostelní průčelí a původní šedá omítka byla nahrazena za červenou, čímž se kostel stal ještě výraznější dominantou v místní krajině.[7]

Zámek Úsobí

V první polovině 18. století byl úsobský zámek přebudován jako trojkřídlý, jednopatrový, s mírně převýšeným rizalitem uprostřed středního traktu. Rustikované průčelí je architektonicky členěno, portál rámován jónskými sloupy nesoucími balkon. Ve východním traktu je kaple P.Marie, sv.Floriána a sv.Donáta z roku 1758. V roce 1769 byl vybudován před zámkem nový barokní most s kamennými sochami.

V 50. letech 20. století byl zámek znárodněn a převzala jej Nemocnice Havlíčkův Brod, která z něj zřídila léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Celý areál podtupně chátral až do roku 1999, kdy jej koupil pan Jaromír Polák, který se pustil do celkové rekonstrukce.[8][9]

Na zámku jsou k vidění tematické výstavy a stálou expozici zde má Veterán klub Úsobí.

Kaple strážných andělů

V roce 1715 vybudoval nad Úsobím vlastním nákladem farář D. Dvořák kapli Andělů strážných, která byla výnosem císaře Josefa II. v roce 1783 zrušena. Nyní se zde nacházejí pouze zbytky této stavby.

Synagoga

Synagoga v Úsobí byla postavena pravděpodobně v 18. století, později ale byla přestavena na obytný dům.

Skupina stromů

Severozápadně od obce se nachází na kamenném ostrůvku v polích srostlice sedmi stromů – javorů s dendrologickou a historickou hodnotou. Dle pověsti byly stromy vysazeny na místě, kde byly ve společném hrobě pohřbeny oběti epidemie cholery.

Galerie

Doprava

Katastrem městyse prochází dálnice D1 s exitem 104 Větrný Jeníkov. Dále silnice II/348 v úseku Herálec - Úsobí - Chyška - Štoky. Silnice III. třídy:

  • III/1312 Úsobí - Skorkov
  • III/1313 ze silnice III/3486 na Kosovy
  • III/3486 Úsobí - Exit 104
  • III/3489 Úsobí - Chválkov
  • III/34811 Chyška - Úhořilka

Průmysl

Sklárny

V roce 1779 byla v Úsobí založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjel rod Sacherů, Wagnerů a Grossmannů, který přivedl brusírnu k největší prosperitě. Do začátku 20. století se zde brousilo sklo sodnodraselné a po něm olovnatý křišťál. V roce 1945 byla brusírna znárodněna a v roce 1997 Sklárny Bohemia Jihlava přerušily téměř 220 let trvající tradici broušení skla v Úsobí tím, že zde ukončily činnost.[10]

Octárna a palírna

Roku 1854 byla panem Adolfem Böhmem v Přibyslavi zahájena výroba octa na Vysočině. Symbolicky bylo navázáno na tuto tradici roku 1994, kdy je založena octárna a palírna v Úsobí.[11]

Místní části

Rodáci

  • Josef Inwald (1837-1906) - sklářský podnikatel v Praze, Poděbradech a Vídni
  • Heřman Inwald (1838-1907) - klenotník a obchodník se zlatnickým zbožím v Praze
  • František Vencovský (1923-2006) - ekonom

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Oficiální stránky městyse Úsobí
  4. Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
  6. Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vdb.czso.cz
  7. Rekonstrukce Kostela svatého Petra a Pavla v Úsobí. www.stavbavysociny.cz [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02.
  8. Oficiální stránky Zámku Úsobí
  9. Rekonstrukce Zámku Úsobí
  10. Historie sklářství na Havlíčkobrodsku
  11. Octárna a palírna Adolphe Bohm. www.adolphebohm.cz [online]. [cit. 2010-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-27.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.