Milionářská daň

O solidární dani hovoří Zákon České národní rady o daních z příjmů (Zákon č. 586/1992 Sb.), a to konkrétně v paragrafu 16a:

§ 16a

Solidární zvýšení daně

(1) Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně.

(2) Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

(3) Vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6.[1]

Solidární zvýšení daně se však zavádí až Zákonem o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (Zákon č. 500/2012 Sb. ze dne 19. prosince 2012, s platností od 27. prosince 2012 a s účinností od 1. ledna 2013)[2]. Do právního řádu bylo tedy solidární zvýšení daně implementováno na začátku roku 2013 v době ekonomické krize, na kterou toto opatření spolu s dalšími mělo reagovat. Od počátku se o této dani jednalo a bylo o ní uvažováno pouze jako o dani krátkodobé, trvající po dobu tří let (jak tomu ostatně nasvědčovala i důvodová zpráva zákona). Po roce 2015 však solidární zvýšení daně zrušeno nebylo, a zůstává tak ve stejné podobě. V roce 2018 podala ODS návrh na vyjmutí solidární daně pro lidi s vysokým příjmem, vládou ale tento návrh tehdy neprošel.

Důvodová zpráva

k Zákonu č. 500/2012 Sb. o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Usnesením vlády č. 275 ze dne 11. dubna 2012 k přípravě státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 a k návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2013 až 2015 bylo uloženo ministru financí zpracovat novely příslušných zákonů v daňové oblasti. Dále bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo sjednotit procesně a věcně dávky poskytované v oblasti bydlení pod jednu dávku. Hlavním důvodem všech níže uvedených opatření je zvýšení příjmů zejména státního rozpočtu a zefektivnění výdajů veřejných rozpočtů.

a) Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob

Pro zdaňovací období let 2013 až 2015 bude zavedeno solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob (dále též „DPFO“) ve výši 7 % z nadlimitního příjmu. V daném případě se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob.

Daň se bude zvyšovat, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků - tj. příjem hrubý, nikoli „superhrubá mzda“, a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – tj. čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb.[3]

Solidární daň pro OSVČ
Pro osoby samostatně výdělečně činné platí, že jejich roční zisk z podnikání nebo práce na živnostenský list nesmí přesáhnout hodnotu 1 672 080 Kč. Jakmile je tento limit překročen, musí daná osoba odvést 7 % z částky přesahující limit solidární daně. Zároveň se solidární daní odvádí i daň z příjmu ve výši 15 %.

Solidární daň pro zaměstnance

Pro zaměstnance byl v roce 2020 stanoven limit solidární daně na 139 340 Kč měsíční hrubé mzdy. Mimořádné odměny či odstupné jsou též započítávány do tohoto limitu. Pokud však příjem zaměstnanec překročí limit pouze v některých měsících a zároveň nepřekročí celkový roční limit, nemusí tuto daň uvádět ve svém daňovém přiznání. Pokud tedy zaměstnanec nepřekročí roční limit, bude mu solidární daň automaticky stržena pouze v těch měsících, ve kterých byl překročen měsíční limit. Zároveň zaměstnanec může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně a odvedenou solidární daň za uplynulý rok získá zpět.

Daň se vztahuje pouze na příjmy fyzických osob a platí se pouze z takzvaného nadlimitního příjmu. Nadlimitním příjmem se zjednodušeně rozumí částka, o kterou součet příjmů fyzické osoby převyšuje zákonem stanovený limit. Tento limit se rovná 48násobku průměrné mzdy, která je stanovena zákonem (viz tabulka). Daň se v Česku platí jen z aktivních příjmů, tedy z rozhodných příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) a ze samostatné výdělečné činnosti a na takzvané pasivní příjmy se nevztahuje. Příjmy z pronájmu a příjmy z kapitálového majetku tak solidární dani nepodléhají, bez ohledu na dosaženou výši příjmů. Na zisk z prodeje nemovitosti se vztahuje podobné pravidlo.

Člověk při odvodu měsíční zálohové daně z příjmu odvádí i sedmiprocentní solidární daň, jestliže jeho hrubá mzda v daném měsíci překročí 1/12 limitu pro platbu solidární daně. V roce 2020 tato částka činí 139 340 korun. Někteří zaměstnanci však mohou mít v některém měsíci výjimečně vysokou hrubou mzdu, a odvedou tak v daném měsíci solidární daň, přestože jim nevzniká roční povinnost platby solidární daně. V takovém případě člověk během roku po provedeném ročním zúčtování daně nebo podaném daňovém přiznání obdrží odvedenou solidární daň zpět. Jestliže však zaměstnanci vzniká povinnost platit roční solidární daň, tj. roční hrubá mzda je nad limit, potom zaměstnanec nemůže požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a musí si sám podat daňové přiznání.[4]

Jedna z mála objektivních kritik se týká měsíčních odvodů za solidární daň, a to v situaci, kdy člověku vznikne v nějakém měsíci povinnost odvést zálohu na solidární daň, protože v daném měsíci překročil 1/12 ročního limitu (například kvůli odstupnému), ale roční povinnost platby solidární daně nevznikne, protože nepřekročí roční limit. V takovém případě budou zálohy vráceny a jedná se vlastně o bezúročnou půjčku fyzické osoby státu. Argumenty, které nějakým způsobem hodnotí spravedlivost této daně, jsou na místě.