Daň z příjmů fyzických osob

Zákon o daních z příjmů v § 3 stanoví, že předmětem DPFO jsou:

• příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP),
• příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP),
• příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),
• příjmy z nájmu (§ 9 ZDP),
• ostatní příjmy (§ 10 ZDP)[1].

Dále je specifikováno, které příjmy předmětem této daně nejsou. Např. úvěry a zápůjčky, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva apod.

Zákon o daních z příjmů v § 4 osvětluje poplatníkům, které příjmy jsou od daně osvobozeny. Jedná se například o:

• příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem[2],
• příjmy z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let,
• přijatá náhrada škody a plnění z pojištění majetku a odpovědnosti za škody,
• příjmy z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren apod. do výkonu 1 MW[3],
• cena z veřejné soutěže nebo reklam, slosování, cena ze sportovní soutěže v hodnotě do 10 000 Kč,
• příjem ve formě dávek sociální podpory, nemocenské a důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
• příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem,
• stipendia,
• úroky z vkladů stavebního spoření,
• dotace ze státního rozpočtu.

Zákon o daních z příjmů dále stanoví v § 5, že základem daně je částka, kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce, tj. ve zdaněném období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých příjmů není stanoveno jinak.

Zdanění příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků řeší § 6 ZDP. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů fyzických osob jsou mzdy v podobě příjmů. Především z praktických důvodů, aby zaměstnanci nebyli zatěžováni daňovou administrativou a byl zajištěn trvalý přísun daňového výnosu do veřejných rozpočtů, předpokládá zákon tam, kde je to možné, srážku daňové zálohy, popř. konečné daně, kterou je povinen provést ten subjekt, který mzdu a podobné příjmy vyplácí. Mezi příjmy ze závislé činnosti patří:

• příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce,
• příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným aj.,
• odměny členů statutárních orgánů,
• příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je dále označen jako zaměstnanec, plátce příjmu jako zaměstnavatel. Odstavec 6 řeší bezplatné poskytnutí motorového vozidla pro služební i soukromé účely zaměstnance. Odstavec 7 se zabývá příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 6, např. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, hodnota osobních ochranných prostředků, náhrady za opotřebení vlastního nářadí aj. Odstavec 9 se zabývá daňově osvobozenými příjmy ze závislé činnosti. Základem daně ze závislé činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe.

§ 7 ZDP řeší příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z podnikání jsou:

• příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství provozované samostatně hospodařícími rolníky nebo poplatníky na základě živnostenského listu,
• příjmy ze živnosti podle zákonů o živnostenském podnikání,
• příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, např. příjmy auditorů, advokátů, daňových poradců, lékařů, notářů, právníků,
• podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti jsou:

• příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného daňového vlastnictví, autorských práv apod.,
• příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním – architektů, sportovců,
• příjmy znalců a tlumočníků za činnosti podle zvláštních předpisů.

Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se vyčíslí dílčí základy daně dle jednotlivých paragrafů. Jejich součtem vzniká základ daně. Ten je možné očistit o nezdanitelné části a odečitatelné položky. Do této skupiny patří například hodnoty darů, odečet úroků, penzijní připojištění a pojištění, životní pojištění, odborové příspěvky, úhrada za další vzdělávání nebo náklady na výzkum a vývoj. Následně se spočítá daň, u které se uplatní slevy a daňová zvýhodnění (na poplatníka, manželku, ZTP/P, studium, vyživované dítě atd.).

OSVČ a zaměstnavatelé mají povinnost stanovovat zálohy na daň následujícím způsobem:

hrubá mzda

základ daně = hrubá mzda zaokrouhlená na 100 Kč nahoru

× sazba daně (15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy, 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy)

= záloha na daň

– slevy na dani

= daň po slevě (doplatek/přeplatek)