Milan Balabán

Milan Balabán (3. září 1929, Boratín, Polsko, dnes Ukrajina – 4. ledna 2019, Libice nad Cidlinou, Česko) byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, religionista a vysokoškolský pedagog.

Profesor ThDr. Milan Balabán
Milan Balabán
Narození3. září 1929
Boratín
Polsko Polsko
Úmrtí4. ledna 2019 (ve věku 89 let)
Libice nad Cidlinou
Česko Česko
VzděláníEvangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Alma materEvangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníteolog, pedagog, spisovatel, farář, religionista, básník a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléUniverzita Karlova
Českobratrská církev evangelická
Znám jakoteolog
vysokoškolský pedagog
OceněníMedaile Za zásluhy I. stupeň (2002)
Nábož. vyznáníčeskobratrské evangelické
ChoťAlena Balabánová
RodičeAntonín Balabán
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Po absolutoriu Komenského evangelické bohoslovecké fakulty (KEBF) byl duchovním Českobratrské církve evangelické v Šenově u Ostravy (1. 12. 1952 – 27. 2. 1953), ve Strmilově (1. 5. 1955 – 15. 11. 1966), Semtěši (od 16. 11. 1966) a Praze-Radotíně.

Od 50. let patřil ke sdružení Nová orientace, které kritizovalo poměry nejen v církvi, ale obecně ve společnosti. V roce 1975 byl zbaven státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti a posléze i podepsal Chartu 77. Od roku 1990 působil jako religionista na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (ETF UK). V roce 1995 byl jmenován profesorem. V říjnu 2002 obdržel státní vyznamenání za zásluhy o Českou republiku.[1]

Bibliografie

Monografie

Z jeho rozsáhlé bibliografie, která zahrnuje mj. i sbírky básní, jmenujme např. knihy Víra nebo osud (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 1993), Hebrejské myšlení (Herrmann, 1993) a Gilgameš (Vyšehrad, 2002).

  • Moudrost ve Starém zákoně (1989), někdy chybně připisována Karlu Flossmannovi[2]
  • Hebrejské myšlení (1993)
  • Bojovníci a trpitelé (1994), nakl. Eman, ISBN 80-900696-6-5
  • Hebrejské člověkosloví (1996), nakl. Herrmann & synové
  • Cesty vzhůru – problematika překladu Žalmu 120-135 (s K. Dejmalovou, 1997), nakl. Oikoymenh, ISBN 80-86005-38-0
  • Ohlasy Starého zákona v české literatuře 19. a 20. století (s O. Nytrovou, 1997), nakl. Oikoymenh, ISBN 80-86005-41-0
  • Tázání po budoucím – myšlenkové proudy starého Izraele (s Věrou Tydlitátovou, 1998), nakl. Herrmann & synové
  • Gilgameš – mytické drama o hledání věčného života (s Věrou Tydlitátovou, 2002)
  • Nejkrásnější píseň Šalamounova (2002)
  • Kvete-li vinný kmen (2002), nakl. Kalich, ISBN 80-7017-829-9
  • Hudba pro pozůstalé (2006), nakl. Torst, ISBN 80-7215-280-7
  • Biblický třpyt v české poezii (s Olgou Mytrovou, 2007)
  • Putování k čirému (s J. Trojanem, 2007), nakl. SUSA, ISBN 978-80-86057-44-6
  • Jímavé portréty biblických žen (2009), nakl. Kalich, ISBN 978-80-7017-122-6
  • Domov a bezdomoví i jiné zprávy (2009), nakl. Pulchra, ISBN 978-80-904015-5-6
  • Víra (u) Václava Havla (2009), nakl. Oikoymenh, ISBN 978-80-7298-412-1[3]
  • Šepoty a křiky víry (2010), nakl. Pulchra, ISBN 978-80-87377-07-9
  • Cestami kulhavého Jákoba (2011), nakl. Torst, ISBN 978-80-7215-417-3
  • Pravěká tanečnice (2011), nakl. Pulchra, ISBN 978-80-87377-32-1

Odkazy

Reference
  1. ARCIBISKUPSTVÍ PRAŽSKÉ. Prezident vyznamenal osobnosti duchovního života [online]. 2002-10-29 [cit. 2010-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22.
  2. PAZDERA PAYNE, Petr. O falešných autorstvích a literárních blamážích. Forum24 [online]. 2022-01-14 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
  3. Milan Balabán o Václavu Havlovi a jeho víře : Dingir, 18. 12. 2021

Literatura
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 19.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 26.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 40.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.