Milan Štěch

Milan Štěch (* 13. listopadu 1953 České Budějovice) je bývalý český odborář a levicově orientovaný politik. V letech 2010 až 2018 byl předsedou Senátu Parlamentu České republiky, předtím v letech 2008 až 2010 byl jeho místopředsedou. Funkci místopředsedy Senátu PČR zastával opět v letech 2018 až 2020. V letech 2002 až 2010 vedl Českomoravskou konfederaci odborových svazů. Po dobu 24 let zastával post senátora za obvod č. 15 – Pelhřimov, čímž se stal historicky nejdéle sloužícím senátorem.

Milan Štěch
5. předseda
Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci:
24. listopadu 2010  14. listopadu 2018
PředchůdcePřemysl Sobotka
NástupceJaroslav Kubera
Místopředseda
Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci:
26. listopadu 2008  24. listopadu 2010
Ve funkci:
14. listopadu 2018  18. října 2020
1. senátor za obvod č. 15 – Pelhřimov
Ve funkci:
23. listopadu 1996  18. října 2020
Předchůdceúřad vznikl
NástupceJaroslav Chalupský
2. předseda ČMKOS
Ve funkci:
20. dubna 2002  9. dubna 2010
PředchůdceRichard Falbr
NástupceJaroslav Zavadil
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1978–1989)
OF (1989–?)
ČSSD (od 1997)
Nestraník
v Senátuza ČSSD (1996–1997)

Narození13. listopadu 1953 (68 let)
České Budějovice
Československo Československo
Choťženatý
Dětidcera a syn
SídloLišov
Profesepolitik a odborář
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu
Webová stránkawww.milan-stech.cz
CommonsMilan Štěch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Studium a odborářská kariéra

Pochází z rodiny sedláků, rodiče měli zemědělskou usedlost v Horních Slověnicích. Vyučil se strojním zámečníkem a při zaměstnání vystudoval střední průmyslovou školu, poté působil jako strojní zámečník, dílenský dispečer a následně dílenský mistr. V roce 1979 se stal předsedou odborů v závodě Škoda České Budějovice. Mezi lety 1979 a 1989 byl členem normalizační KSČ. Členství mu bylo nabídnuto v souvislosti s kariérním postupem. V listopadu 1989 byl zvolen do stávkového výboru a Občanského fóra. V roce 1990 opustil budějovickou Škodu a stal se vedoucím regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO, od roku 2002 do roku 2010 byl předsedou největší odborové centrály ČMKOS.

Politická kariéra

V roce 1996 byl zvolen senátorem za obvod Pelhřimov-Jindřichův Hradec. Znovu byl zvolen v letech 2002, 2008 a 2014.[1] Působil jako místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, od roku 2008 jako místopředseda Senátu. Vzhledem k souběhu více funkcí se vzdal části svých příjmů. V letech 2010, 2012, 2014 a potom znovu v roce 2016 byl zvolen předsedou Senátu Parlamentu ČR, byl tedy formálně druhým nejvyšším ústavním činitelem.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 již počtvrté kandidoval za ČSSD v obvodu č. 15 – Pelhřimov.[2] Se ziskem 36,29 % hlasů vyhrál první kolo a postoupil tak do kola druhého. V něm porazil poměrem hlasů 61,70 % : 38,25 % nestraníka za TOP 09 a STAN Iva Jahelku a zůstal tak senátorem.[3] Dne 25. října 2014 mu skončil mandát senátora pro volební období 20082014 a tudíž mu skončil i mandát předsedy Senátu Parlamentu ČR.[4] Zhruba o měsíc později, dne 19. listopadu 2014, však byl opět zvolen předsedou Senátu Parlamentu PČR, a to když v tajné volbě získal 70 hlasů ze 78 odevzdaných hlasů.[5]

Dne 18. října 2016 byl Milan Štěch jedním ze signatářů „Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů“ o územní celistvosti Čínské lidové republiky v souvislosti s návštěvou Dalajlámy v Česku. K této události se vztahuje kritika české veřejnosti a novinářů.[6]

Po volbách do Senátu PČR v roce 2016 opět obhájil křeslo předsedy Senátu Parlamentu PČR, když byl dne 16. listopadu 2016 zvolen 54 hlasy od 78 přítomných senátorů.[7]

Dne 9. května 2017 Štěch prohlásil, že pokud prezident republiky Miloš Zeman do týdne neodvolá ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše, je Senát připravený podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci na to uvedl, že „Vyhrožování prezidentu republiky je v demokratické společnosti nepřijatelné a neakceptovatelné.“[8]

Před prezidentskými volbami v lednu 2018 podpořil Jiřího Drahoše.

Dne 25. dubna 2018 vystoupil společně se senátorským klubem ČSSD proti záměru sociální demokracie vstoupit do koaliční vlády s hnutím ANO, v jejímž čele by stál trestně stíhaný premiér Andrej Babiš.[9] Dne 14. listopadu 2018 byl po osmi letech ve funkci předsedy Senátu PČR nahrazen Jaroslavem Kuberou z ODS. V tentýž den se stal místopředsedou Senátu PČR (získal 74 z 80 odevzdaných hlasů, nejvíce ze všech místopředsedů).[10]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 obhajoval za ČSSD s podporou KDU-ČSL mandát senátora v obvodu č. 15 – Pelhřimov.[11][12] V prvním kole získal 31,22 % hlasů a postoupil tak z 1. místa do druhého kola, v němž prohrál s kandidátem Svobodných Jaroslavem Chalupským poměrem hlasů 47,56 % : 52,43 %. Po 24 letech tak v Senátu skončil.[13][14]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval na 2. místě kandidátky ČSSD v Jihočeském kraji[15], ale stejně jako celá strana ve volbách neuspěl.

Lánská schůzka (2013)

Po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu roku 2013 se jako první nahlas postavil za předsedu strany Bohuslava Sobotku,[16] kterého se pokusili na základě tzv. Lánské schůzky odstavit od moci příznivci Miloše Zemana ve vedení strany včele s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem. I díky tomuto zásahu Sobotka svou pozici ustál. Poté se stal jedním z členů vyjednávacího týmu ČSSD o nové vládě.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Výsledky hlasování | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online.
  2. Töpfer do Senátu za TOP 09 nechce, zpívající právník Jahelka zkusí štěstí na Pelhřimovsku [online]. Novinky.cz, 2014-07-01 [cit. 2014-07-02]. Dostupné online.
  3. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10. – 11.10.2014, Výsledky hlasování, Obvod: 15 – Pelhřimov [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
  4. Škromach dočasně vystřídá Štěcha, Senát povede do volby nového předsedy. iDNES.cz [online]. 2014-10-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.
  5. Senátoři si zvolili nového předsedu. Opět se jím stal Milan Štěch. lidovky.cz [online]. 2014-11-19 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.
  6. 2015, FG Forrest, a.s., www.fg.cz,. Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky – Pražský hrad. Pražský hrad. Dostupné online [cit. 2016-10-21].
  7. Štěch obhájil křeslo v čele Senátu, pročínské prohlášení ho nesesadilo. iDNES.cz [online]. 2016-11-16 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online.
  8. "Štěch: Zeman má na odvolání Babiše týden". Týden. 9. května 2017.
  9. „Když se Babiš nekontroluje, tak se chová jako hrubý člověk. Je to oligarcha.“ Předseda Senátu Štěch odmítá vládu ANO s ČSSD – Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online.
  10. Novým šéfem Senátu je Jaroslav Kubera, Štěch bude místopředsedou. iDNES.cz [online]. 2018-11-14 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
  11. Seznam kandidátů pro podzimní senátní volby. Novinky.cz [online]. 2020-06-18 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
  12. ČSSD představila kandidáty do Senátu na Vysočině. Novým je Šmarda, obhajovat bude Štěch. iDNES.cz [online]. 2019-08-23 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
  13. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 15 – Pelhřimov [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
  14. Štěch po 24 letech končí v Senátu. ‚Varoval jsem před koalicí s ANO,‘ říká k prohře ČSSD. iROZHLAS.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
  16. Štěch: Aktéři schůzky v Lánech mají odstoupit z vedení ČSSD. ČT24 [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 655.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.