Milan Čič

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzitu Komenského v Bratislavě.

V letech 1961–1964 a 1970–1987 učil na PF Univerzity Komenského, v letech 1970-1987 zde působil jako vedoucí katedry trestního práva, kriminologie a kriminalistiky.

V letech 1964–1967 působil na Pověřenectvu SNR pro spravedlnost, v letech 1969–1970 působil jako náměstek ministra spravedlnosti Slovenské socialistické republiky. V letech 1978–1989 byl ředitelem Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd, v letech 1988–1989 místopředseda SAV.

Od roku 1961 byl až do roku 1990 člen KSČ (respektive KSS). V roce 1988 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[1]

Krátce před sametovou revolucí od roku 1988 do 1989 byl ministrem spravedlnosti SSR ve vládě Petera Colotky, Ivana Knotka a Pavola Hrivnáka.

Od prosince 1989 do 27. června 1990 byl předsedou vlády Slovenské republiky v rámci federace[2] a krátce i ministrem vnitra Slovenska, v letech 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, v roce 1992 byl místopředsedou poslední vlády ČSFR (vláda Jana Stráského)[3] a zároveň předsedou Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž.

V letech 1990–1991 byl členem VPN, které mu před volbami v roce 1990 jako některým dalším populárním politikům s komunistickou minulostí nabídlo místa na kandidátní listině[4], po založení HZDS až do roku 1993 byl jeho členem.

Již na přelomu března a dubna 1990 se sešel s českým premiérem Petrem Pithartem na první oficiální schůzce národních předsedů vlád a jednali o uspořádání česko-slovenských vztahů v ČSFR. Čič prezentoval návrhy vypracované hnutím VPN, které předpokládaly rozvolnění federace a přesun těžiště moci na národní republiky, které by delegovaly některé pravomoci na federativní orgány. Šlo a jen o počáteční schůzku, konkrétní jednání měla proběhnout až po prvních svobodných volbách.[5]

Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod Středoslovenský kraj) za VPN. Po rozkladu VPN v roce 1991 přešel do poslanecké frakce HZDS. Ve volbách roku 1992 přešel za HZDS do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[6][7]

V období let 1993–2000 byl prvním předsedou Ústavního soudu SR, od roku 2004 byl vedoucím Kanceláře prezidenta Slovenské republiky.

V roce 2000 se neúspěšně pokusil o návrat do politiky ve Straně demokratického středu. V roce 2001 se neúspěšně ucházel o funkci župana Bratislavského kraje (hejtman) a v roce 2006 o funkci soudce Ústavního soudu SR.

Byl autorem mnoha monografií a textů z oblasti trestního a ústavního práva.

Dne 9. listopadu 2012 zemřel na následky náročné neurochirurgické operace.

• Vláda Milana Čiče

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Čič na Wikimedia Commons
• Biografie na osobnosti.sk Archivováno 15. 10. 2011 na Wayback Machine