Středoslovenský kraj

Středoslovenský kraj (slovensky Stredoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990. Rozkládal se zhruba na území dosavadního Žilinského, Banskobystrického a malé části Nitranského kraje. Tvořil střední část pozdější Slovenské socialistické republiky a zabíral asi 35 % její plochy, přičemž byl nejrozsáhlejším krajem v rámci celé ČSSR. Hraničil na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem a vnitrostátní hranice měl na severozápadě se Severomoravským krajem, na západě krátce s Jihomoravským krajem, na jihozápadě se Západoslovenským krajem a na východě s Východoslovenským krajem. Krajským městem byla určena Banská Bystrica, umístěná v rámci kraje výhodněji (více uprostřed) než tehdy větší Žilina. Velikost obou měst se posléze přibližně vyrovnala. Třetím největším městem kraje byl Martin a v jižní části kraje byly největšími centry Zvolen a Lučenec. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971.

Středoslovenský kraj
Stredoslovenský kraj
Území
Sídlo krajeBanská Bystrica
ZeměSlovensko
Zeměpisné souřadnice48°41′ s. š., 19°12′ v. d.
Vznik11. dubna 1960[1]
obnoven 1. ledna 1971[2]
Zánik1. července 1969[3]
19. prosince 1990[4]
Základní informace
Rozloha17 982,93 km²[5]
Počet obyvatel1 524 766 (1980)[5]
Hustota zalidnění84,8 obyv./km²
Počet okresů13 (1982)
Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa Středoslovenského kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy

Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. Na území někdejšího Středoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Žilinský, Banskobystrický a částečně Trenčínský.

Geografie

Středoslovenský kraj byl nejvíce vertikálně členitým krajem Československa. Jeho západní a severní hranici tvořila pásma Vnějších Západních Karpat. Hranici se západním Slovenskem tvořila úbočí Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů, jižní hranici řeka Ipeľ a Cerová vrchovina, a hranice s východním Slovenskem vedla zhruba po okraji povodí Váhu a Hronu a územím Gemeru. Nejvyšší horou kraje byla Bystrá (2 248 m n.m.) v Západních Tatrách. Nejníže položenou oblastí kraje byla Jihoslovenská kotlina na hranicích s Maďarskem (kolem 150 m). Územím kraje se táhla pohoří Malá Fatra, Velká Fatra, Roháče, Nízké Tatry a západní konec Slovenského rudohoří, mezi nimiž se rozkládaly velké kotliny. Severní oblasti kraje odvodňovala řeka Váh s přítoky Orava, Kysuca a Turiec. Střední částí kraje protékal v několikrát zalomeném údolí Hron s přítokem Slatinou, jižní okraj náležel povodí Iplu a jihovýchodní část kraje k povodí Slané, zejména pak jejího přítoku Rimava.

Z historicko-kulturního hlediska zahrnoval Středoslovenský kraj Horní Pováží s Kysucemi, Oravu, Turiec, Liptov, Zvolensko, Horní Ponitří, část Tekova, slovenskou část Novohradu, část Hontu, Malohont a část Gemeru. Nacházela se zde také středověká hornická města Banská Štiavnica a Kremnica

Kraj měl 13 okresů, rozlohu necelých 18 000 km² a okolo 1,5 milionu obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje činila 80–85 obyv./km².

Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 9 (jižní část kraje) respektive 0 (severní část kraje), čísla dopravních závodů ČSAD ve Středoslovenském kraji začínala číslicí 9.

Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Stredoslovenského kraje vznikl Žilinský kraj a Banskobystrický kraj. Bývalé okresy Považská Bystrica a Prievidza připadly Trenčínskému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala sídly okresů.

Lidová architektura v osadě Vlkolínec u Ružomberoku.
Č. Okres Býv. SPZ Rozloha
(km²)		 Poč. obyv.
(1.1.1978)		 Hust.zal.
1 Banská Bystrica BB,BC 2.076 157.315 76
2 Čadca CA .936 118.747 127
3 Dolný Kubín DK 1.661 102.901 62
4 Liptovský Mikuláš LM 1.966 124.193 63
5 Lučenec LC 1.312 95.757 73
6 Martin MT 1.127 102.163 91
7 Považská Bystrica PX 1.194 149.435 125
8 Prievidza PD .959 124.820 130
9 Rimavská Sobota RS 1.815 98.251 54
10 Vel'ký Krtíš VK .874 45.062 52
11 Zvolen ZV 1.697 114.067 67
12 Žiar nad Hronom ZH 1.264 93.619 74
13 Žilina ZI,ZA 1.095 166.414 152

Odkazy

Reference
  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  2. Zákon č. 130/1970 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  3. Zákon č. 71/1969 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  4. Zákon č. 517/1990 Zb., o územnom a správnom členení Slovenskej republiky, § 1. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  5. Statistický lexikon obcí ČSSR 1982. Praha. 1984.

Související články

Literatura
  • Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.