Michail Těreščenko

Michail Těreščenko se narodil v rodině bohatého cukrovarníka. Už v raném dětství mluvil francouzsky, anglicky, německy, starořecky a latinsky (sám později řekl, že uměl 13 jazyků). Vystudoval Kyjevské gymnázium i univerzitu, roku 1909 dostudoval právnickou fakultu na Moskevské univerzitě.

V roce 1911 pracoval Těreščenko jako úředník. Později také jako tiskař, díky čemuž se znal se spisovateli Andrejem Bělým či Alexandrem Blokem.

Přitom byl členem správní rady všeruské společnosti cukrovarníků a členem rady Volžsko-Kamské banky.

Na počátku první světové války byl Těreščenko členem Červeného kříže na jihozápadní frontě, poté pracoval jako řadový zdravotník. Roku 1915 byl předsedou Kyjevského průmyslového výboru.

Po únorové revoluci roku 1917 se Těreščenko stal ministrem financí v prozatímní vládě jako bezpartijní. Aktivně usiloval o vytvoření koalice se socialisty. Dne 5. května 1917 se stal ministrem zahraničí po rezignaci neoblíbeného Pavla Miljukova. Těreščenko přesto pokračoval (i když ne tak nápadně) v jeho díle, což vedlo ke konfliktu s ministrem války Alexandrem Verchovským, který prohlašoval, že Rusko není schopné pokračovat ve válce. Těreščenko také podporoval Symona Petljuru, jehož vojska vyhlásila na Ukrajině samostatnost.

Dne 26. října byl Těreščenko zatčen v Zimním paláci a s ostatními ministry prozatímní vlády uvězněn v Petropavlovské pevnosti. Na jaře roku 1918 však utekl do Norska a potom do Francie. Tam se stal jedním z podporovatelů bělogvardějců a jejich spojenců. V Paříži se mu narodili synové Pjotr a Ivan, z nichž ten druhý zemřel roku 2004.