Michaela Soleiman pour Hashemi

Po maturitě na Gymnáziu v Brně na Křenové ulici studovala v letech 1977–1982 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně češtinu a ruštinu (inspirativní učitelé Milan Suchomel a Ivo Pospíšil). Během studia pracovala jako pomocná vědecká síla v Ústavu české literatury Československé akademii věd (ČSAV) v Brně. V roce 1982 získala titul PhDr., v roce 1993 CSc. prací Karel Račín jako homiletik. Habilitovala se v roce 1998 prací Svatonepomucenská kázání v českém, rakouském a německém prostředí[1], profesorkou byla jmenována v roce 2008.

Po ukončení studia na FF MU učila v letech 1982–1987 na Gymnáziu Brno, Křenová, od roku 1987 působí na FF MU. Externě učila v letech 1986–1990 na Pedagogické fakultě MU v Brně a v letech 1992–1996 na Slezské univerzitě v Opavě.

Zúčastnila se několika pobytů na univerzitách v Sofii, v Oxfordu, ve Vídni, v knihovně ve Wolfenbüttelu. V letech 2004–2006 byla na pracovním akademickém pobytu na soulské univerzitě v Jižní Koreji. Od roku 2019 je předsedkyní národních poboček Literárněvědné společnosti.

Je členkou Vědecké rady Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě a členkou redakční rady časopisu Studia Comeniana et historica. V Plovdivu působí jako členka mezinárodní redakční rady Prací Filologické fakulty Plovdivské univerzity.[2]

Věnuje se teorii i dějinám české literatury, přednáší starší literaturu, edituje barokní texty. Je autorkou prací z oboru staré české literatury, především literatury barokní, napsala několik prací o barokní homiletice. V knize o Karlu Račínovi se pokusila o nalezení typologické paralely k Máchovu Máji. Pozornost věnuje nejen literatuře bulharské, polské a ruské, ale i tematickým vazbám k perskému areálu. Cenné jsou její práce z literární komparatistiky. Pokusila se i o překlad několika textů Petra z Chelčic. Její bibliografie obsahuje přibližně 150 položek. Jako editorka připravila k vydání několik knih, například knihu Zdeňka Kalisty Česká barokní pouť. K religiozitě českého lidu v době barokní[3], knihu Milana Kopeckého Nic stálého přítomného[4], vydala také Soupis prací Milana Kopeckého[5].

Součástí vědeckovýzkumné činnosti na FF MU je nejen barokní literatura, ale také didaktika češtiny. Uveřejnila několik článků, ve kterých srovnala kvality učebnic literatur, poukázala na chyby ve výkladu látky a všimla si i efektivních metod při výuce češtiny, K problematice literárních učebnic pro střední školy (se zaměřením na 1. ročník středních škol), K nejčastějším chybám v literárních učebnicích.[6][7]

Je autorkou několika učebnic literatury, v opakovaném vydání Literatura I. Výklad. Interpretace. Literární teorie,[8] Literatura v souvislostech: nejen pro maturanty. [9]

Pro studenty zahraničních bohemistik napsala skripta Zlatý fond české kultury a jeho proměny,[10] v roce 2016 rozšířené vydání společně s Liborem Martinkem.[11]

Píše recenze,[12] v různých periodikách vyšly její články, které věnovala významným českým osobnostem: Ad memoriam Eduard Petrů (1928–2006),[13] Z galerie významných osobností MU – Artur Závodský.[14]

Od roku 2002 pracuje jako vedoucí oborové komise pro českou literaturu na FF MU, připravuje k ukončení studia doktorandy a vede diplomové práce.

V posledních letech se věnuje ediční přípravě Komenského Manualníku (1658) pro akademické vydání J. A. Comenii Opera omnia. V rámci popularizace odborných výsledků připravila například rozhlasový cyklus o sedmi raněnovověkých polských autorech (2014).

• Milan Kopecký

• Životopis Masarykova univerzita
• Bibliografie dějin Českých zemí  Seznam prací
• Kdo je kdo v české slavistice