Meteorická fotografie

Meteorická fotografie je obor astrofotografie, který se věnuje fotografickému záznamu meteorů. Původně se fotografovalo běžnými nebo upravenými fotografickými přístroji; od 50. let 20. století se používají speciální bolidové kamery, které dokážou snímat celou oblohu.

Historie

Náhodně se první meteor podařilo vyfotografovat koncem 19. století v Praze.[1] První plánovaná fotografická pozorování meteoritů se začala provádět brzy po I. světové válce.[2] Nešlo však o každodenní systematické pozorování meteorů tak, jak je známe dnes. Fotografovalo se jen ve dnech výskytu meteorických rojů. V Československu to prováděl především astronom Josef Sýkora (1870–1944) na hvězdárně Josefa Friče v Ondřejově.[3]

Zájem o fotografování meteorů byl tehdy výrazně podpořen dnes již legendární fotografií Josefa Klepešty (1895–1976).[4] Ten 12. září 1923 fotografoval galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. Během 4hodinové expozice mu zorným polem dalekohledu prolétl jasný bolid.[2] Ve výsledné fotografii jsou proto zobrazeny oba dva objekty.

Po 2. světové válce začal se systematickým fotografováním bolidů v roce 1951 v Astronomickém ústavu v Ondřejově Zdeněk Ceplecha.[2]. Zpočátku se používalo 5 jednotlivých kamer, ale pro možnost výpočtu dráhy bolidu se začalo fotografovat současně ze 2 míst.[5]

Bolidová kamera
Související informace naleznete také v článku Bolidová kamera.

Od 50. let 20. století se k fotografickému záznamu meteorů používají speciální bolidové kamery, které dokážou snímat celou oblohu. Zároveň jde z jejich záznamů získat i další informace o meteoru – jeho rychlost, přesný okamžik přeletu apod.

První bolidové kamery

Zdeněk Ceplecha vylepšoval snímání meteorů a v roce 1955 sestrojil za spolupráce vedoucích astronomů Vladimíra Gutha (1905–1980) a Františka Linka (1906–1984) první skutečnou bolidovou kameru.[6] Skládala se z 10 relativně jednoduchých individuálně vyrobených fotografických přístrojů (kamer)[2] s objektivy o ohniskové vzdálenosti f=180 mm. Snímalo se na skleněné fotografické desky 9×12 cm. Před těmito kamerami rotoval dvouramenný sektor, který přerušoval vyfotografovanou stopu meteoru pravidelnými tmavšími úseky (z jejich vzdálenosti je pak možno zjistit rychlost meteoru).

Automatické bolidové kamery v Astronomickém ústavu na Ondřejově

Tato soustava kamer byla umístěna v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Obdobná soustava se nacházela v 40 km vzdálené Prčici. Z kombinace snímků z Ondřejova a z Prčice se pak počítaly důležité parametry dráhy bolidu – přesná poloha a výška nad zemí.

Moderní Automatická bolidová kamera

Současné Automatické bolidové kamery vyvíjí v České republice Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd.[7] Oproti předcházejícím typům mají mnoho dalších vylepšení, která jim umožňují pracovat desítky dnů bez obsluhy. V současnosti (rok 2008) pracuje téměř 20 těchto bolidových kamer v České republice a na Slovensku jako součást Evropské bolidové sítě. Pracují také v poušti Nullarbor v Austrálii.

Odkazy

Reference
  1. GRYGAR, Jiří. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-01-24 [cit. 2009-01-27]. Kapitola Tradice astronomie v ČR. Čas 24:20 od začátku stopáže. Dostupné online.
  2. CEPLECHA, Zdeněk. Výzkum meteorů. In: HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Praha 1998: Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3. S. 155–164.
  3. GRYGAR, Jiří. Česká astronomie a astrofyzika ve XX. století [online]. 2000 [cit. 2008-12-31]. Kapitola 2. Epocha první republiky. Dostupné online.
  4. SUCHAN, Pavel. 90. narozeniny České astronomické společnosti. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2008-12-31]. Začátek ve stopáži: 7m 40s. Dostupné online.
  5. CEPLECHA, Zdeněk. Multiple fall of Příbram meteorites photographed. 1. Double-station photographs of the fireball and their relations to the found meteorites. Bulletin of the Astronomical Institute of Czechoslovakia. 1961, roč. 12, s. 21. Dostupné online.
  6. CEPLECHA, Zdeněk; BUMBA, Václav; GRYGAR, Jiří, et al. Sté jubileum českého astronoma Františka Linka [online]. Česká astronomická společnost, 2006-08-16 [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.
  7. SPURNÝ, Pavel. Meteorit je jen třešnička na dortu. Astropis. 2008, roč. 15, čís. 1, s. 8–11.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.