Messier 70

Messier 70 (také M70 nebo NGC 6681) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce. Objevil ji Charles Messier 31. srpna 1780.[7] Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 29 300 ly.[12]

Messier 70
M70 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaV[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu31. srpna 1780
Rektascenze18h 43m 12,76s[2]
Deklinace-32°17′31,6″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)9,06[3][4], 9,76[4], 5,67[5] a 8,859[6]
Úhlová velikost8'[7]
Vzdálenost0,009 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr34[7] ly
Absolutní magnituda (V)−7,12
Hmotnost1,79 × 105[8]
Metalicita [Fe/H]−1,62
Odhadované stáří12,8 miliard let[9]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 70
New General CatalogueNGC 6681
Melottův katalogMelotte 211
Jiná označeníM70, NGC 6681, GCl 101,[10] Mel 211[11]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha M 70 v souhvězdí Střelce.

M70 je možné snadno najít přibližně uprostřed spojnice hvězd Kaus Australis (ε Sagittarii) a Ascella (ζ Sgr). Hvězdokupa je obtížně viditelná i triedrem 10x50, ale pouze za nejlepších atmosférických podmínek, jinak jsou k jejímu spatření nutné o trochu větší dalekohledy. Jednotlivé hvězdy v ní začne rozlišovat až větší dalekohled o průměru přinejmenším 250 či 300 mm, a to pouze za příznivých atmosférických podmínek.[13]

Poblíž M70 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 2,5° západně Messier 69, 3° severovýchodně Messier 54 a 9° severně výrazná hvězdokupa Messier 22.

M70 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává velmi nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[14] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil Charles Messier 31. srpna 1780[7] a popsal ji takto: "mlhovina bez hvězd, blízko předchozí [M69] a na stejné rovnoběžce, blízko ní se nachází hvězda 9. magnitudy a čtyři slabé dalekohledem viditelné hvězdy … průměr 2 úhlové minuty." Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal William Herschel, který ji popsal jako "zmenšenou M3."[7][13]

Vlastnosti

M70 je od Země vzdálena 29 300 světelných let,[12] takže její úhlová velikost 8' odpovídá skutečnému průměru přibližně 65 světelných let.[7][13]

Hvězdokupa se nachází poměrně blízko středu Galaxie, a proto je její tvar mírně ovlivněn slapovými silami galaktického jádra. Její střed je velmi zhuštěný a podobně jako přinejmenším 21 až 29 dalších ze všech 147 kulových hvězdokup známých v Galaxii musela v minulosti projít gravitačním zhroucením jádra. Podobný jev nastal také u hvězdokup Messier 15, Messier 30 a možná i u Messier 62.[13]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M70 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6681 [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-19. (anglicky)
  2. GOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. S. 1830–1837. Astronomical Journal [online]. Prosinec 2010 [cit. 2017-08-28]. Roč. 140, s. 1830–1837. Dostupné online. DOI 10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode 2010AJ....140.1830G. (anglicky)
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. SIMBAD.
  5. Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  6. Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Côté: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  7. Messier 70: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
  8. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-08-28]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky)
  9. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. S. 1203–1214. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-08-28]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv 1001.4289. DOI 10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode 2010MNRAS.404.1203F. (anglicky)
  10. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 70 [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
  11. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-28]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
  12. HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-28]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky)
  13. MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
  14. Deklinace 32° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 58° od jižního nebeského pólu. Jižně od 58° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 58° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.