Messier 55

Messier 55 (také M55 nebo NGC 6809) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce. Objevil ji Nicolas Louis de Lacaille 16. června 1752 a Charles Messier ji zapsal do svého katalogu roku 1778. Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 17 600 ly[10] a kvůli své jižní poloze je ze střední Evropy jen těžko pozorovatelná.

Messier 55
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaXI[1]
ObjevitelNicolas Louis de Lacaille
Datum objevu16. června 1752
Rektascenze19h 39m 59,71s[2]
Deklinace-30°57′53,1″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)6,49[3][4] a 3,69[5]
Úhlová velikost19'[6]
Vzdálenost0,005 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr50[6] ly
Absolutní magnituda (V)−7,57
Hmotnost2,69 × 105[7]
Metalicita [Fe/H]−1,97
Odhadované stáří12,3 miliard let[8]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 55
New General CatalogueNGC 6809
Melottův katalogMelotte 221
Jiná označeníM55, NGC 6809, GCl 113,[1] Mel 221[9]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha M 55 v souhvězdí Střelce.

Vyhledání hvězdokupy je poněkud obtížnější, protože leží osamocená daleko od jasných hvězd. Je možné ji najít přibližně 8° východně od hvězdy Ascella (ζ Sgr). Hvězdokupa je obtížně viditelná i triedrem 10x50, ale pouze za nejlepších atmosférických podmínek, jinak jsou k jejímu spatření nutné o trochu větší dalekohledy. Je obtížné ji rozložit na jednotlivé hvězdy a je k tomu zapotřebí větší dalekohled o průměru přinejmenším 300 či 350 mm.[11]

M55 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává velmi nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[12] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil Nicolas Louis de Lacaille 16. června 1752[6] při svém pobytu na mysu Dobré naděje a Charles Messier ji zapsal do katalogu v roce 1778 s tímto popisem: "mlhovina vypadající jako bělavá skvrna … zdá se, že neobsahuje hvězdy."[11]

Vlastnosti

M55 je od Země vzdálena 17 600 světelných let,[10] takže její úhlová velikost 19' odpovídá skutečnému průměru přibližně 100 světelných let.[6] Obsahuje velmi málo proměnných hvězd, pouze 5 nebo 6. Celková svítivost hvězdokupy je přibližně 100 000 svítivostí Slunce.[6]

M55 patří mezi kulové hvězdokupy nejbližší k Zemi, na rozdíl od Messier 54, která leží 10° západně od ní a která naopak patří mezi nejvzdálenější hvězdokupy.[11]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M55 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6809 [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-08. (anglicky)
  2. GOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. S. 1830–1837. Astronomical Journal [online]. Prosinec 2010 [cit. 2017-08-30]. Roč. 140, s. 1830–1837. Dostupné online. DOI 10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode 2010AJ....140.1830G. (anglicky)
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. Sangmo Sohn, Ricardo P. Schiavon: Ultraviolet properties of Galactic globular clusters with GALEX. II. Integrated colors. In: The Astronomical Journal. 24. září 2012. DOI 10.1088/0004-6256/144/5/126.
  5. Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  6. Messier 55: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
  7. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-08-30]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky)
  8. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. S. 1203–1214. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-08-30]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv 1001.4289. DOI 10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode 2010MNRAS.404.1203F. (anglicky)
  9. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-30]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
  10. HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-31]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky)
  11. MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
  12. Deklinace 31° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 59° od jižního nebeského pólu. Jižně od 59° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 59° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.