Mertenovo divadlo

Mertenovo divadlo byl divadelní soubor založený komikem Vojtou Mertenem v roce 1929. Soubor působil na různých pražských scénách až do roku 1936. Repertoár byl postaven na příbězích Kašpárka, kterého ztvárňoval Vojta Merten.[1]

Vojta Merten jako Kašpárek

Historie

Vznik divadla

Merten již od roku 1924 uváděl v divadle Komedie úspěšně své hry o Kašpárkovi, kterého sám ztvárňoval. V roce 1929 se Merten spojil s podnikatelem Antonínem Meisnerem a seskupil kolem sebe asi desetičlennou skupinu herců, čímž vzniklo Mertenovo divadlo.[2]

Místo působení, soubor

Soubor nejdříve hrál v Rokoku na Václavském náměstí, po dohodě s Josefem Hášou pak od října 1929 v Osvobozeném divadle. Na jednotlivých představeních s Mertenem spolupracovali například někteří členové Osvobozeného divadla (Václav Trégl, František Filipovský, Franta Černý, Bohuš Záhorský, Jarmila Švabíková aj.)[3] i herci z dalších pražských divadel (Jára Kohout[4], Ferenc Futurista, Nina Bártů, Jindřich Láznička a další). [1]

Dramaturgem divadla a stálým autorem her se stal Antonín Santner. Pro Mertena však psali také Josef Gruss, Jiří Červený, Václav Sedláček, Karel Balák a další. Představení doprovázela kapela šedesáti žižkovských dětí zpěváckého spolku Vítkov.[5]

Repertoár

Osou veškerých her byl Kašpárek, ztvárněný Vojtou Mertenem, s nímž vystupovaly další postavy. Každou středu a neděli byla premiéra nové hry, středeční hra se reprízovala v sobotu. Dialogy měly dvojsmyslný význam, jeden určený dětem, druhý rodičům. Kašpárek během představení komunikoval přímo s dětmi v hledišti a žádal je o rady či souhlas nebo nesouhlas. Ročně tak Merten uvedl desítky nových her.[5]

Výběr z her:

  • Jak Kašpárek se Šmidrou vysvobodil královnu
  • Jak Kašpárek v jedné vesnici – se sousedy honil opici
  • Jak Kašpárek zvítězil nad králem podzemní říše
  • Kašpárek a Šmidra mezi Indiány
  • Jak Kašpárek na cestách chytil hastrmana

Zánik divadla

Divadlo bylo populární, k čemuž pomohl také rozhlas a gramofonové nahrávky. Stavěli se však proti němu někteří divadelní kritici, kteří poukazovali především na častou vulgární mluvu. Rovněž loutkaři viděli v živém Kašpárkovi znehodnocení Kašpárka loutkového.[5] Divadlo existovalo až do roku 1936, kdy pro vyčerpání zájmu publika činnost ukončilo. V té době hrálo v Praze příležitostně pro děti již několik dalších divadel a v roce 1935 vzniklo i specializované Pražské dětské divadlo Míly Mellanové.[6]

Odkazy

Reference
  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 261. (čeština)
  2. KOLEKTIV autorů. Dějiny českého divadla/IV., Praha: Academia, 1983, str.  188, 416
  3. Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 115
  4. KOHOUT, Jára. Hop sem, hop tam. Zürich: Konfrontation SA, 1977. 255 s. ISBN 3-85770-052-1. S. 138. (čeština)
  5. KOLEKTIV autorů. Dějiny českého divadla/IV., Praha: Academia, 1983, str.  416
  6. KOLEKTIV AUTORŮ. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 261, 397. (čeština)

Literatura
  • KOHOUT, Jára. Hop sem, hop tam. Zürich: Konfrontation SA, 1977. 255 s. ISBN 3-85770-052-1. S. 138 (čeština)
  • KOLEKTIV autorů. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 261.
  • KOLEKTIV autorů. Dějiny českého divadla/IV., Praha: Academia, 1983, str.  188, 415–6, 422
  • Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 114–5

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.