Menkaure
Menkaure, též Mykerinos nebo Mencherés, byl egyptským panovníkem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2447–2442 př. n. l.[4][15] Byl synem faraona Rachefa.
Menkaure | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kahet Menkaure[1] Mykerinos (podle Herodóta, řecky)[1][2] | |||||||||||||
Socha krále Menkaurea, Egyptské muzeum, Káhira | |||||||||||||
Doba vlády | 2447–2442 př. n. l.[4][5] 28 let (Beckerath) | ||||||||||||
Rodné jméno |
| ||||||||||||
Horovo jméno | |||||||||||||
Jméno obou paní | |||||||||||||
Zlatý Hor |
| ||||||||||||
Manželka | Chamerernebtej II. [7][8][9] | ||||||||||||
Potomci | Chuenre (předčasně zemřelý legitimní následník trůnu),[10] Šepseskaf (snad Menkaureův syn s vedlejší královnou),[10] Chentkaus I. (?) (dcera)[11] | ||||||||||||
Otec | Rachef[1][10] | ||||||||||||
Matka | Chamerernebtej I.[12] | ||||||||||||
Narození | 3. tisíciletí př. n. l. | ||||||||||||
Úmrtí | 2442 př. n. l.[4] | ||||||||||||
Hrobka | Menkaureova pyramida v Gíze[1][10][13][14] | ||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda
Menkaureův předchůdce na trůně není bezpečně znám. Podle historiků Hérodota a Manetha nastoupil na trůn po Rachefovi, podle skalního nápisu ve Vádí Hammámatu vládli před ním ještě faraoni Radžedef a Baufre.[2] Ať už na trůn nastoupil po komkoli, začal vládnout v říši, která byla velmi oslabena.[2] Velkou zásluhu na tom měly patrně kolosální stavby jeho předchůdců nebo také lidové vzpoury a náboženské i dynastické mocenské rozbroje.[2] O Menkaureově vládě toho příliš mnoho známo není. Podle tradice měl být však úplným opakem vládců Chufua a Rachefa.[2] Nechal znovu otevřít chrámy zavřené jeho předchůdci. Údajně byl jedním z nejspravedlivějších vládců, kteří kdy v Egyptě vládli.[16] Po jeho smrti však došlo ke krizi, protože jeho legitimní nástupce princ Chuenre předčasně zemřel a místo něho se stal faraónem Šepseskaf,[10] syn některé z Menkaurových vedlejších manželek.[17]
Králova hrobka
- Hlavní článek:Menkaureova pyramida
Podobně jako jeho předchůdci si i Menkaure nechal vybudovat pyramidu, na rozdíl od dvou svých mocných dynastických předchůdců Chufua a Rachefa si ji nechal postavit o hodně menší,[10] ale i přesto nikdo po něm už větší pyramidu nepostavil.[16] Její základna má rozměry (105×105)[9] 108,4×108,4 metru.[16] A byla vysoká 65,5[9][18] (66,45) metru. Dokončil ji asi ve spěchu[9] jeho možná ne zcela legitimní nástupce Šepseskaf.[1][10] Její název zněl „Božská pyramida“ a je vyjma 16 nejnižších vrstev z červené asuánské žuly obložena vápencem.[18] V pohřební komoře byla objevena dřevěná rakev s panovníkovým jménem, vyrobená za 26. dynastie,[1] spolu se sarkofágem z černé břidlice (čediče[18]). Ten ale při transportu do Velké Británie skončil na mořském dně u maltského pobřeží v potopené lodi.[1][18] V panovníkově údolním chrámu z nepálených cihel[18] se nalezly jeho kamenné sochy[18] (dnes je můžeme obdivovat v káhirském Egyptském muzeu[10] a v bostonském Muzeu krásných umění[10]).[1] Patrně nejznámější z nich jsou 4[19] tzv. Menkaurovy triády vytesané z černozelené břidlice.[1][10] Uprostřed je vždy Menkaure s vykročenou nohou, po jeho boku bohyně Hathor[10] a po druhém pak božstvo představující jeden z egyptských krajů,[10] nomů.[1][19] Známé je také sousoší (opět z břidlice) Menkaurea a jeho manželky[9] Chamerernebtej II.,[7][9] která má položenou ruku kolem jeho pasu.[19] Zádušní chrám byl zřejmě dokončen ve spěchu, protože ačkoliv byl zprvu stavěn z vápence s žulovým obložením, k dokončení byly použity nepálené cihly.[18]
Odkazy
Poznámky
- Tři menší pyramidy vedle Menkaurovy byly určeny členům jeho rodiny, jedna dokončená zřejmě patřila jeho manželce Chamerernebtej II., v další byla mumie mladé ženy, třetí byla nedokončená; jsou vysoké ~ 28 m se základnami 44m², další dvě 31,2m² (ref.18)
- Obložení Menkarovy pyramidy z tvrdé červení žuly (6-7° Mohsovy stupnice tvrdosti) a obdivuhodná přesnost kamenických úprav vkládaných žulových bloků tak, aby byla jednak udržena horizontální nivelizace jednotlivých vrstev (řad), a jednak nepřekrývání spár na zkosených spojnicích, viditelné na nedokončené části stavby. Je zřejmé, že plochy se zabrušovaly a k dipozici byl používaný korundový písek (Al2O3) s tvrdostí 9°. Ten se tehdy historicky těžil v lokalitě El Qoseir na východě u pobřeží Rudého moře. Vlastní postup zabrušování z počátku probíhal podél nově uložené vrstvy a dokončen obrusem do souvislé roviny stěny pyramidy, to vše s úběrem až cca 5 cm. Uváží-li se, že tyto sofistikované postupy byly tehdy obecně používané, a to vše v dobách budování velkých staveb ve 4. dynastie, je to hodné velkého obdivu.
Reference
- VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 302.
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 189.
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 191.
- HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- Chamerernebti II. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky)
- TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 113.
- VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20.
- Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky)
- Chamerernebti I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky)
- VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 44.
- WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 88.
- SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 105.
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 190.
- Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 90.
- WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 95.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Menkaure na Wikimedia Commons
- https://forum.valka.cz/topic/view/214953/El-Qoseir
- http://departments.fsv.cvut.cz/k135/naki/Library/GRAFICKE%20PRILOHY%202013/g-18_publikace_historicke_zpusoby_opracovani_kamene.pdf
Předchůdce: Baufre |
Egyptský král 2447–2442 př. n. l. |
Nástupce: Šepseskaf |