Menkaure

Sousoší Menkaurea a jeho manželky Chamerernebtej II.[7]

Triáda Menkaure po jeho pravici bohyně Hathor, po levici personifikace jedné z provincií se znakem 17. nomu Tanis

Menkaureův předchůdce na trůně není bezpečně znám. Podle historiků Hérodota a Manetha nastoupil na trůn po Rachefovi, podle skalního nápisu ve Vádí Hammámatu vládli před ním ještě faraoni Radžedef a Baufre.[2] Ať už na trůn nastoupil po komkoli, začal vládnout v říši, která byla velmi oslabena.[2] Velkou zásluhu na tom měly patrně kolosální stavby jeho předchůdců nebo také lidové vzpoury a náboženské i dynastické mocenské rozbroje.[2] O Menkaureově vládě toho příliš mnoho známo není. Podle tradice měl být však úplným opakem vládců Chufua a Rachefa.[2] Nechal znovu otevřít chrámy zavřené jeho předchůdci. Údajně byl jedním z nejspravedlivějších vládců, kteří kdy v Egyptě vládli.[16] Po jeho smrti však došlo ke krizi, protože jeho legitimní nástupce princ Chuenre předčasně zemřel a místo něho se stal faraónem Šepseskaf,[10] syn některé z Menkaurových vedlejších manželek.[17]

Pyramida-hrobka krále Menkaurea v Gize[pozn. 1].

Nedokončené obložení pyramidy z červené žuly[pozn. 2]

Hlavní článek:Menkaureova pyramida

Podobně jako jeho předchůdci si i Menkaure nechal vybudovat pyramidu, na rozdíl od dvou svých mocných dynastických předchůdců Chufua a Rachefa si ji nechal postavit o hodně menší,[10] ale i přesto nikdo po něm už větší pyramidu nepostavil.[16] Její základna má rozměry (105×105)[9] 108,4×108,4 metru.[16] A byla vysoká 65,5[9][18] (66,45) metru. Dokončil ji asi ve spěchu[9] jeho možná ne zcela legitimní nástupce Šepseskaf.[1][10] Její název zněl „Božská pyramida“ a je vyjma 16 nejnižších vrstev z červené asuánské žuly obložena vápencem.[18] V pohřební komoře byla objevena dřevěná rakev s panovníkovým jménem, vyrobená za 26. dynastie,[1] spolu se sarkofágem z černé břidlice (čediče[18]). Ten ale při transportu do Velké Británie skončil na mořském dně u maltského pobřeží v potopené lodi.[1][18] V panovníkově údolním chrámu z nepálených cihel[18] se nalezly jeho kamenné sochy[18] (dnes je můžeme obdivovat v káhirském Egyptském muzeu[10] a v bostonském Muzeu krásných umění[10]).[1] Patrně nejznámější z nich jsou 4[19] tzv. Menkaurovy triády vytesané z černozelené břidlice.[1][10] Uprostřed je vždy Menkaure s vykročenou nohou, po jeho boku bohyně Hathor[10] a po druhém pak božstvo představující jeden z egyptských krajů,[10] nomů.[1][19] Známé je také sousoší (opět z břidlice) Menkaurea a jeho manželky[9] Chamerernebtej II.,[7][9] která má položenou ruku kolem jeho pasu.[19] Zádušní chrám byl zřejmě dokončen ve spěchu, protože ačkoliv byl zprvu stavěn z vápence s žulovým obložením, k dokončení byly použity nepálené cihly.[18]