Radžedef

Radžedef si nechal postavit pyramidu poblíž dnešní vesnice Abú Rawáš[6], která se nachází asi 10 km severozápadním směrem od Káhiry[2] (asi 8[15] kilometrů severně (severozápadně[13]) od Gízy[10]) na skalních útesech[6] z vápence vypínajících se vysoko nad údolím Nilu.[15] Proto se půdorys jeho zdejších staveb tak liší od jiných pyramidových komplexů.[6] Panovníkova pyramida je nejseverněji položená pyramida v Egyptě.[2] Stavba pyramidy skončila brzy po jejím zahájení.[13] Její základna měla rozměry asi 100×100 metrů.[2] Její trosky pokrývají zhruba polovinu původní plochy a zvedají se do výšky 10 metrů.[2] Velmi špatný stav zachování je způsoben mj. těžbou kamene, která probíhala především na počátku 19. století, kdy odtud směrem do Káhiry každý den odjíždělo 300 po okraj naložených velbloudů.[15] Archeologové nyní upouštějí od teorie, že pyramida nebyla nikdy dokončena. Nejnovější výzkumy dokazují, že Radžedef stihl svoji pyramidu dokončit, avšak velká část pyramidy byla ve 2. století rozebrána. V lepším stavu se zachovala pouze podzemní část,[2] pohřební komora je však zasypaná a nepřístupná.[2] Vyskytují se domněnky, že by se v ní mohl nacházet Radžedefův sarkofág.[2]

Protože se v Abú Rawáši našlo množství rozbitých faraonových soch, domnívali se egyptologové dříve, že Radžedef si uzurpoval trůn na úkor svého staršího bratra Kauaba a po smrti byl proto zatracen.[6][11] Mezi fragmenty více než 20 soch se však dochovala jedna celkem nedotčená, která zobrazovala panovníka jako sfingu.[15] Kromě této sfingy se zachovala hlava jiné sfingy tohoto panovníka vyrobená z červeného křemene opracovaná v největší umělecké kvalitě.[15] Použití červené barvy souviselo se slunečním kultem, ale i s tím, že tato barva se podobá barvě lidského těla.[12] Jedná se o vůbec nejstarší sochy sfing v Egyptě, o něco málo starší než slavná Rachefova sfinga v Gíze.[15]

Také existuje mnoho spekulací o důvodu stavby Radžedefovy hrobky mimo Gízu, kde byli pohřbeni jeho předchůdci. Možná se chtěl takto oddálit od své rodiny kvůli možným dynastickým sporům, zatímco Rachef si svoji hrobku postavil opět v Gíze. Zajímavé je také podotknout, že celkově faraoni 4. dynastie přesouvali místo, kde stavěli své pyramidy, čím dál severněji. Snofru postavil jednu pyramidu v Médúmu a pak se rozhodl postavit další dvě severněji v Dahšúru. Chufu postavil svou pyramidu severněji v Gíze a hrobka Radžedefa v Abú Rawáši je opět severněji. Třetím důvodem mohl být fakt, že se lokalita Abú Rawáše nachází na druhém břehu naproti Iunu (v této době stoupá sluneční kult).[16]