Medaile Za hrdinství (Izrael)

Medaile Za hrdinství (hebrejsky: עיטור הגבורה, Itur ha-Gvura) je nejvyšší izraelské vojenské vyznamenání. Medaile byla ustanovena Knesetem v roce 1970 a byla rovněž udílena za hrdinské činy před tímto rokem.

Medaile za hrdinství
עיטור הגבורה
Uděluje

Izrael
Typ vojenské vyznamenání
Založeno 1970
Stát Izrael Izrael
Způsobilost příslušníci Izraelských obranných sil
Uděluje se za akt nejvyšší odvahy v tváří tvář nepříteli a za riskování svého života
Status udíleno
Zakladatel Kneset
Popis medaile ve tvaru Davidovy hvězdy, v přední části zdobená mečem a olivovou ratolestí
Statistiky
Naposled uděleno 1975
Celkem
nositelů
40
Ostatní vyznamenání
Vyšší není
Nižší Medaile Za odvahu

Nositele medaile získali nejrůznější výhody, jako například snížení daní a pozvání na oficiální státní ceremonie. Jsou označováni jako „Hrdinové Izraele“.

K dnešnímu dni bylo uděleno celkem 40 medailí: 12 během války za nezávislost, 5 během Sinajské války, 12 během šestidenní války, 8 během jomkipurské války a 3 během jiných příležitostí. Prvních dvanáct nositelů bylo rovněž dekorováno jako Hrdinové Izraele.

Tři nositelé medaile Za hrdinství, zleva: Jochaj Ben Nun, Arje Acmoni a Emil Brig

Vzhled

Vzhled medaile byl navržen Danem Reisingerem a samotná medaile má tvar Davidovy hvězdy (hebrejsky: Magen David). Levou část přední strany zdobí meč a olivová ratolest, zatímco zadní část je hladká. Medaile je připevněna ke žlutému pásku, který je připomínkou žluté Davidovy hvězdy, kterou byli Židé nuceni nosit během holocaustu.

Medaili razí izraelská vládní korporace pro mince a medaile (anglicky: Israel Government Coins and Medals Corporation. Je vyrobena z 25 gramů stříbra/935 a spona je pochromovaná.

Nositelé

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Medal of Valor na anglické Wikipedii.

Literatura

  • CLARKE, John D. Gallantry Medals & Awards of the World. Sparkford: Pen and Sword, 2001. 256 s. ISBN 978-0850527834. S. 108. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.