Avigdor Kahalani
Avigdor Kahalani (hebrejsky: אביגדור קהלני, narozen 16. června 1944) je penzionovaný izraelský brigádní generál a politik. Během své vojenské kariéry obdržel medaili Za zásluhy a medaili Za hrdinství, bojoval v šestidenní v jomkipurské válce a v armádě strávil třicet let. Jako politik působil po dvě funkční období jako poslanec Knesetu a v letech 1996 až 1999 zastával v izraelské vládě post ministra vnitřní bezpečnosti.
| Avigdor Kahalani אביגדור קהלני | |
|---|---|
 Kahalani na fotografii z dubna 2010. | |
| 7. ministr vnitřní bezpečnosti Izraele | |
| Ve funkci: 18. června 1996 – 6. července 1999 | |
| Předseda vlády | Benjamin Netanjahu |
| Předchůdce | Moše Šachal |
| Nástupce | Šlomo Ben Ami |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Třetí cesta (dříve Strana práce) |
| Vojenská služba | |
| Služba | Izraelské obranné síly |
| Doba služby | 1962–1992 |
| Hodnost | brigádní generál (Tat Aluf) |
| Bitvy/války | šestidenní válka jomkipurská válka |
| Vyznamenání | Medaile Za zásluhy Medaile Za hrdinství |
| Narození | 16. června 1944 (77 let) Nes Cijona, Britský mandát Palestina |
| Kneset | 13., 14. |
| Alma mater | Telavivská univerzita Haifská univerzita |
| Profese | válečník, politik a důstojník |
| Náboženství | judaismus |
| Ocenění | Prezidentská medaile medaile Za hrdinství medaile Za zásluhy |
| Commons | Avigdor Kahalani |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Narodil se v Nes Cijoně ještě za dob britské mandátní Palestiny. Vystudoval bakalářský obor historie na Telavivské univerzitě a magisterský obor politologie na Haifské univerzitě. V rámci své vojenské kariéry studoval na Command and General Staff College v Fort Leavenworthu v Kansasu a americkou National Defense College.[1]
Vojenská kariéra
Kahalani působil po třicet let v Izraelských obranných silách jako voják z povolání a během této doby dosáhl hodnosti brigádního generála. Během své služby v průběhu šestidenní války v roce 1967 byl těžce zraněn, když byl zasažen jeho tank Centurion. Za svou službu v této válce byl odměněn medaili Za zásluhy. Během jomkipurské války v roce 1973 sloužil jako velitel obrněného pluku na Golanských výšinách a za výjimečný výkon během několika tankových bitev mu byla udělena medaile Za hrdinství.[2] Během války velel Kahalani skupině narychlo sestavených tanků a obrněných posádek z různých jednotek (izraelské síly byly v té době v nesourodém stavu v důsledku překvapivého arabského útoku). Kahalaniho skupina odrazila mnohem lépe početně vybavené syrské síly, které měly v počátečních dnech války obsadit izraelské pozice na Golanských výšinách. Tato bitva se později ukázala být jedním z rozhodujících okamžiků války. Po válce bylo údolí, v němž se bitva odehrála, přejmenováno na tzv. údolí Slz (ha-emek Bacha). Během své kariéry Kahalani velel například 7. brigádě nebo 38. divizi.
Politická kariéra
Po opuštění armády vstoupil do politiky. Nejprve působil jako místostarosta Tel Avivu a v roce 1992 byl v parlamentních volbách zvolen poslancem Strany práce. Během svého prvního funkčního období byl členem zahraničního a branně-bezpečnostního výboru a výboru pro vzdělávání a kultur. Mimo to byl aktivní ve výboru pro záchranu jemenských Židů a rovněž tak zastával post Golanské lobby. Dále byl předsedou Přátel nadace LIBI a prezidentem Izraelského sdružení pro léčbu drogové závislosti.[1]
Během svého prvního funkčního období opustil Stranu práce a společně s Emanuelem Zismanem založil Třetí cestu. Nově vzniklá strana v následných volbách v roce 1996 získala čtyři poslanecké mandáty a stala se součástí koaliční vlády Benjamina Netanjahua, v níž Kahalani obsadil post ministra vnitřní bezpečnosti.
Ve volbách v roce 1999 však strana nepřekročila volební práh a Kahalani přišel o svůj poslanecký mandát. Později vstoupil do strany Likud, za níž kandidoval ve volbách v roce 2003 ze 43. místa kandidátní listiny. Strana však získala pouze 38 mandátů a Kahalani se tím pádem do Knesetu nedostal.
Od listopadu 2007 je předsedou Organizace pro vojáka.
Je ženatý a má tři děti.[1]
Dílo
- The Heights of Courage: A Tank Leader's War on the Golan (1975)
- Tanky proti tankům. Praha: Český výbor Keren Kayemeth LeIsrael, 2008. 170 s. ISBN 978-80-254-1661-7. (český překlad)
- A Warrior's Way (1989)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avigdor Kahalani na anglické Wikipedii.
- Avigdor Kahalani [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 1999-07-06 [cit. 2011-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ZAGREBA, Tal. We Were Like a Wounded Animal that Was Discarded and Fights for Its Life. Bamahane. 31. říjen 2008, čís. 42, s. 54–55. (anglicky)
Literatura
- KATZ, Yossi. A Voice Called: Stories of Jewish Heroism. Jeruzalém: Gefen Publishing House, 2010. 234 s. Dostupné online. ISBN 978-9652294807. Kapitola Avigdor Kahalani and Zvika Greengold: Heroes of Yom Kippur, s. 125–133. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avigdor Kahalani na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Avigdor Kahalani
