Mazovské knížectví

Mazovské knížectví (polsky Księstwo Mazowieckie) byl středověký stát náležící k polským knížectvím. Vzniklo v roce 1138 po rozpadu království Piastovců. Rozkládalo se v zhruba oblasti historické země Mazovska na severovýchodě Polského království, s nikterak geograficky definovaným územím a hranicemi, politicky drobilo až do tří samostatných knížectví, která se v průběhu let opět spojovala dohromady. Znovu sjednocené knížectví bylo v roce 1526 začleněno do království Jagellonců již jako vojvodství.

Mazovské knížectví Księstwo Mazowieckie ↓ 1138–1275 1294–1310 1370–1381 1495–1526 ↓ vlajka znak
geografie Mazovsko roku 1313 rozdělené do tří knížectví:      Płocké knížectví vedené Václavem      Rawské knížectví vedené Siemowitem II.      Czerské knížectví vedené Trojdenem I.
hlavní město:	Płock Czersk (od roku 1262) Varšava (od roku 1413)
obyvatelstvo
jazyky:	polština, latina
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie
mateřská země:	Polské království Polské království (od roku 1351) Koruna polského království
státní útvary a území
předcházející: Polské království Płocké knížectví Varšavské knížectví Czerské knížectví Rawské knížectví následující: Mazovské vojvodství Polské království Kujavské knížectví Dobřínské knížectví Płocké knížectví Varšavské knížectví knížectví Wizna Czerské knížectví Belžské knížectví Rawské knížectví

Mazovské knížectví do dějin výrazně vstoupilo jako účastník Pruské křížové výpravy, během níž bylo ze severu vystavováno loupeživým nájezdům pohanských Prusů, až nakonec kníže Konrád Mazovský vyzval o pomoc Řád německých rytířů, aby zasáhl a dobytá území si jako odměnu ponechal. Z původně cenného spojence se časem stala hrozba pro polský stát. V bitvě u Grunwaldu roku 1410 bojovala mazovská knížata na polsko-litevské straně proti Řádu.