Maxmilián Josef Rakouský-Este

Maxmilián byl třetí syn arcivévody Ferdinanda (zakladatele vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d'Este) a Marie Beatrix, rozené z Este (1750–1829).

V mládí žil v Monze, odkud jeho rodina v době první koaliční války musela utéci před Francouzi. Následovala Verona, Padova, Terst a konečně Vídeňské Nové Město.

Maxmilián v roce 1801 vstoupil do řádu německých rytířů a roku 1804 byl pasován na rytíře. Současně absolvoval tereziánskou vojenskou akademii ve vídeňském Novém Městě a roku 1805 byl jmenován generálmajorem.

Krátce po vstupu do řádu v roce 1801 zdědil Maxmilián Josef po svém strýci Maxmiliánu Františkovi značné jmění.

V roce 1809 Maxmilián bojoval v Německu proti Francouzům. Po porážce u Řezna se vrátil do rakouské armády a měl za úkol vybudovat opevnění Lince, což se mu pro nedostatek času nezdařilo. Tato skutečnost ho přiměla později – zatím byl jmenován brigádním generálem dělostřelectva – zabývat se vhodným opevňovacím systémem důležitých strategických bodů v říši. Realizoval však pouze svůj plán v Linci, a to věž opevnění.

V roce 1830 koupil zámek Ebenzweier u Altmünsteru u Travenského jezera a nechal přistavět další dvě křídla zámku. V letech 1831 až 1839 vlastnil Maxmilián také dva domy v Linci, když dohlížel na budování věže opevnění.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián Josef Rakouský-Este na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maxmilian Josef von Osterreich-Este na německé Wikipedii.