Maureen Connollyová

Narodila se v kalifornském San Diegu. V dětství provozovala jezdectví, ale matka nebyla schopna hradit finanční náklady na tento sport, a proto si zvolila tenis.

Se závodním tenisem začala jako žákyně ve věku deseti let. Prvním trenérem byl Wilbur Folsom, který jí přeorentoval držení rakety z levé ruky na pravou. Stala se výbornou hráčkou od základní čáry, se silným bekhendem a přesností úderů. Ve čtrnácti letech již vyhrála 56 za sebou jdoucích zápasů ve dvouhře a následující rok se stala nejmladší vítězkou juniorky na US Championships v historii.

V roce 1951, ve věku šestnácti let, pak vyhrála ženskou dvouhru na US Championships, když ve finále porazila Shirley Fryovou a stala se tak historicky nejmladší šampionkou tohoto grandslamu.

V sezóně 1953 začala trénovat s novým trenérem, kapitánem australského daviscupového družstva Harrym Hopmanem a jako první tenistka vůbec získala ve dvouhře všechny čtyři Grand Slamy během jedné tenisové sezóny. Ve finálových zápasech postupně porazila na Australian Championships Julii Sampsonovou Haywoodovou a Doris Hartovou na French Championships, Wimbledonu i US Championships. Na všech těchto čtyřech turnajích ztratila jen jeden set. Dalšími tenistkami, které tento výkon zopakovaly byly Američanka Margaret Courtová v roce 1970 a Němka Steffi Grafová v roce 1988.

V roce 1954 obhájila tituly na French championships a ve Wimbledonu. 20. července 1954 dva týdny po zisku třetího titulu v řadě na nejslavnějším turnaji světa došlo k nehodě, která pro ni znamenala konec krátké, ale vynikající tenisové kariéry. Při projížďce na koni se střetla s nákladním autem, které ji vážně poranilo pravou nohu. Svou kariéru byla nucena ukončit již v devatenácti letech.

Zvítězila na posledních devíti grandslamových turnajích ve dvouhře, do kterých nastoupila s 50 výhrami v řadě. V období 1951 až 1954 také startovala za americký tým ve Wightman Cupu, kde vyhrála všech sedm zápasů ve dvouhře.

Její výsledky z ní udělaly „miláčka amerických médií“ a jednu z nejpopulárnějších osobností. Třikrát v řadě se stala Nejlepší sportovkyní USA (1951, 1952, 1953). V roce 1955 se provdala za amerického olympionika v jezdectví Normana Brinkera. Z manželství se narodily dvě dcery. Rodina žila v Texasu, kde také manželé založili nadaci pro rozvoj tenisových talentů „Maureen Connolly Brinker Foundation“.

V roce 1966 jí byl diagnostikován karcinom žaludku. Po neúspěšné léčbě zemřela předčasně ve věku třiceti čtyřech let v texaském Dallasu 21. června 1969 a je pochovaná na hřbitově Sparkman-Hillcrest Memorial Park Cemetery v Dallasu.

Podle Johna Olliffa a Lance Tingaye z Daily Telegraphu a Daily Mailu byla v první desítce ženského tenisu v období 1951 až 1954, na 1. místě klasifikována pak v letech 1952, 1953 a 1954.[1] Na americkém žebříčku byla postavená na 1. místě v letech 1951 až 1953.[2]

Brinkerova základní škola v texaském Plano od 20. listopadu 1988 nese na její počest jméno tenistky.[3]

Její životní příběh byl zfilmován v televizním snímku Little Mo, ve kterém jí ztvárnila herečka Glynnis O'Connorová. Premiéra proběhla 5. září 1978 na stanici NBC.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maureen Connolly na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maureen Connollyová na Wikimedia Commons
• (anglicky) Maureen Connolly – Mezinárodní tenisová síň slávy
• (anglicky) Find-A-Grave profile for Maureen Connolly