Přezdívka

V historii představuje přezdívka předstupeň vlastních jmen, jak je známe dnes. Jména u přírodních národů, jako jsou severoameričtí indiáni mají dodnes charakter přezdívky. To platí i pro subsaharské Afričany, australské Aborigince, obyvatele Oceánie nebo Sibiře. Také arabská, indická, čínská nebo japonská jména mají často podobu stručné charakteristiky nebo tzv. omen nomen.

Mnohá současná jména vznikla původně jako přezdívka určité osoby – např. Petr (skála, kámen) byla původně pouze přezdívka apoštola Šimona, který ji dostal za svou pevnost, neochvějnost ve víře. Rovněž valná většina příjmení vznikla původně jako přezdívky, jimiž byli odlišováni např. nositelé stejného jména, žijící v jedné vesnici. Příjmení-přezdívky vznikaly jednak podle fyzického vzhledu podle vzhledu – (např. Malý, Tučný, Černý, Ryšavý aj.), podle charakterových vlastností (např. Líný, Kluge, Liška, Mazák). podle povolání (např. Kovář, Řezníček, Kadlec, Procházka), místa, kde žili nebo odkud se přistěhovali (např. Horák, Doležal, Zápotocký), podle podobnosti se zvířaty, stromy aj.

Na rozdíl od uměleckého pseudonymu, jejž si každý tvůrce obvykle vymýšlí sám o své svobodné vůli, přezdívky obvykle vymýšlejí a zavádějí lidé z okolí, a to někdy v dohodě s těmi, jichž se týkají, a jindy jsou dotčené osobě dokonce i vnuceny proti její vůli nebo používány bez jejího vědomí. Ve starších textech se nazývá tato přezdívka příslotek (Jedná se například o přezdívky, kterými děti ve škole označují své učitele nebo vězni své dozorce).

Zvláštní kategorií přezdívek či pseudonymů jsou krycí jména používaná při špionáži a v praxi tajných policií a tajných bezpečnostních služeb. Na rozdíl od všech oficiálních křestních jmen a příjmení osob bývají povětšinou přezdívky (jakož i pseudonymy a krycí jména) známy pouze omezenému okruhu osob. Mezi zvláštní přezdívky patří také tzv. indiánská jména (bojová jména) užívaná v hnutí woodcraft a dalších příbuzných spolcích.

Přezdívky používané v internetových diskusích, chatech a komunikačních programech (ICQ, Skype atd.) se někdy označují jako nick (z anglického nickname). Zde si však zpravidla svůj nick uživatelé Internetu určuji sami podle své vůle. Někdy mohou mít tzv. nicky obecnou podobu tzv. uživatelského jména v nějakém větším informačním systému.

Roli zčásti podobnou přezdívce mají v církvi řeholní jména, která lidem vstupujícím do řádu zpravidla vybírá jejich představený a která mají vyjádřit začátek nové životní etapy a (podobně jako křestní a biřmovací jména) vyjádřit patronát určitého světce. Podobná praxe je i v mnoha různých dalších náboženských, zájmových i jiných komunitách.

• Stupor mundi – římskoněmecký císař Fridrich II. Sicilský
• Poslední rytíř – římskoněmecký císař Maxmilián I. Habsburský
• Sissi – rakouská císařovna a předposlední česká královna Alžběta Bavorská
• Starý či Starej Procházka – rakouský císař František Josef I.
• Protentokrát – dobová přezdívka pro Protektorát Čechy a Morava
• Fronta na maso – hanlivá přezdívka Stalinova pomníku v Praze na Letné
• Jestřáb – Jaroslav Foglar
• Lanďák – Pavel Landovský (pěkný příklad na hypokoristikon, t.j. přezdívka odvozená z příjmení osoby)
• Dominátor – Dominik Hašek přezdívka českého hokejového brankáře, hypokoristikon

Přezdívky se nemusejí týkat jen jména konkrétní osoby, podobná označení existují i pro skupiny obyvatel, geografické útvary apod. – Perníkáři – obyvatelé města Pardubic, Taliáni – Italové, Země vycházejícího slunce – Japonsko, Večernice – Venuše.

• HANUŠKOVÁ, Petra. Přezdívky v českém skautingu. Brno, 2012 [cit. 12. 03. 2021]. 96 s. Bakalářská diplomová. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka. Vedoucí práce prof. PhDr. Jana Pleskalová CSc..

• pseudonym
• hypokoristikon
• křestní jméno
• příjmení
• uživatelské jméno
• řeholní jméno

• Slovníkové heslo přezdívka ve Wikislovníku
• Přezdívka v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)