Maurové
Maurové je historické označení obyvatel převážně arabského a berberského původu z muslimských oblastí severní Afriky (Maghrebu) a Pyrenejského poloostrova.
Maurové obývali území Sahary – Mauretánii, Mali, Maroko, Alžírsko, část Nigeru, Čadu, Libyi, ale i Gibraltar, Baleáry a Sicílii. Od 8. do 15. století ovládali území Al-Andalus – jižní Španělsko a Portugalsko. Toto období bojů křesťanů s maury je známé jako reconquista – „znovudobývání“ Pyrenejského poloostrova.
Název Maurové (latinsky Mauri) je antického původu, z řeckého pojmenování Mauros berberských kmenů a jejich země Mauritánie – dnes název jednoho ze severoafrických států.[1]
Způsob života
Maurský život velmi ovlivňovalo jejich náboženství – islám. Maurové se živili hlavně jako pastevci a obchodníci.
Architektura
Maurové měli také vlastní architektonický styl – maurský sloh. Ten byl příbuzný tomu islámskému, zároveň ale přejímal některé prvky z evropské architektury. Jsou pro něj charakteristické podkovovité členěné, až pruhované oblouky. Známým příkladem je komplex Alhambra.