Matyáš Kalina z Jäthensteinu

Matyáš Kalina z Jäthensteinu, též z Jaetenštejnu či z Jähensteinu (10. leden 1772 České Budějovice[1] – 6. leden 1848 Zvíkovec[2]) byl český právník a archeolog, děkan právnické fakulty UK a autor prvního systematického soupisu a mapy archeologických památek na území Čech.[3]

Rytíř, univ. profesor JUDr.
Matyáš Kalina z Jäthensteinu
Matyáš Kalina z Jäthensteinu
Narození10. ledna 1772
České Budějovice
České království České království
Úmrtí6. ledna 1848 (ve věku 75 let)
Zvíkovec
Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolánípedagog, spisovatel, archeolog, entomolog, historik, právník a učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se do významné budějovické měšťanské rodiny. Jeho otec byl městským radním, který si svůj přídomek „Jäthenstein“ odvodil od rodného příjmení své ženy (Jäthová). Používal jej pak i Matyáš. Ten po budějovickém gymnáziu vystudoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a práva. Na právnické fakultě potom v letech 1800–1802 přednášel a roku 1819 zde také zastával funkci děkana. Až do roku 1845 byl zemským advokátem. Od roku 1818 byl členem Královské české společnosti nauk, kde zastával čelné funkce (vykonával funkci ředitele a v letech 1831–1839 byl jejím sekretářem), a od roku 1834 též členem Společnosti Národního muzea a jejího Archeologického sboru. Česky však příliš neuměl. Své statky Zvíkovec u Křivoklátu a Suchdol u Sedlčan spravoval v duchu pokrokových osvícenských metod. O hospodaření napsal také pojednání pro c. a k. Patriotickou hospodářskou společnost, jíž byl činným členem. Zabýval se mj. životem českého ekonoma Michaela Seidla (1767-1842). Byl také jmenován konzistorním radou arcibiskupa Leopolda Chlumčanského a jako správce jeho závěti byl zřizovatelem prvních reálných škol v Čechách. Roku 1836 byl během královské korunovace pasován na rytíře[3] a o dva roky později se stal členem českého zemského sněmu.[4]

Archeologická činnost

O archeologii přednášel ve společnosti nauk již od roku 1818, ale nejvíce se jí věnoval v první polovině 30. let. Roku 1835 objevil ve sklepě pražského novoměstského domu čp.800/II na Koňském trhu první pravěkou keramickou nádobu. Dále kopal na domnělých pohanských návrších v pražském okolí. Výsledky pak shrnul v knize Böhmens heidnische Opferplätze z roku 1836, doplněné o archeologickou mapu Čech. Jde o první knihu věnovanou české archeologii. Prováděl také další výkopy ve Slaném, v Hradišti nad Březinou, v Libušíně a v Češově a zkoumal i mohyly u Břas. Při archeologických průzkumech spolupracoval se zvíkoveckým farářem, svým přítelem Václavem Krolmusem. Připravovaná kniha o hradištích v Čechách, ke které shromažďoval materiál, se měla stát prvním monotematickým zpracováním archeologických lokalit v Čechách. K její realizaci se však již nedostal, protože 6. ledna 1848 na svém statku ve Zvíkovci u Rokycan zemřel. V archeologické praxi se jako první pokoušel o využití chemie k interpretaci nálezů. Vytvořil archeologickou sbírku, která po jeho smrti rozšířila sbírku Národního muzea.[3]

Přírodověda a zdravověda

Kromě archeologie se věnoval v širokém osvícenském záběru také přírodním vědám, například napsal pojednání o zdravé výživě a prospěšnosti brambor, o hospodářském významu pěstování bource morušového pro výrobu hedvábí v Čechách, nebo o počátcích karlovarského lázeňství.

Rodina Kalinů měla rodinnou hrobku na Olšanských hřbitovech, hrob II-8, a podle Jeronyma Lányho zde měl být pohřben i Matyáš,[5] nejspíš je ale pohřben na hřbitově ve Zvíkovci.[6]

Dílo
  • Nachrichten über böhmische Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen bisher nicht bearbeitet sind : als Materialien für ein Lexikon böhmischer Schriftsteller und Gelehrten. Prag 1819-1827
  • Carlsbad avant et sous Charles IV, Prague 1835
  • Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer, Praha, 1836
  • Der weiße Maulbeerbaum und die auf ihn begründete Seidenzucht: für die meisten Gegenden Böhmens als eine reichliche Rente für den Grundbesitzer, als ein neuer ausgiebiger Erwerbszweig für den unbefelderten Landmann und Städter betrachtet. Praha 1836
  • Einige wohlfeile und dabei gesunde Nahrungsmittel, welche bei der im heurigen Jahre in Böhmen unausgiebigen Kartoffel-Ernte Berücksichtigung verdienen. Prag 1843

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8. S. 274.
  4. -ms-. Po Olšanských hřbitovech. Prokopské listy. Květen 2007, čís. 172, s. 8. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  5. Szabo, Miloš. Pražské hřbitovy: Olšanské hřbitovy I. & II. Praha 2010. ISBN 978-80-7277-442-5. S. 149-150.
  6. https://www.zvikovec.cz/historie%2Dmestyse/d-1002/p1=1121

Literatura
  • SKLENÁŘ, Karel: Počátky české archeologie v díle Matyáše Kaliny z Jähensteinu in Sborník Národního Muzea 30, 1976, s. 1-136
  • SKLENÁŘ, Karel: Archeologie a pohanský věk Praha 2000, s. 167-181

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.