Matej Metod Bella
Matej Metod Bella, uváděn též jako Methoděj nebo Metoděj (7. prosince 1869 Kostolné[1][2] – 26. listopadu 1946 Čereňany[1][2]), byl slovenský evangelický kněz, právník a československý politik; poslanec Revolučního národního shromáždění.
JUDr. Matej Metod Bella | |
---|---|
Poslanec Uherského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1910 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | SNS SNaRS RSZML |
Narození | 7. prosince 1869 Kostolné Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. listopadu 1946 (ve věku 76 let) Čereňany |
Alma mater | Budapešťská univerzita |
Profese | bankéř, politik, kněz a právník |
Commons | Matej Metod Bella |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Matej Metod Bella se narodil jako syn publicisty Jána Pravdoľuba Belly a jeho manželky Anny rozené Fábryové. Studoval na gymnáziích v Békešské Čabě a Sarvaši, poté se věnoval studiu teologie v Prešpurku, Šoproni a Lipsku. Působil jako farář v Liptovském Trnovci (1894-1912), kde v roce 1905 založil čtenářský spolek, a následně v Ružomberku (od roku 1912). Při zaměstnání vystudoval ještě práva na Budapešťské univerzitě a v roce 1912 získal titul doktora práv.
V první dekádě 20. století patřil mezi nově nastupující politiky Slovenské národní strany. Ve volbách do Uherského sněmu roku 1906 byl jedním ze sedmi etnických Slováků, kteří získali mandát,[3][4] a poslancem zůstal až do roku 1910. V době zániku Rakouska-Uherska se zúčastnil budapešťských porad o vytvoření Slovenské národní rady a v roce 1918 se stal členem jejího výkonného výboru. Byl signatářem Martinské deklarace.
V letech 1918-1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění[5] za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů).[6] Vykonával funkci místopředsedy parlamentu. Roku 1919 na členství v tomto zákonodárném sboru rezignoval a nahradil ho Matúš Dula.[7]
V letech 1919–1928 byl županem bratislavské župy. Za první republiky se přiklonil k Milanu Hodžovi, který patřil mezi hlavní postavy Slovenské národní a rolnické strany, později politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu. Právě Hodža se zasadil o Bellovo jmenování předsedou Zemědělské rady pro Slovensko v roce 1928. Tuto funkci zastával až do roku 1938.[8]
Od roku 1930 působil také jako zástupce Slovenska v Národní bance československé, kde nahradil Ľudovíta Medveckého. Coby jediný zástupce Slovenska v bankovní radě vykonával dozor nad její filiálkou v Bratislavě.[2]
V roce 1938 odešel na odpočinek na svůj statek v Čereňanech, který získal v rámci pozemkové reformy.
Odkazy
Reference
- MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-05]. S. 373. Dostupné online. (slovensky)
- Bella Matej Metod [online]. nbs.sk [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-06. (slovensky)
- kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 521, 525. (česky)
- kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 360. (česky)
- Methoděj Bella [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky)
- jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky)
- Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 79. (česky)
- HANULA, Matej: Poslanec Jozef Bránecký (1878–1941), roľník vo vedení roľníckej strany, In: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 24.–25. května 2006, STUDIE SLOVÁCKÉHO MUZEA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 11/2006, s. 153-159. [online]. slovackemuzeum.cz [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (slovensky)