Martin de Porres

Svatý Martin de Porres, zvaný též Martin od lásky,[1] (9. prosinec 1579 Lima (Peru) – 3. listopadu 1639 tamtéž) byl peruánský mulat, řeholník a světec.

Svatý
Martin de Porres, O.P.
Svatý Martin de Porres
řeholník
Datum narození9. prosince 1579
Místo narozeníLima, Peru
Datum úmrtí3. listopadu 1639
Místo úmrtíLima, Peru
Svátek3.11.
Blahořečen29. října 1837, Řehoř XVI.
Svatořečen6. května 1962, Jan XXIII.
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributykoště, pes

Život

San Martin de Porres

Narodil se jako nemanželský syn španělského šlechtice Dona Juana de Porres (původem z Burgosu) a jeho černošské otrokyně Anny Velásquez, po které zdědil barvu pleti, stejně jako jeho mladší sestra Juana (narozená roku 1581). Otec jim daroval svobodu, ale odmítl se o ně starat. Děti byly odkázány jen na svou matku, která se živila jako pradlena, vyrostly v bídě. Martin absolvoval jen dvě třídy obecné školy. Asi roku 1586 se začal učit lazebníkem a ranhojičem. Podle tehdejšího zákona míšenci nesměli vstupovat do řeholních řádů. Martin navštěvoval bratrstvo svatého růžence a ve věku 15 let roku 1595 směl vstoupit do dominikánského kláštera v Limě pouze jako laický bratr. Asi roku 1601 založil při klášteře sirotčinec a dětský špitál. Pečoval o děti bezprizorné, nemocné, postižené morem a chudé, bez ohledu na jejich rasu či barvu pleti. Žil přísně asketicky, byl vegetarián. Proslul zázračnými schopnostmi léčitelství, levitace a bilokace. Do konce života trpěl pocitem sociálního vyloučení a méněcennosti.[2] Zřídil i útulek pro psy a kočky. Při ošetřování nemocných se nakazil a zemřel na tyfus.[3]

Úcta

Blahořečen byl v roce 1837 jako první jihoamerický mulat v římsko-katolickém světě. V roce 1962 byl kanonizován. Katolická církev, anglikánská církev i luteráni slaví jeho svátek 3. listopadu. Je pohřben v dominikánském chrámu Santo Domingo v Limě, kde je jeho hrob střediskem kultu. Oltáře zasvěcené sv. Martinovi de Porres mají dominikánské kostely po celém světě, např. chrám Santa Maria sopra Minerva v Římě, socha sv. Martina je také u pražských dominikánů v kostele sv. Jiljí.

Patrocinium

Je patronem sociální spravedlnosti, rasové harmonie, patronem města Lima, peruánských námořníků, vietnamské diecéze Diloxi, obyvatel povodí Mississippi, patronem léčitelů, kadeřníků a lazebníků, charitních a sociálních zařízení (například v Pavii, útulků pro domácí zvířata.

Ikonografie

Bývá zobrazován jako řeholní bratr s křížem v ruce, se řetězy a důtkami flagelanta, obklopen dětmi, domácími zvířaty včetně myší, často v nemocničním pokoji.

Odkazy

Reference

  1. Světci k nám hovoří... – sv. Martin de Porres
  2. RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. Praha: Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-343-X. S. 401–402.
  3. Data a údaje uváděné v Ravikově knížce, citovaní v poznámce 1, jsou vesměs chybné a byly opraveny podle LCI, citovaného v literatuře.

Literatura

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, Wolfgang Braunfels (ed.), Band 7, Herder Basel-Freiburg-Rom-Wien 1992, s. 571.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.