Martin Středa

Martin Středa byl synem Martina, městského radního v Hlivicích, (dnešní polská část Slezska). Jeho matka Barbora byla sestra Jiřího Polenty ze Sudetu[1] [2] Učil se v hlivické farní škole, a pak ve škole v Horním Hlohově. Po požáru Hlivic v roce 1601 rodina Středových zchudla.

V roce 1605 Středa začal studovat v katolickém semináři sv. Václava v Praze. O tři roky později (1608) vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze, odkud byl poslán na noviciát do Brna. Tam začal teologické a filozofické studie; studoval také v Praze.

Po čtyřech letech nastoupil úřad děkana pražské filozofické fakulty. V letech 1626–1627 byl profesorem jezuitského kolegia v Nise a v letech 1628–1629 byl rektorem jezuitského kolegia v Brně. Výsledkem jeho vědecké práce byl doktorát z filozofie (1622) a teologie (1635) na Karlově univerzitě v Praze.

V roce 1645, jako katecheta české jezuitské provincie, se účastnil obrany Brna, které bylo od května do srpna toho roku obléhané Švédy (švédsko-německo-sedmihradským vojskem Lennarta Torstensona). Páter Martin Středa zemřel v noci z 25. na 26. srpna v roce 1649 v Brně. Jeho ostatky odpočívají v prosklené rakvi v kryptě jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Jeho svátek: ctihodný Martin Středa je 26. srpna, v den jeho smrti (viz Liturgický kalendář římskokatolické církve pro území České republiky).

Podle historických pramenů[3] byl Martin Středa už za svého života považován za svatého. Legenda praví, že Martinovi se měla během modlitby zjevit Panna Maria a slíbit mu, že pokud se bude město Brno držet Boha, nebude dobyto švédskými vojsky. Legenda dále hovoří o splnění Martinova proroctví zázračnou ochranou Panny Marie v podobě obrazu Madony Svatotomské (byl tehdy v kostele sv. Tomáše apoštola, po přestěhování augustiniánů na Staré Brno přemístěn do tamní baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kde je dodnes /srpen 2020/).

Martin také předpovídal s neobyčejnou přesností jednotlivé útoky během obléhání. Je uváděno, že poslední dělová koule, vypálená během obléhání města Brna v roce 1645, jehož se Martin Středa aktivně účastnil jak jako obránce, tak i modlitbami, dopadla k jeho nohám a zůstala nehybně ležet.

Říkalo se o něm, že je anděl a pro jeho vlastnosti si jej hluboce vážili i císařové, Ferdinand III. a Leopold I.[4] Po smrti byl otec Martin pohřben v kryptě v jezuitském kostele.

Císařský vojevůdce polní maršálek Louis Raduit de Souches měl údajně obrázek Martina Středy ve své soukromé kapli v Jevišovicích k soukromé úctě. Podle vlastních vzpomínek právě Martinovi Středovi vděčil za své obrácení na katolickou víru. Městská rada města Brna se rozhodla v roce 1671 sepsat list, ve kterém vypsala zásluhy otce Martina, aby byla památka na něj uchovávána ve městě do budoucnosti.

Při otevření hrobu v roce 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy shodné s dobovými portréty. Každý měsíc je v den jeho úmrtí (26. srpna) slavena mše na jeho památku.

Od roku 1978 se na jeho počest koná branný závod „Závod Martina Středy“. Zkratka ZMS byla z důvodů utajení vydávána (za komunistického režimu) za „Závod mladých svazarmovců“[5]. V roce 1995 se o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, tedy 15. srpna, začala konat každoročně oslava Dne Brna. V jejím rámci je připomínán při mších svatých a dalších akcích Martin Středa, jeho působení v Brně a hlavně zásadní role při obléhání Brna (květen–srpen 1645). Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované duchovní centrum v Brně-Lesná.

Dne 11. listopadu 2009 byl v bývalém jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie (kde je pohřben) slavnostně instalován nový zvon Martin Středa. Ten při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Benedikt XVI. Dne 27. ledna 2012 byla v Mahenově divadle) uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská.[6] Její děj popisuje obléhání Brna v roce 1645. Významnou postavou v ní je i Martin Středa.

K odkazu ct. P. Martina Středy se v r. 2018 přihlásil Spolek Stredonius, když se v témže roce pokusil soudní cestou zabránit konání blasfemického divadelního představení „Naše násilí a vaše násilí“ režiséra Olivera Frljiće v Brně.[7]

Odhalení sochy pátera Martina Středy

U kostela Nanebevzetí Panny Marie na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova byla 15. srpna 2020 odhalena socha Martina Středy.[8] Jezuitský řád připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu[9].

Jeho Excelence Vojtěch Cikrle dále usiluje o Středovo blahořečení.[10]