Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)

Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v brněnské městské části části Brno-střed na katastrálním území Města Brna. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Brně-městě
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici
Místo
StátČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-město
Obecměsto Brno
Souřadnice49°11′48,33″ s. š., 16°36′36,36″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická církev
UžíváníŘímskokatolická duchovní správa u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno
Současný majitelŘímskokatolická duchovní správa u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno
Datum posvěcení1598
Architektonický popis
ArchitektGiorgio Gialdi 1598-1602
přestavba - J. K. Erna 1662-68
Stavební slohbaroko
Výstavba1598–1602
Další informace
UliceBeethovenova, Jezuitská a Mozartova
Kód památky37687/7-71 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ve středověku se na tomto místě nacházel ženský klášter, který byl podle první abatyše jemnován jako herburský klášter s kostelem Panny Marie. Fungoval až do roku 1578, kdy byl předán jezuitům.[2] Ti z areálu vytvořili jezuitskou kolej a začali komplex přestavovat. V roce 1599 zahájili stavbu nového kostela Nanebevzetí Panny Marie[3] v manýristickém slohu a o čtyři roky později byl vysvěcen.

V letech 1662 až 1668 jezuité, kteří tehdy působili, nechali kostel znovu přestavět podle projektu Jana Křtitele Erny. V letech 1732-33 kostel upravoval jiný významný brněnský architekt Mořic Grimm[4], poté byl ještě upravován interiér.

Jezuité kostel i kolej opustili po zrušení řádu v roce 1773, poté sloužil jako kasárna a kostel jako kostel vojenský.

V roce 1904 byl celý areál jezuitské koleje zbořen a ušetřen zůstal pouze sám chrám. Podobně jako mnoho dalších brněnských kostelů, i tento byl při bombardování města za druhé světové války vážně poškozen.[5] V průběhu dalších let byl však znovu opraven.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 3 500 000 Kč.[6]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2001 2002 2003 2004
částka 1 000 700 800 1 000

Interiér

Hlavní oltář

Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1735 od Felixe Antona Schefflera a kopie obrazu Panny Marie z římské baziliky Panny Marie Sněžné. Podle tradice jej zdejší koleji daroval řádový generál sv. František Borgiáš[7]. Stejný malíř je i autorem obrazů na bočních oltářích, které pocházejí z roku 1740[7]

Kazatelna

Barokní kazatelna z roku 1743 se sochou sv. Salvátora na vrcholu je bohatě zdobena reliéfy. Na protilehlé straně se nachází podobně řešený zděný útvar, který tvoří nástavec pro oltář s gotickou dřevořezbou ukřižovaného Krista.

Betlém

Po náletu v listopadu 1944 byl kostel vážně poškozen a to včetně jeho vybavení. V letech 1945 až 1952 byl kostel rekonstruován, z této doby také pochází současný betlém. Tvoří jej dekorativní pozadí, doplněné malovaným obrazem krajiny. Sádrové figury, které darovali jednotliví farníci, znázorňují Svatou rodinu, pastýře a Tři krále. Původně byl součástí betléma větší počet figur, některé však byly na počátku 21. století odcizeny.[8]

Sakristie

V roce 2015 vznikl společný projekt Vyšší odborné školy restaurátorské a mnichovského Goering Institutu, který má za cíl restaurovat sakristii kostela.[9] Během této opravy budou restaurovány i fresky a podlaha.[10]

Krypta

V kryptě spočívají ostatky P. Martina Středy, rektora zdejší jezuitské koleje, významné postavy období Třicetileté války v Brně, který zemřel v pověsti svatosti a o jehož blahořečení se snaží diecéze a jezuitský řád

Varhany

V kostele se nacházejí třímanuálové varhany firmy Mathis, které byly postaveny roku 2014.

Galerie

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-22]. Identifikátor záznamu 149615 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
  4. KUČA, KAREL. Památky Brna. [s.l.]: Odbor Kultury Úřadu Města Brna OCLC 180559988 S. 47.
  5. Obnova Jesuitského kostela v Brně ohrožena. Národní obroda. 1946-01-25, roč. 2, čís. 21, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-14].
  6. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
  7. SAMEK, BOHUMIL. Umělecké památky Moravy a Slezska. [s.l.]: Academia OCLC 624411422 S. 201.
  8. Informace o betlému [online]. krestanskevanoce.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13.
  9. Projekt: Restaurování mobiliáře ze zákristie kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně [online]. www.ssudbrno.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
  10. NEČASOVÁ, Hana; KOŽELUHOVÁ, Dagmar. Čeští a němečtí studenti se podílí na záchraně barokního mobiliáře [online]. www.propamatky.info, 2015-10-23 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 26-29.
  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.