Lesná (Brno)

Lesná je městská čtvrť na severu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 2,58 km². Území pozdější Lesné bylo k Brnu připojeno v roce 1919. Lesná je od 24. listopadu 1990 součástí samosprávné městské části Brno-sever. Žije zde přes 16 000 obyvatel.

Lesná
Pohled na severní část Lesné
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-sever
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°13′43″ s. š., 16°37′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 152 (2011)[1]
Katastrální územíLesná (2,58 km²)
Nadmořská výška270 m n. m.
PSČ638 00, 612 00
Počet domů852 (2011)[1]
Lesná
Další údaje
Kód části obce411710
Kód k. ú.610887
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přestože většinu čtvrti tvoří panelové sídliště, nacházejí se zde také rodinné domy. Zdejší sídliště, které bylo vybudováno v průběhu 60. a 70. let 20. století, je označována za nejzdařilejší brněnské sídliště. Díky zdejší zeleni se tato čtvrť řadí mezi nejatraktivnější části Brna a je přirovnávána k finské Tapiole u Helsinek.

Charakteristika

Podstatnou většinu čtvrtě tvoří panelové sídliště, postavené na mírném svahu nad silnicí spojující Královo Pole a Husovice a nad železniční tratí Brno – Havlíčkův Brod. Mezi jednotlivými domy se nachází množství zeleně. Sídlištěm prochází okružní komunikace (ulice Okružní a Seifertova), ve středu sídliště se nachází hluboká zalesněná Čertova rokle, v níž se nachází amfiteátr,[2] který však již delší dobu není využíván pro koncertní účely. Na západě na hranici se sousedním katastrálním území Sadová se nachází zalesněné údolí "U Antoníčka", v němž se (na parcelách, které však již nepatří k Lesné, ale k Sadové a tím současně k městské části Brno-Královo Pole) nacházejí kaplička sv. Antoníčka se studánkou „U Antoníčka“.

V místě dnešního sídliště se nacházelo několik roklí, které byly většinou zasypány, zůstala pouze Čertova rokle. Zasypané rokle ale způsobily popraskání některých budov, které stojí nad nimi, například obchod v Loosově ulici.

Díky zdařilému urbanistickému rozložení sídliště bylo roku 2004 navrženo, aby se Lesná stala městskou památkovou zónou, která by tento celek uchránila před další nekontrolovanou výstavbou.[3]

Další domovní komplexy

Vedle vlastního sídliště Lesná se na katastru Lesné nacházejí tyto další samostatné komplexy:

  • původně královopolská Divišova čtvrť, ležící na jihozápadním okraji katastru Lesné a vzniklá původně jako nouzová kolonie ve 20. a 30. letech 20. století.
  • komplex bytových domů na severovýchodě Lesné s ulicemi Kupkova, Plachtova, Šalounova a Španielova (tato oblast původně náležela ke katastrálnímu území Obřany).
  • skupina řadových rodinných domů na východní straně Seifertovy ulice (severní část, na jihu ohraničená jižní hranicí parcely č. 912/15, náležela ke katastrálnímu území Obřany, jižní část ke katastrálnímu území Husovice), jimž se dodnes říká „Kamčatka“
  • sídliště „Barvy“, ležící východně od Soběšické ulice
  • původně husovická „Čtvrť Nade mlýnem“, zahrnující rodinnou zástavbu v ulicích Holubova, Soběšická, Studená a Vyhlídka;.
  • bytový komplex Majdalenky I., rozkládající se na severu Lesné mezi ulicemi Okružní a Majdalenky
  • bytový komplex Nové Majdalenky, rozkládající se severně od komplexu Majdalenky I.

V současné době probíhá výstavba bytového komplexu Nové Majdalenky a rekonstrukce stávající zástavby (oprava chodníků, veřejného osvětlení, zateplování domů).

Obchody

Obyvatelé Lesné mají k dispozici čtyři nákupní střediska: v severní části sídliště nedaleko bytového komplexu Majdalenky supermarket Billa, v jižní části Lesné pak Albert, Lidl a Penny Market.

Doprava

Dopravní spojení je poměrně dobré, dvě tramvajové linky č. 7 a 9 jedou téměř do centra sídliště. Výhledově se uvažuje o prodloužení linky č. 5 ze Štefánikovy čtvrti do stávající smyčky Čertova rokle a na sever do zastávky Haškova. V souvislosti s dlouhodobou výlukou v ulici Milady Horákové došlo ke mnoha změnám ve vedení autobusových linek na Lesné. Obsluhu východní části sídliště zajišťuje linka 46, jedoucí po trase: Haškova – ul. Seifertova – Štefánikova čtvrť – Lesnická – Erbenova. V pracovní špičce jsou zavedeny expresní spoje, které ve směru na Lesnickou jedou přímo ze zastávky Lesná nádraží do zastávky Lesnická. Odtud vůz pokračuje zpět na Haškovu. Obsluhu západní části Lesné zajišťuje linka 57 po trase: Tomkovo nám. – Štefánikova čtvrť – Halasovo nám. – ul. Okružní – Haškova (– Soběšice – Útěchov – Vranov). Z části Lesnou obsluhuje také vozíčkářská linka 81, jedoucí po trase: Štefánikova čtvrť – Halasovo nám. – Kr. Pole, nádraží a dále směr Česká. Tato linka však není určena k běžné denní přepravě, je totiž uzpůsobena pro provoz vozíčkářů a lidí s omezenou možností pohybu, navíc její interval činí 2 hodiny. Na Lesnou dále zajíždí okružní linky 44 a 84 a nově se k nim ve špičkách přidala i linka 53. V noci zajišťuje obsluhu autobusová linka N92, která je vedena v úseku Halasovo náměstí – Haškova – Blažkova – Štefánikova čtvrt – Hlavní nádraží, kde je zajištěn přestup na ostatní noční linky. Od 15. prosince 2006 je v provozu nová vlaková zastávka Lesná – nádraží, na které zastavují vlaky linky S3 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jestliže vlak není opožděn, je to nejrychlejší možná cesta na brněnské Hlavní nádraží.

Historický přehled

Moderní Lesná se rozkládá na pozemcích, jež až do 60. let náležely ke katastrálním územím Královo Pole (přibližně polovina katastru Lesné na západě), Husovice (necelá východní polovina a sever Lesné) a Obřany (severovýchodní okrajová část katastru Lesné na východní straně Seifertovy ulice a Kupkova ulice s okolím). Hranice mezi královopolskou a husovickou částí probíhala západně od Čertovy rokle. Od roku 1909 bylo v prostoru dnešního sídliště vojenské cvičiště. Po roce 1925 začala na jihozápadě dnešního katastru Lesné vznikat jako nouzová kolonie Divišova čtvrť. Ve stejné době vznikla na východě dnešní Lesné „Čtvrť Nade Mlýnem“, jež byla od 60. let rozšiřována. Mezi těmito sídelními celky bylo v letech 19621973 podle projektu Viktora Rudiše, Ivana Veselého a Františka Zounka postaveno na „zeleném drnu“ nové panelové sídliště Lesná. Původně se podle polohy za železniční tratí nazývalo „Za Tišnovkou“, ale 24. března 1963 získalo svůj dnešní název. V celém sídlišti se uskutečnila rozsáhlá výsadba zeleně. Jako důsledek radikální druhé katastrální reformy Brna z let 19661969 vzniklo roku 1969 nové katastrální území Lesná. Počátkem 70. let vznikla na východní straně Seifertovy ulice skupina rodinných domů, jihovýchodně od nich vzniklo menší nízkopodlažní sídliště Barvy. V roce 1976 byla na jihu Lesné u silnice v Okružní ulici postavena podle projektu Viktora Rudiše v akci „Z“ sportovní hala s bazénem a tělocvičnou. V dubnu 1997[4] se započalo podle projektu Ing. arch. Miroslava Kolofíka s výstavbou moderního bytového komplexu Majdalenky I. na severu Lesné při severní straně Okružní ulice, dokončeného v prosinci roku 2000.[5] V dalších letech vznikl severně od něj bytový komplex Nové Majdalenky, který na předchozí volně navazuje.

V letech 2017–2020 byl v ulici Nezvalově postaven kostel blahoslavené Marie Restituty.[6]

Vývoj administrativní příslušnosti

Do roku 1919 byly části dnešní Lesné součástí obce Obřany a měst Husovic a Králova Pole. 16. dubna 1919 byly tyto tři obce připojeny k Brnu, do roku 1939 v nich však působily zastupitelské orgány (místní výbory) s omezenými kompetencemi. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly tyto orgány rozpuštěny a místo nich zde působily jen místní úřadovny. Po osvobození Brna vznikly roku 1945 v těchto třech bývalých obcích MNV, které zde působily do 31. prosince 1946. Od 1. ledna 1947 do roku 1949 bylo území dnešní Lesné součástí městských obvodů Brno IV. (část patřící ke k.ú. Královo Pole) a Brno V. (části patřící ke k.ú. Husovice a Obřany). V letech 1949–1954 bylo území dnešní Lesné součástí městských obvodů Brno VII. (část patřící ke k.ú. Královo Pole) a Brno VIII. (části patřící ke k.ú. Husovice a Obřany). V letech 1954–1957 území dnešní Lesné součástí městských obvodů Brno V. (část patřící ke k.ú. Královo Pole) a Brno III. (části patřící ke k.ú. Husovice a Obřany). V letech 1957–1960 bylo území dnešní Lesné součástí městských obvodů Brno V. (část patřící ke k.ú. Královo Pole), Brno III. (část patřící ke k.ú. Husovice) a Brno XIII-Maloměřice (část patřící ke k.ú. Obřany). V letech 1960–1971 bylo území dnešní Lesné součástí obvodů Brno V. (část patřící do roku 1968 ke k.ú. Královo Pole), Brno III. (část patřící do roku 1968 ke k.ú. Husovice) a Maloměřice (část patřící do roku 1968 ke k.ú. Obřany). Od 28. října 1971 do roku 1976 bylo území dnešní Lesné součástí městských obvodů Brno V. (ZSJ Divišova čtvrť) a Brno III. (zbytek Lesné). Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 bylo celé k.ú. Lesná součástí městského obvodu Brno III.. Od 24. listopadu 1990 je celé k.ú. Lesná součástí moderní samosprávné městské části Brno-sever.

Farnost

Podrobnější informace naleznete v článku Římskokatolická farnost Brno-Lesná.

V jižní části Lesné v Nezvalově ulici, poblíž konečné tramvaje, byl postaven začátkem 21. století objekt komunitního centra Martina Středy a Marie Restituty, které je střediskem zdejší farnosti.[7] Kostel blahoslavené Marie Restituty byl v sousedství areálu realizován v letech 2017–2020.[6]

Sport

V roce 1957 byla založena Tělovýchovná jednota Start Brno, která provozuje 8 sportovních odvětví (fotbal, florbal, dráhový golf (minigolf), lukostřelba, nohejbal, turistika, lyžování a tenis).

Panorama

Pohled na sídliště Lesná

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amfiteátr v čertově rokli
  3. Lesná jako památková zóna [online]. Majdalenky, o.s., 10.11.2009 [cit. 2010-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-06.
  4. Majdalenky [online]. PSJ Invest [cit. 2010-06-20]. Dostupné online.
  5. Bytový projekt Majdalenky, Brno - Lesná [online]. PSJ Holding [cit. 2010-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-01.
  6. ton. Nový kostel v brněnské Lesné čeká na požehnání. Věřící se za něj modlili desítky let [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-09-12 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
  7. Duchovní centrum

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.