Markéta z Connaughtu, vévodkyně ze Skåne

Margareta z Connaughtu, plným jménem anglicky Margaret Victoria Charlotte Augusta Norah Saxe-Coburg and Gotha, Princess of Connaught and Strathearn, krátce Margareta of Connaught (15. ledna 1882, Bagshot Park, Surrey1. května 1920, Stockholm, Švédsko) byla anglická a švédská princezna.

Margareta z Connaughtu
švédská korunní princezna, vévodkyně ze Skåne
ManželGustav Adolf Švédský
Úplné jménoMargaret Victoria Charlotte Augusta Norah
Narození15. ledna 1882
Bagshot Park, Surrey
Úmrtí1. května 1920 (ve věku 38 let)
Stockholm
PotomciGustav Adolf
Sigvard
Ingrid
Bertil
Karel Jan
DynastieKoburkové
OtecArtur Sasko-Koburský
MatkaLuisa Markéta Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Princezna Margareta (1910).

Biografie

Původ a mládí

Narodila se jako nejstarší ze tří dětí Artura, vévody z Connaughtu a Strathearnu, třetího syna britské královny Viktorie, a jeho manželky, pruské princezny Luisy Markéty. Dívce doma říkali Daisy. Po narození obdržela titul Její královská výsost princezna Margareta z Connaughtu, který nosila až do své svatby. Princezna Margareta byla pokřtěna 11. března roku 1882 v soukromé kapli na hradě Windsor.

Jejími kmotry byli:

Biřmována byla v téže kapli v březnu roku 1898 ve věku 16 let.

Švédský korunní pár v roce 1907.

Manželství, potomci

Margareta a její sestra Patricie byly považovány za nejkrásnější princezny v Evropě. Jejich strýc, král Eduard VII., je chtěl provdat za některého z evropských králů nebo korunních princů. Rodina Connaught tedy odcestovala v lednu 1905 do Portugalska, kde královský pár (Karel I. Portugalský a Marie Amélie Orleánská) měl dva syny ve vhodném věku, kteří přicházeli v úvahu jako vhodní kandidáti ženitby, a to korunního prince Ludvíka Filipa a jeho mladšího bratra prince Manuela (1889–1932, pozdější portugalský král Manuel II.). Poté rodina odcestovala do Španělska, kde byla přijata mladým králem Alfonsem XIII. Ani na jednom dvoře se jejich očekávání nenaplnila a rodina Connaught pokračovala ve své cestě dál do Egypta a Súdánu. V Káhiře se setkali se švédským vévodou ze Skåne, princem Gustavem Adolfem, synem nástupce švédského krále Gustava V. (pozdějším švédským králem Gustavem VI. Adolfem), který zde byl na studijní cestě k hrobkám faraónů. Mezi ním a Margaretou vznikla láska na první pohled. Její rodiče byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.

Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem – korunním princem.

Manželé dostali jako svatební dar zámek Sofiero u Helsingborgu. Margareta, vášnivá zahradnice, se věnovala péči a přetváření zámeckých zahrad. Byla rovněž milovnice umění, aktivně se věnovala malování a fotografování.

Princezna Margareta s manželem a dětmi.

Jejich manželství je popisováno jako šťastné; nepochybně i proto se záhy rodina rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí – čtyři syny a jednu dceru:

Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Margareta babičkou současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i babičkou současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.

Smrt

Zemřela nečekaně ve svých 38 letech 1. května roku 1920 v důsledku zhoubné infekce (celkové sepse, otravy krve), která ji zachvátila po operaci vyvolané zánětem středního ucha. Když zemřela, byla v osmém měsíci těhotenství se svým šestým dítětem; to zemřelo spolu s ní. Nešťastná událost otřásla celým Švédskem.

Pohřbena byla ve stockholmské katedrále. Již před svou smrtí však ve své závěti stanovila, že nechce být pochována v žádném kostele. V roce 1922 byly tedy její ostatky převezeny na královský hřbitov v Haga v blízkosti Stockholmu, na místo, které si ona a její manžel vybrali za místo svého posledního odpočinku. Margareta byla první, kdo zde byl pohřben.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Artur Sasko-Koburský
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
Královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
Margareta z Connaughtu
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Karel Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Fridrich Karel Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
Luisa Markéta Pruská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Anhaltsko-Desavský
 
 
Leopold IV. Anhaltský
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Homburská
 
 
Marie Anna Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Karel Pruský
 
 
Bedřiška Vilemína Pruská
 
 
 
 
 
 
Frederika Meklenbursko-Střelická
 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.