Marie Stará (učitelka)

Marie Stará se narodila v Praze, studium na učitelském ústavu zakončila v roce 1921. Dne 16. září téhož roku nastoupila na post pomocné učitelky na obecné škole v Kostelci nad Labem, o rok později jí bylo na vlastní žádost přiděleno místo zastupující učitelky na obecné škole v Šestajovicích, definitivního místa dosáhla v roce 1926. Od 1. února 1937 do 30. června 1938 byla ustanovena zatímní řídící učitelkou obecné smíšené školy v Šestajovicích, po tomto datu jí přináležel opět jen post zatímní učitelky. Po Mnichovské dohodě a postoupení pohraničí nacistickému Německu došlo k přesunu velkého množství českého obyvatelstva do vznitrozemí. Česká vláda se snažila pro něj najít co nejvíce pracovního uplatnění i za cenu propouštění státních zaměstnanců s dobrými majetkovými poměry. Manželem Marie Staré Jaroslav Starý byl úspěšný profesionální zahradník a veterán britské armády z bojů v Afghánistánu z roku 1919 a tak toto vládní nařízení dopadlo i na ní. Sproštěna učitelské služby byla k 31. květnu 1939 a ani odvolání se proti tomuto rozhodnutí nebylo úspěšné.

Manželé Staří byli členové Sokola, Jaroslav Starý navíc jeho činovníkem a přes struktury této organizace se zapojil do protinacistického odboje. Pomáhal s přesuny a úkrytem zbraní, výbušnin a dalšího materiálu členů výsadku Anthropoid. Zda o těchto aktivitách byla Marie Stará informována a zda je nějakým způsobem podporovala není zřejmé. Po zradě Karla Čurdy došlo 15. července 1942 i k zatčení Jaroslava Starého gestapem. Marie Stará byla zatčena koncem srpna téhož roku ve vlně týkající se rodinných příslušníků odbojářů napojených na atentát na Heydricha. Oba byli vězněni v koncentračním táboře Terezín, dne 27. září 1942 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti, který byl vykonán 24. října v koncentračním táboře Mauthausen zastřelením při fingované zdravotní prohlídce.